Facebook

Nutit - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu nutit.

Význam: Nutit znamená přinutit někoho k něčemu. Někoho k nějakému jednání nebo k udělení něčeho, čemu nechce vyhovět.

donucovat (k jídlu)

Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

vybízet

Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.

pobízet

Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

vynucovat <co na kom>

Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.

vymáhat

Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.

naléhat

Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.

nutkat (na moč)

Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.

pudit

Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.

dráždit

Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.

být nucen

Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.

musit

Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.

Podobná synonyma

podivovat se <čemu>

Podivovat se znamená vyjadřovat překvapení nebo nesouhlas k čemukoli.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

pronásledovat <koho>

Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.

štvát <proti komu>

Štvát znamená bojovat, útočit, vzbouřit se proti někomu nebo něčemu.

zanechat <co komu>

Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená při každé příležitosti vyzvídat další informace o něčem (nejčastěji o člověku) nebo dotazovat se na něco.

zřídit <koho> (nemoc)

Zřídit koho: přiřadit diagnózu a přijmout opatření k léčbě nemoci.

zastoupit <koho>

Zastoupit znamená nahradit dotyčnou osobu a plnit její úkoly.

vztahovat se <k čemu>

Vztahovat se k čemu znamená být související, spojený nebo provázaný s něčím.

následovat <koho>

Jít za někým, činit to, co on/ona dělá; dodržovat jeho/její pokyny a postupy.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

dopřát <komu čeho>

Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.

podnítit <koho>

Podnítit : vzbudit u někoho zájem, zvýšit jeho aktivitu a motivaci přijímat určité činy.

strčit <do koho>

Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.

dát <komu> (titul)

Udělit někomu titul či jinou poctu.

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat znamená přesvědčit ostatní o něčem prostřednictvím argumentů a důkazů.

darovat <co komu>

Darovat znamená dát něco někomu, aniž byste čekali něco na oplátku.

dostát <čemu>

Splnit povinnost, zodpovídat za něco, dodržovat předem stanovené podmínky.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

naletět <komu>

Naletět někomu je udělat krok, který nemá logické vyústění nebo důvod a který může být zneužit.

poslat obsílku <komu>

Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout mu energii, informace, sílu nebo vůli.

usadit <koho>

Usadit znamená ustálit jeho pozici, případně zajistit jeho trvalé bydlení.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.