Mít <koho k čemu> - synonyma

donucovat (k jídlu)

Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.

vybízet

Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.

pobízet

Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

vynucovat <co na kom>

Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.

vymáhat

Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.

naléhat

Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.

nutkat (na moč)

Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.

pudit

Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.

dráždit

Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.

být nucen

Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.

musit

Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.

přitížit <komu>

Přitížit znamená přidat něco, co ztěžuje situaci.

slušet <co komu>

Slušet: komu-líbit se, zalíbit se, být vhodný pro někoho.

dát komu za vyučenou

Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená předložit někomu nápad nebo myšlenku, aniž by se o to dotyčný přímo zajímal.

uložit <komu> (trest)

Imponovat trest (fyzický nebo jiný) komu za provinění.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit či poškodit vzhled člověka nebo věci.

vynucovat si

Násilně dosáhnout něčeho, čemu se nedá přirozeně vyhnout.

vymáhat <co na kom>

Vymáhat na někom práva, nároky, požadavky, vyžadovat, aby byly respektovány.

namluvit <co komu>

Namluvit - sdělit někomu něco verbálně, říci mu to.

docházet <ke komu>

Docházet k někomu znamená přijít na návštěvu nebo ke konání jiného společného účelu.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat nějakou informaci ostatním lidem.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat někoho nebo něco za jeho chyby nebo nedostatky.

nepřát <komu>

Nepřát znamená projevovat nesympatie, odmítat, odporovat či odmítnout.

pomoci <komu>

Pomoc znamená poskytovat podporu nebo pomoc dané osobě.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nemít dostatek schopností, času nebo zdrojů, aby se vyhovělo něčemu.

pochlebovat <komu>

Pochlebovat znamená vyjadřovat pochvalu nebo obdiv.

připisovat <co komu>

Připisovat znamená přiřazovat nebo přičítat nějakou vlastnost, činnost nebo odpovědnost komukoliv.

vyprávět <co komu>

Vyprávět = líčit někomu příběh, vyprávět osobě události, zážitky, zkušenosti, historii, atd.

naléhat <na koho>

Vyžadovat po někom okamžité jednání silným způsobem; nutit někoho aby udělal něco bez odkladu.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

povstávat <proti komu>

Povstávat proti někomu znamená vzdorovat mu, vzbouřit se a bojovat proti němu.

dopřát <komu čeho>

Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

dráždit <koho>

Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.

znechucovat <co komu>

Znechucovat (komu) znamená vyvolávat u někoho odpor, nesympatie nebo odmítání.

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.

naléhat na (vyřízení)

Přimět někoho k okamžité akci; nutit někoho k něčemu; trvat na rychlém vyřízení.

odcizit <co komu>

Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.

opřít se <komu>

Opřít se znamená odmítnout nebo odporovat něčemu, co říká nebo dělá.

dávat <komu> (cenu)

Přidělit někomu cenu nebo ocenění za úspěch, výkon nebo zásluhy.