Identifikovat - synonyma

určovat totožnost

Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.

ověřovat totožnost

Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

dospět k poznání

Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.

zažít

Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.

prožít

Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.

zakusit

Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.

seznámit se <s kým>

Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.

mít pohlavní styk <s kým>

Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.

rozeznat

Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.

rozpoznat

Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.

určit

Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.

posílat <koho kam>

Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

umístit <koho kam>

Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

obvazovat <koho n. co>

Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.

povolat <koho>

Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.

nalévat <co do čeho>

Nalévat znamená přidávat tekutinu do něčeho.

stát se členem <čeho>

Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.

dospět

Dospět je dosáhnout dostatečného věku, zrání či dovedností pro něco. Označuje také plné zralosti a zodpovědnosti.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

hubovat <koho>

Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.

získat

Získat znamená získat něco, co jste neměli předtím, nebo získat něco, co jste již měli, ale nebylo k dispozici.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

překvapit <koho>

Překvapit znamená příjemně překonat jeho očekávání a udělat něco neočekávaného.

splést <koho>

Splést znamená míchat, pomíchat nebo zaměňovat informace, názory nebo úsudky o určité osobě.

navštívit <koho>

Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

dorážet <na koho>

Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

znalost

Znalost je vědomost nebo informace o něčem, kterou člověk získává prostřednictvím vzdělání, zkušeností nebo výzkumem.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

zadržovat <koho> (policie)

Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.

dožadovat se <čeho>

Požadovat si něco naléhavě; usilovně očekávat, žádat.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.