Mít <koho k čemu> - synonyma

donucovat (k jídlu)

Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.

vybízet

Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.

pobízet

Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

vynucovat <co na kom>

Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.

vymáhat

Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.

naléhat

Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.

nutkat (na moč)

Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.

pudit

Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.

dráždit

Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.

být nucen

Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.

musit

Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.

odcizovat <co komu>

Ukrást něčí majetek nebo práva.

nadržovat <komu>

Nadržovat je chování, při kterém se někomu dávají neoprávněné výhody nebo úlevy.

trpět <co komu>

Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.

ukázat <komu>

Ukázat znamená poukázat na něco, co je viditelné, a ukázat to někomu jinému.

dát úplatek <komu>

Dát úplatek: vyplatit peníze nebo dárek výměnou za nezákonnou výhodu.

stačit <komu v čem>

Stačit je poskytnout dostatek čeho nebo někomu to, co je potřeba.

vymáhat <co na kom>

Vymáhat na někom práva, nároky, požadavky, vyžadovat, aby byly respektovány.

ztuhnout <komu> (noha)

Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.

svědčit <komu> (zdraví)

Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.

mít se <ke komu>

Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.

nabít <komu>

Předat něco někomu; obdarovat nebo předat informace, nápady, zkušenosti, schopnosti apod.

dát <komu> odměnu

Udělit někomu odměnu jako uznání či poděkování za jeho úspěchy nebo dobrou práci.

slušet <co komu>

Slušet: komu-líbit se, zalíbit se, být vhodný pro někoho.

dráždit <koho n. co>

Dráždit znamená způsobovat nepříjemnosti, obtěžovat, vyvolávat neklid nebo rozrušovat.

gratulovat <komu>

Gratulovat znamená blahopřát, poděkovat nebo ocenit jejich úspěch.

pobízet (k pohybu)

Pobízet znamená nutit někoho ke konání něčeho, přimět k pohybu.

vnucovat

Vnucovat znamená donutit někoho, aby učinil něco, čemu nechtěl vyhovět, nebo dělal něco, co nechtěl dělat.

vlichocovat se <komu>

Vlichocovat se znamená pokusit se oslnit někoho kolem sebe, aby vám udělil nějakou pozornost.

znesnadnit <co komu>

Znesnadnit: ztížit situaci nebo proces komu.

přispívat <komu>

Přispívat znamená poskytovat materiální i nemateriální podporu, dávat něco, co pomáhá ostatním.

nadávat <komu>

Nadávat znamená vyjadřovat negativní emoce, kritizovat jinou osobu slovně.

utít <komu> (řeč)

Utít: odvrátit, omluvit se, upustit od něčeho.

zošklivit <co komu>

Znehodnotit či poškodit vzhled člověka nebo věci.

dařit se <co komu>

Dařit se znamená úspěšně se vyvíjet, prospívat nebo mít úspěch v čemkoli co člověk dělá.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená naznačit, že se něco děje, nebo očekávat, že se něco stane. To se často děje nevyřčenou formou.

přimykat se <ke komu>

Přimykat se k něčemu znamená dělat všechno pro dosáhnutí toho cíle, ale zároveň se plně podřídit tomu, kdo má větší moc.

oznámit <co komu>

Oznámit: sdělit někomu něco důležitého, aby mohl přijmout potřebná opatření.

být určen <komu>

Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.

smát se <komu>

Smát se znamená vyjádřit radost nad něčím, co daná osoba udělala či řekla.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: dát někomu nebo něčemu něco (např. odpovědnost, právo, jméno).