Identifikovat - synonyma

určovat totožnost

Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.

ověřovat totožnost

Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

dospět k poznání

Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.

zažít

Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.

prožít

Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.

zakusit

Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.

seznámit se <s kým>

Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.

mít pohlavní styk <s kým>

Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.

rozeznat

Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.

rozpoznat

Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.

určit

Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.

dbát <čeho>

Dbát <čeho> znamená pečovat o něco a dávat pozor, aby to bylo zachováno a chráněno.

otírat se <o koho> (v řeči)

Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.

utrápit <koho>

Utrápit = způsobit nadměrnou bolest, utrpení nebo trápení.

přinutit <koho k čemu>

Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.

nevážit si <koho>

Nevážit si něčího znamená nevěnovat mu pozornost, kritizovat ho a ignorovat jeho hodnotu a význam.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

známkovat <koho>

Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.

oslavovat <koho n. co>

Slavit a vyjadřovat radost nad úspěchem, výročím nebo událostí, které je třeba ocenit.

obvazovat <koho n. co>

Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.

nezastihovat <koho>

Nestýkat se s někým, nepotkat ho; nezastihnout = nezahledět, neobjevit.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

těžit <z čeho>

Těžit znamená získávat nebo vytěžit něco, co je užitečné, jako jsou suroviny, surový materiál nebo energie.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.

zmást <koho>

Zmást = působit na někoho tak, aby nevěděl, co má dělat, nebo aby nerozuměl situaci.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

odpadnout <od čeho>

Zbavit se čeho; vzdát to; vzdát to s bojem; vzdát to bez boje; opustit to.

vyvarovat se <čeho>

Vyvarovat se: nečinit, neprovádět, nezúčastnit se.

představovat <koho>

Představovat znamená ukázat, představit někoho nebo něco ostatním lidem.

prožít <co>

Prožít znamená zažít, zakusit, prožívat, trávit čas, poznat, prožívat silné emoce.

znalost

Znalost znamená vědění, pochopení a porozumění čemukoliv. Znalosti mohou být získané studiem, zkušeností nebo učením se od druhých.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená získávat informace, inspiraci nebo podporu z něčeho.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat: vyjednávat s někým a přesvědčovat ho o něčem.

uzdravit <koho>

Uzdravit : obnovit zdraví, zbavit nemoci či bolesti.

vyjít <z čeho>

Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.

vyplašit <koho n. co>

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.