Identifikovat - synonyma

určovat totožnost

Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.

ověřovat totožnost

Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

dospět k poznání

Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.

zažít

Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.

prožít

Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.

zakusit

Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.

seznámit se <s kým>

Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.

mít pohlavní styk <s kým>

Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.

rozeznat

Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.

rozpoznat

Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.

určit

Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout do práce a uzavřít s ním pracovní smlouvu.

vrýt <co do čeho>

Vrýt: do hloubky zanést (ostřím, nástrojem apod.).

být pamětníkem <čeho>

Být pamětníkem je být svědkem nějaké historické události, která se stala v minulosti.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

projevení <čeho>

Představení něčeho navenek; vyjádření něčeho skrze slova nebo činy.

parodovat <koho n. co>

Parodovat znamená vytvářet humornou imitaci něčeho či někoho.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

vycvičit <koho> (přísně)

Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.

zanechávat <čeho>

Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.

pustit se <do čeho>

Začít se čím/čímkoliv: vrhnout se do akce, začít s něčím.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

rozechvět <koho>

Rozechvět se znamená vzbudit emoce, emocionální odezvu, vzrušení u někoho.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se: použít návaznost, aby se něco spojilo do jednoho celku.

prohnat <koho>

Prohnat znamená rychle projet, předjet nebo předběhnout alespoň s částečnou změnou směru.

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

zapadat <do čeho>

Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.

sledovat <koho>

Sledovat: dávat pozor a pečlivě pozorovat pohyb, vývoj nebo postup někoho nebo něčeho.

zaplést <co do čeho>

Zaplést znamená dát dohromady něco, čeho výsledkem je nepřetržitý, složitý vztah.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

nevšimnout si <čeho>

Nepozorovat, nepřihlédnout k něčemu.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

označit

Označit znamená označit něco jako významné, jasně identifikovatelné nebo jedinečné.

nazvat <koho n. co jak>

Nazvat = určit jméno nebo popis pro něco/koho.