Identifikovat - synonyma

určovat totožnost

Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.

ověřovat totožnost

Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

dospět k poznání

Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.

zažít

Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.

prožít

Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.

zakusit

Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.

seznámit se <s kým>

Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.

mít pohlavní styk <s kým>

Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.

rozeznat

Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.

rozpoznat

Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.

určit

Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.

učit <koho>

Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: naléhat na někoho, aby se přiměl splnit požadavek.

štvát <koho co>

Štvát znamená provokovat a vyvolávat negativní reakce.

připravit <koho o co>

Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.

střelit <koho>

Střelit znamená zasáhnout danou osobu něčím jako je střela, kulka, projektil nebo náboj.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a odhodlaně se soustředit na danou osobu nebo cíl.

pronásledovat <koho>

Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.

dohlédnout <na koho>

Dohlédnout na někoho znamená být pozorným a dbát na to, aby se co nejlépe zvládl úkol nebo situace.

dolehnout <na koho>

Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.

najít <koho>

Najít znamená objevit nebo nalézt osobu, věc nebo informaci, kterou hledáte.

dopřát <komu čeho>

Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.

nominovat <koho>

Nominovat znamená oficiálně navrhnout jeho kandidaturu na nějakou funkci nebo pozici.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

zbavit se <čeho>

Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.

uvrhovat <koho kam>

Uvrhovat znamená přemístit někoho nebo něco do jiného prostředí, často odlišného od toho původního.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

vyklestit <koho>

Vyklestit znamená odebrat z něj veškeré majetky, aby byl zbaven všeho, co má.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo psychicky napadnout osobu nebo skupinu.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

týrat <koho>

Fyzické či psychické týrání druhého jedince, které ve výsledku způsobuje útrapy a trápení.

podrazit <koho>

Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.

postrašit <koho>

Postrašit znamená vyděsit, vystrašit ho nebo ho zastrašit.

pohlavní orgány (mužské)

Pohlavní orgány muže jsou: penis, varlata a šourek.

okouzlovat <koho>

Okouzlovat: vyvolávat u druhých očarování přítomností a slovy.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.