Musit - synonyma
Celkem nalezeno 17 synonym ke slovu musit.
Význam: Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.
být povinen
Být povinen znamená být povinován dodržet něčí rozkaz, příkaz nebo zákon a plnit něčí přání.
být nucen
Být nucen: mít povinnost vykonat něco, čeho se člověk nechtěně nebo proti své vůli musí podrobit.
mít povinnost
Mít povinnost znamená být zodpovědným za splnění nějakého úkolu nebo činnosti.
je třeba
Shrnutí: Slovo "shrnutí" znamená stručné a jasné vyjádření něčeho, jako jsou podstatné body, myšlenky nebo názory.
je nutno
Shrnutí je zkrácená forma popisu nebo vyprávění, která shrnuje podstatné informace a zahrnuje základní fakta.
je dlužno
Dlužno je závazek, který je třeba splnit. Je to povinnost, která vyplývá ze smlouvy nebo zákona.
donucovat (k jídlu)
Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.
mít <koho k čemu>
Mít
vybízet
Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.
pobízet
Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
vynucovat <co na kom>
Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.
vymáhat
Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.
naléhat
Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.
nutkat (na moč)
Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.
pudit
Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.
dráždit
Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.
Podobná synonyma
vykrádat <koho>
Vykrádat znamená ukrást někomu věci nebo peníze.
podléhat <komu n. čemu>
Podléhat znamená plnit přikázání nebo předpisy někoho nebo něčeho.
dostat <koho>
Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.
uctívat <koho>
Uctívat je vyjádřením úcty a úcta k někomu nebo něčemu. Je to projev úcty, cti a uznání.
povinnost
Povinnost je závazek, který je nutné plnit, aby člověk dodržel své sliby a společenské normy.
odstěhovat <koho kam>
Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.
vzpružit <koho>
Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.
nepřát <komu>
Nepřát
přirovnávat <koho k čemu>
Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.
ovládat <koho>
Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.
přizpůsobovat <co čemu>
Přizpůsobovat se znamená upravovat své jednání, chování nebo názory podle podmínek nebo okolností.
uplatit <koho>
Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.
nařídit <co komu>
Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.
probouzet <koho>
Probouzet
uklidnit <koho n. co>
Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt
předčit <koho>
Předčit
živit <koho>
Živit: zajišťovat pravidelnou potřebnou péči a podporu, aby bylo zachováno zdraví a životní úroveň.
přimět <koho> k zastavení
Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.
oslovovat <koho>
Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.
odprásknout <koho>
Odprásknout: přísně a energicky odehnat, vyhodit.
dát zabrat <komu>
Namáhat, obtížit či přetížit někoho na maximum.
sledovat <koho>
Sledovat
ukrást <co komu>
Ukrást: odebrat cizí věc nebo majetek někomu bez jeho svolení.
opatrovat <koho>
Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.
přinutit mlčet <koho>
Umlčet někoho, donutit ho mlčet.
vyhubovat <komu>
Vyhubovat
zmást <koho>
Zmást
zapudit <koho>
Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.
vypudit <koho> <odkud>
Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.
určit <koho>
Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.