Mít <koho k čemu> - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu mít <koho k čemu>.
Význam: Mít
donucovat (k jídlu)
Donucovat znamená nutit, přimět někoho, aby udělal něco, co její nechtěl, např. jíst.
vybízet
Vybízet znamená nutit, aby se někdo nebo něco zapojilo do nějaké činnosti; vyzývat k účasti.
pobízet
Pobízet znamená vyzývat někoho nebo něco k činu, například motivovat, povzbuzovat nebo přimět k činnosti.
vnucovat <co komu>
Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.
vynucovat <co na kom>
Vynucovat znamená naléhat na někoho, aby udělal něco, co nechce nebo nechce udělat včas.
vymáhat
Vymáhat znamená vyvinout úsilí pro získání něčeho, co vám náleží, často soudním způsobem.
naléhat
Naléhat znamená tlačit, vyvíjet silný tlak na někoho, aby postupoval podle vlastního přání.
nutkat (na moč)
Nutkat na moč je nutnost, aby člověk nutil sebe nebo jiného člověka k močení.
pudit
Pudit znamená vyzařovat odér, zejména nežádoucí, nepříjemný, zapáchající.
dráždit
Dráždit: vyvolávat nepříjemné pocity, vybízet k nepříjemnému jednání.
být nucen
Být nucen = povinnost, nutnost; muset jednat či jednat pod hrozbou nebezpečí/postihu.
musit
Musit je silné sloveso znamenající povinnost, nutnost nebo nutnost provést určitou činnost.
Podobná synonyma
ublížit <komu>
Ublížit
vynahradit <co komu>
Vynahradit je kompenzovat ztrátu nebo škodu, kterou někomu způsobíte.
svitnout <komu>
Svitnout
vděčit <komu za co>
Vděčit je vyjádření poděkování někomu za jeho činy, služby nebo podporu.
zaslat <co komu>
Poslat něco někomu; max. 120 znaků: Odeslat něco k někomu prostřednictvím pošty nebo jiného způsobu.
vymluvit <co komu>
Vymluvit
přidělovat <co komu>
Přidělovat znamená rozdělovat či přiřazovat něco komu.
zabránit <komu v čem>
Zabránit: překážet někomu v něčem, udělat mu překážku, aby nemohl dosáhnout svého cíle.
dopisovat <komu>
Psát dopisy někomu; sdělovat mu své myšlenky či pocity prostřednictvím písemného tisku.
kořit se <komu n. čemu>
Kořit se znamená urychleně unikat nebo utíkat, obvykle před nebezpečím.
zprotivit se <co komu>
Odmítnout se, postavit se jednomu nebo čemukoliv, čelit čemukoliv; bránit se, mít odpor.
přisoudit <co komu>
Přisoudit: přiřadit někomu právo, úkol nebo odpovědnost.
zošklivit se <co komu>
Ztratit sebevědomí, přestat se cítit dobře ve své kůži, prožívat negativní pocity.
věnovat se <komu>
Věnovat se
zprotivit <co komu>
Zprotivit se komu: oponovat, stavět se proti jeho názoru či činům.
být určen <komu>
Být určen: jít nebo být označen pro určitou osobu, účel nebo cíl.
slušet <co komu>
Slušet: komu-líbit se, zalíbit se, být vhodný pro někoho.
rozmluvit <co komu>
Mluvit s někým o něčem, aby se našly řešení nebo dohoda.
dát <komu> facku
Udeřit druhého fyzicky, fyzicky jej napomenout.
vrátit čest <komu>
Vrátit čest někomu znamená obnovit jeho dobrou pověst a uznání od ostatních.
mít se <ke komu>
Mít se ke komu je výraz pro vztah, kdy se můžete spolehnout na druhou osobu a cítit se s ní v bezpečí.
vyčinit <co komu>
Vyčinit: udělat někomu odplatu, pomstu nebo trest za něčí činy.
ukrást <co komu>
Ukrást
dát výplatu <komu>
Poskytnout někomu peněžní odměnu za práci, kterou odvedli.
poroučet <co komu>
Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.
domlouvat <komu>
Domlouvat
lichotit <komu>
Lichotit je mluvit k někomu příjemně, chválit ho, aby vzbudil pocit sebeuspokojení.
dávat <komu> (rány)
Dávat
dovolit odejít <komu>
Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.
nedovolit <co komu>
Zabránit někomu v činu; nedopustit, aby se něco stalo.