Pobízet - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu pobízet.
Význam: Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.
donucovat (k jídlu)
Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.
mít <koho k čemu>
Mít
vybízet
Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
vynucovat <co na kom>
Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.
vymáhat
Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.
naléhat
Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.
nutkat (na moč)
Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.
pudit
Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.
dráždit
Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.
být nucen
Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.
musit
Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.
povzbuzovat
Podporovat, přiměřeně povzbuzovat ostatní k dosažení cílů.
popohánět
Popohánět znamená urychlit, spustit nebo vyvolat pohyb nebo činnost.
pobádat
Pobádat znamená vyzývat, prosit někoho o něco.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená trvat na něčem, prosit o něco s intenzitou a neústupností. Užívá se při prosbě na někoho.
Podobná synonyma
čekat <na koho n. co>
Očekávat; předpokládat nebo doufat, že něco nebo někdo se stane/objeví.
zmocňovat <koho k čemu>
Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.
dát popud <k čemu>
Dát popud k činu nebo k jednání; dát impulz.
vyzvat <koho k čemu>
Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.
přimykat se <ke komu>
Přimykat se k něčemu znamená dělat všechno pro dosáhnutí toho cíle, ale zároveň se plně podřídit tomu, kdo má větší moc.
oslepit <koho>
Oslepit
zničit <koho>
Zničit
pomlátit <koho>
Pomlátit
uvědomit <koho>
Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.
vyplavit <koho n. co>
Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.
znát se <k čemu>
Být obeznámeni s něčím/někým; mít osobní zkušenost s člověkem/věcí.
pustit <koho kam>
Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.
zrovnoprávnit <koho n. co>
Zrovnoprávnit znamená dát stejná práva nebo stejný status těm, kteří byli obecně považováni za nedostateční.
honit <koho>
Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.
odpustit <co komu>
Odpustit někomu je vyjádření odpuštění jeho chyb nebo ublížení, které vám způsobil. Znamená to, že se rozhodnete uznat a přijmout dřívější činy, aniž byste si přáli odvetu.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
přistihnout <koho>
Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
vyléčit <koho>
Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.
obehrát <koho>
Obehrát
vzít <komu> (papíry)
Vzít
odbýt <koho> (vtipně)
Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.
ohlídat <koho n. co>
Ohlídat znamená dohlížet na něco nebo na někoho a mít o to pečlivý dohled.
starat se <o koho>
Starat se
vnucovat se
Vnucovat se: vystavit se nechtěnému zájmu či pozornosti, připomínat si příliš často nebo vyžadovat, aby vás druzí brali v úvahu.
poslat obsílku <komu>
Poslat poštou obálku s obsahem určeným pro určitého adresáta.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
přibrat <koho> za člena
Přijmout někoho do skupiny, aby se stal jejím členem.
zbít <koho>
Zbít znamená fyzicky napadnout někoho a způsobit mu zranění.
zradit <koho>
Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.