Mít <koho k čemu> - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu mít <koho k čemu>.
Význam: Mít
donucovat (k jídlu)
Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.
vybízet
Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.
pobízet
Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
vynucovat <co na kom>
Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.
vymáhat
Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.
naléhat
Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.
nutkat (na moč)
Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.
pudit
Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.
dráždit
Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.
být nucen
Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.
musit
Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.
Podobná synonyma
svědčit <komu> (zdraví)
Svědčit znamená potvrdit něčí zdraví, tj. potvrdit, že se osoba cítí dobře a je zdráva.
žehnat <komu>
Žehnat
nabídnout <co komu>
Nabídnout
odjet <komu>
Odjet
určovat <co komu>
Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.
lát <komu>
Lát se používá jako výraz pro dělení, zužování nebo štěpení něčeho na menší části.
naléhat <na co>
Naléhat znamená trvat na něčem s intenzitou; vyžadovat po někom okamžité splnění něčeho.
nabít <komu>
Nabít
navléci <co komu>
Navléci = obléci na tělo, obléknout.
naletět <komu>
Naletět někomu je udělat krok, který nemá logické vyústění nebo důvod a který může být zneužit.
vystavovat <komu> (pas)
Vystavovat pas znamená vydávat pas osobě, která o to požádala.
protivit se <komu>
Bránit se tomu, čemu se někdo postaví; odporovat, stavět se proti něčemu nebo někomu.
odporovat <komu>
Odporovat
dát <co komu>
Poskytnout člověku něco, co potřebuje nebo chce.
uložit <co komu>
Uložit: přidělit, dát nebo svěřit někomu nebo něčemu.
opřít se <komu>
Opřít se
přimykat se <ke komu n. čemu>
Přimykat se: projevovat úctu a respekt; přenášet vážnost a úctu k někomu nebo něčemu.
odpírat <co komu>
Odpírat: odmítnout něčemu nebo někomu něco, čeho je mu právem náležito.
nahradit <co komu>
Nahradit: zaměnit něčí místo jinou osobou/věcí; zastoupit koho/co.
poručit <komu>
Poručit
vzepřít se <komu>
Vzepřít se komu znamená odmítnout či se postavit proti něčemu, co někdo navrhuje nebo žádá.
postavit se <komu>
Postavit se
odseknout <komu> (hlavu)
Odseknout
docházet <co komu>
Docházet znamená dostat se někam, dosahovat něčeho nebo přítomnost v určitém místě.
předat vzkaz <komu>
Předat vzkaz
hníst <komu> (svaly)
Hníst znamená pohybovat svaly, aby se uvolnily a uvolnily napětí.
ukládat <komu> (úkoly)
Ukládat úkoly
přitížit <komu>
Přitížit
říci <co komu>
Říci