Musit - synonyma

být povinen

Být povinen znamená být povinován dodržet něčí rozkaz, příkaz nebo zákon a plnit něčí přání.

být nucen

Být nucen: mít povinnost vykonat něco, čeho se člověk nechtěně nebo proti své vůli musí podrobit.

mít povinnost

Mít povinnost znamená být zodpovědným za splnění nějakého úkolu nebo činnosti.

je třeba

Shrnutí: Slovo "shrnutí" znamená stručné a jasné vyjádření něčeho, jako jsou podstatné body, myšlenky nebo názory.

je nutno

Shrnutí je zkrácená forma popisu nebo vyprávění, která shrnuje podstatné informace a zahrnuje základní fakta.

je dlužno

Dlužno je závazek, který je třeba splnit. Je to povinnost, která vyplývá ze smlouvy nebo zákona.

donucovat (k jídlu)

Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.

mít <koho k čemu>

Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

vybízet

Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.

pobízet

Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

vynucovat <co na kom>

Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.

vymáhat

Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.

naléhat

Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.

nutkat (na moč)

Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.

pudit

Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.

dráždit

Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

ztrestat <koho>

Ztrestat: udělit někomu trest za provedenou nezákonnou činnost, nebo za porušení pravidel.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

vést se <komu jak>

Vést se s někým jak je vystihováno jako přístup, komunikace a interakce s druhou osobou.

pokořit <koho>

Pokořit znamená porazit, zdolat nebo se zbavit něčí dominance nad druhým.

obořit se <na koho>

Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

převézt <koho>

Převézt: přenést někoho nebo něco z jednoho místa na druhé.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

podvádět <koho>

Podvádět znamená užívat nepoctivých praktik k získání nespravedlivé výhody nebo k omezení někoho jiného.

opřít se <komu>

Opřít se znamená odmítnout nebo odporovat něčemu, co říká nebo dělá.

odjet <komu>

Odjet znamená odejít z místa, kde se někdo nachází, jinam.

využívat <koho n. co>

Využívat znamená využití času, prostředků nebo schopností k dosažení nějakého cíle.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci mu, aby dosáhl jeho cílů a úspěchu.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

překážet <komu>

Bránit někomu ve splnění jeho cílů, zabránit mu v postupu.

vrátit čest <komu>

Vrátit čest někomu znamená obnovit jeho dobrou pověst a uznání od ostatních.

svalit <co na koho>

Svalit zodpovědnost za něco na někoho, převést odpovědnost, obvinit někoho za něco, připsat něco na vrub někomu.

vtisknout <co komu> (do ruky)

Vtisknout: dát něco do ruky druhé osobě.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

vyčítat <co komu>

Vyčítat: kritizovat, vytýkat někomu jeho chyby nebo selhání.

zmocnit se <koho n. čeho>

Zmocnit se čeho/koho: ujmout se autority, aby se dosáhlo cíle.

uchylovat se <ke komu>

Vyhýbat se komu, aby se zabránilo konfrontaci.

přivést <k čemu>

Přivést = dovevést něco/někoho na určité místo, aby zde mohlo být použito/využito.