Naléhat - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu naléhat.
Význam: Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.
tlačit na (veslo)
Tlačit na veslo znamená veslovat intenzivněji, aby bylo dosáhnuto rychlejšího tempa.
opírat se <o co>
Opírat se
dotírat <na koho>
Dotírat se znamená trvalé naléhání, obtěžování či vytrvalé dotazy na někoho, aby udělal něco, co nechce.
vybízet <koho k čemu>
Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.
pobízet
Pobízet znamená nutit někoho k něčemu; povzbuzovat, podněcovat nebo vybízet k činům nebo činnostem.
vymáhat <co>
Vymáhat: vynutit si dodržení práva nebo nároku silou, nátlakem nebo právním postupem.
vynucovat <co>
Vynucovat znamená nutit někoho dodržet nějaké pravidlo nebo požadavek silou.
nutit <koho k čemu>
Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.
donucovat (k jídlu)
Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.
mít <koho k čemu>
Mít
vybízet
Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
vynucovat <co na kom>
Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.
vymáhat
Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.
nutkat (na moč)
Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.
pudit
Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.
dráždit
Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.
být nucen
Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.
musit
Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.
Podobná synonyma
uštvat <koho>
Uštvat někoho znamená podráždit nebo vyprovokovat k něčemu špatnému.
zastoupit <koho>
Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
uchýlit se <ke komu s čím>
Uchýlit se je obrátit se se žádostí o pomoc nebo útočiště k někomu.
vytýkat <co komu>
Vytýkat znamená stížnostmi nebo kritikou upozorňovat na něčí chybu, nedostatek nebo pochybení.
vzpírat se <čemu>
Vzpírat se znamená odmítat nebo se bránit, nepřistoupit na něco, čeho se někdo snaží dosáhnout.
znetvořit <koho n. co>
Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.
dodávat <komu> (sil)
Poskytnout někomu sílu, kterou potřebuje k uskutečnění úkolů nebo cílů.
zastihnout <koho kde>
Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.
uškrtit <koho>
Uškrtit
vyslýchat <koho>
Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.
zatracovat <koho>
Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.
hrát kopanou <za koho>
Hrát kopanou je aktivita, při které se hráči snaží skórovat góly do branky soupeře. Je to týmová hra, kde hráči hrají za vybraný tým.
oslovit <koho>
Oslovit
porážet <koho>
Porážet
lokalizovat <koho n. co>
Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.
oznámit <co komu>
Oznámit komu co: sdělit informace, udělat něco známým.
vyhodit <koho>
Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.
působení <na koho>
Působení
volat <komu>
Volat
přiblížit <co komu>
Přiblížit znamená přinést blíže, poskytnout bližší informace nebo vzdálenost zmenšit.
dívat se <na koho>
Vnímat pozorně a zkoumat pohledem, obzvláště na někoho nebo něco.
vykrást <koho n. co>
Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.
obviňovat <koho>
Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.
stavět se <nad koho n. co>
Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.
přispívat <komu>
Přispívat
předcházet <koho>
Předcházet znamená jít před něčím nebo někým; zabránit nebo předvídat něco, co se může stát.
přivyknout <čemu>
Přivyknout <čemu> znamená zvyknout si na něco, adaptovat se na nové podmínky.
postavit se <komu>
Postavit se
potupit <koho n. co>
Potupit: ponížit někoho nebo něco, očerňovat, zostudit.