Facebook

Mít <koho k čemu> - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu mít <koho k čemu>.

Význam: Mít znamená vlastnit nebo užívat nějakou věc nebo osobu k určitému účelu.

donucovat (k jídlu)

Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.

vybízet

Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.

pobízet

Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

vynucovat <co na kom>

Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.

vymáhat

Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.

naléhat

Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.

nutkat (na moč)

Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.

pudit

Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.

dráždit

Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.

být nucen

Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.

musit

Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.

Podobná synonyma

škodit <komu>

Ublížit, způsobit škodu, způsobit újmu někomu.

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu vyvolat paměť na něco, co už bylo zapomenuto nebo zanedbáno.

přisoudit <co komu>

Přisoudit: dát někomu nebo něčemu něco (např. odpovědnost, právo, jméno).

nedovolit <co komu>

Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.

hrozit <komu>

Hrozit znamená dávat najevo, že se něco nebezpečného stane, pokud se neudělá to, co se žádá.

zavřít <komu> hubu

Umlčet kohokoliv, něco nebo někoho zastavit v jejich nebo jeho mluvení.

mít za zlé <co komu>

Mít za zlé znamená vyjadřovat nespokojenost nebo naštvání někomu za jeho čin, slovo nebo jednání.

zběhnout <ke komu>

Ujít rychle, bez ohlášení, běžet pryč z místa, nebo od někoho.

ordinovat <co komu>

Ordinovat znamená předepisovat léky nebo léčbu pro konkrétního pacienta.

nadávat <komu>

Nadávat znamená používat urážlivá slova k obvinění či kritice dané osoby.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout mu příležitost, prostor nebo energii k tomu, aby mohl dosáhnout úspěchu.

ztěžovat <komu> (jednání)

Ztěžovat jednání znamená činit jej náročnějším, náročnějším, obtížnějším nebo složitějším pro danou osobu.

předat vzkaz <komu>

Předat vzkaz : předat informaci, sdělení, zprávu, myšlenku nebo názor někomu jinému.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat nebo dát něco komu jinému.

překážet <co komu>

Překážet znamená zabránit někomu v dosahování cíle nebo realizaci úkolu.

pomoci <komu>

Pomoci: poskytnout podporu, pomoc nebo finanční nebo jinou formu pomoci někomu.

dopisovat <komu>

Psát dopisy někomu; sdělovat mu své myšlenky či pocity prostřednictvím písemného tisku.

poslat <komu> vzkaz

Poslat osobě vzkaz - sdělit jí informace, myšlenky nebo pocity.

povstat <proti komu>

Povstat je vystoupení proti něčemu nebo někomu, aby se dosáhlo požadovaných cílů.

být nevěrný <komu>

Neukázněné jednání v rámci partnerského vztahu, kdy jedna strana zahýbá se svými city k jiné osobě.

vyhýbat se <komu n. čemu>

Vyhýbat se je vyhnout se člověku nebo čemu, aby se vyhnul dané situaci.

vyjevit <co komu>

Vyjevit znamená ukázat, projevit nebo odhalit to osobě .

jevit se <komu co jak>

Ukázat se / projevit se někomu jako něco ("jevit se ").

uklouznout <komu> (slovo)

Uklouznout znamená uniknout, vyhnout se něčemu nebo někomu vyhýbat se.

postavit se <komu>

Postavit se znamená odvážně a statečně stát si za svým názorem a postojem a neustupovat.

dovolit <co komu>

Dovolit je umožnit někomu provést něco nebo něčemu se vyhnout.

ukázat <co komu>

Ukázat znamená předvést, předložit, ukázat druhému něco konkrétního.

odcizit <co komu>

Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.

naléhat na (vyřízení)

Přimět někoho k okamžité akci; nutit někoho k něčemu; trvat na rychlém vyřízení.