Identifikovat - synonyma

určovat totožnost

Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.

ověřovat totožnost

Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

dospět k poznání

Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.

zažít

Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.

prožít

Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.

zakusit

Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.

seznámit se <s kým>

Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.

mít pohlavní styk <s kým>

Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.

rozeznat

Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.

rozpoznat

Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.

určit

Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.

ohodnotit <koho n. co>

Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.

zatlačit <na koho>

Vyvinout tlak na někoho fyzicky nebo psychicky, aby učinil něco, co nechtěl.

zkopat <koho>

Zkopat znamená přemoci někoho fyzicky a zasáhnout ho, obvykle s cílem způsobit bolest.

zavřít <koho>

Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.

vybavovat <koho čím>

Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.

nabývat <čeho>

Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.

vypadávat <co z čeho>

Vypadávat: odcházet nebo se vzdalovat postupně nebo náhle, často bez varování.

počítat <koho kam>

Počítat jest prováděním matematických operací s čísly, které jsou určeny k tomu, aby se dospělo k danému výsledku.

odstěhovat <koho kam>

Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.

vyvlastňovat <koho n. co>

Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.

pochválit <koho> (velmi)

Pochválit znamená ocenit jeho činy či výkon velmi slovy chvály.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

být pamětliv <čeho>

Být pamětliv <čeho> znamená vzpomínat na to, učit se z minulosti a nesouhlasit s čímkoli, co přináší škody.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat, přehlížet nebo se nezajímat o něco.

vypudit <koho>

Vypudit znamená vyhostit, propustit někoho bez možnosti vrátit se.

prozrazovat <co na koho>

Prozrazovat znamená sdělovat něco, co by mělo být tajemstvím, aby bylo známo někomu jinému.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

pohled <do čeho>

Pohled je výrazný, významný a vysoce informativní náhled do něčeho.

nevšimnout si <čeho>

Nepozorovat, nepřihlédnout k něčemu.

tvrdě cvičit <koho>

Cvičení s vytrvalostí a intenzitou, aby se dosáhlo určitého výsledku.

určovat

Stanovení požadovaného stavu, hodnoty nebo vlastnosti.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

zlobit <koho co>

Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.