Mít <koho k čemu> - synonyma

donucovat (k jídlu)

Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.

vybízet

Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.

pobízet

Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

vynucovat <co na kom>

Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.

vymáhat

Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.

naléhat

Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.

nutkat (na moč)

Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.

pudit

Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.

dráždit

Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.

být nucen

Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.

musit

Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.

překazit <co komu>

Zabránit komu v uskutečnění jeho cílů, plánů nebo úmyslů.

zošklivit se <co komu>

Ztratit sebevědomí, přestat se cítit dobře ve své kůži, prožívat negativní pocity.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.

dopřát sluchu <komu>

Dopřát sluchu někomu znamená poskytnout mu příležitost slyšet něco, co by jinak nemohl.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět danou osobu a porušit věrnostní slib.

vytknout <co komu>

Vytknout někomu něco je ukázat mu jeho chybu nebo ho za něco vyčítat.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

odměnit se <komu čím>

Odměnit se: dát někomu něco jako poděkování za úspěšnou práci.

nepřát <komu>

Nepřát znamená projevovat nesympatie, odmítat, odporovat či odmítnout.

donucovat

Vynutit si násilím, příkazem nebo hrozbou splnění požadavku.

nadržovat <komu>

Nadržovat znamená příznivě nakloněně jednat vůči někomu, často ve prospěch toho komu nadržujeme.

znechucovat <co komu>

Znechucovat (komu) znamená vyvolávat u někoho odpor, nesympatie nebo odmítání.

vzít <co komu>

Vzít: převzít do svého vlastnictví, uchopit, odebrat, převzít do své kontroly.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

překážet <co komu>

Překážet znamená zabránit někomu v dosahování cíle nebo realizaci úkolu.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

ztěžovat <komu> (jednání)

Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.

nabít <komu>

Nabít (komu): dát člověku příležitost, případně podporu, aby mohl/a dosáhnout úspěchu.

poroučet <komu>

Poroučet znamená uložit někomu nějakou povinnost, kterou musí splnit.

přimykat se <ke komu n. čemu>

Přimykat se: projevovat úctu a respekt; přenášet vážnost a úctu k někomu nebo něčemu.

kořit se <komu n. čemu>

Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.

postupovat <co komu>

Provádět krok po kroku činnosti v pořadí, které je nezbytné pro dosáhnutí cíle.

dát <komu> radu

Poradit někomu, jak se zachovat, co udělat nebo co si myslet.

odplatit <co komu>

Odplatit: vykonat stejný čin jako druhému, aby se vyrovnala skládka nebo ztráta.

způsobit újmu <komu>

Uškodit někomu; způsobit mu škodu, újmu či strádat.

podařit se <co komu>

Úspěšně dokončit něco, co bylo zamýšleno.

přičíst <co komu>

Přičíst znamená přidat nebo připsat něco k něčemu nebo někomu.

odpustit <co komu>

Odpustit někomu je projevovat milosrdenství a nebýt na něho zlý, přestože udělal něco špatného.