Identifikovat - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu identifikovat.
Význam: Identifikovat znamená určit, zjistit nebo specifikovat něco.
určovat totožnost
Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.
ověřovat totožnost
Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.
označit <koho>
Označit
ztotožňovat <koho s kým>
Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.
získat znalost <čeho>
Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.
dospět k poznání
Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.
zažít
Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.
prožít
Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.
zakusit
Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.
seznámit se <s kým>
Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.
mít pohlavní styk <s kým>
Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.
rozeznat
Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.
rozpoznat
Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.
určit
Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.
Podobná synonyma
posílat <koho kam>
Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.
snést <co od koho>
Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.
umístit <koho kam>
Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.
trápit <koho> (svědomí)
Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.
obvazovat <koho n. co>
Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.
nevšímat si <čeho>
Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.
povolat <koho>
Povolat znamená najmout někoho na určitou práci, případně k něčemu pozvat.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.
nalévat <co do čeho>
Nalévat znamená přidávat tekutinu do něčeho.
stát se členem <čeho>
Přijmout členství v něčem, co zahrnuje jistá práva a povinnosti.
dospět
Dospět je dosáhnout dostatečného věku, zrání či dovedností pro něco. Označuje také plné zralosti a zodpovědnosti.
oceňovat <koho n. co>
Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.
ubít <koho>
Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.
usměrňovat <koho>
Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.
hubovat <koho>
Hubovat znamená přísně kritizovat nebo se snažit ožebračit někoho.
získat
Získat znamená získat něco, co jste neměli předtím, nebo získat něco, co jste již měli, ale nebylo k dispozici.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.
překvapit <koho>
Překvapit
splést <koho>
Splést
navštívit <koho>
Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.
zbavit <koho> (soudnosti)
Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.
dorážet <na koho>
Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.
zavírat <koho>
Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.
vybudit <koho n. co>
Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.
znalost
Znalost je vědomost nebo informace o něčem, kterou člověk získává prostřednictvím vzdělání, zkušeností nebo výzkumem.
nechat <čeho>
Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.
zadržovat <koho> (policie)
Zadržovat = chytit, vzít do vazby; Policie zadržuje osoby podezřelé ze spáchání trestného činu.
dožadovat se <čeho>
Požadovat si něco naléhavě; usilovně očekávat, žádat.
přemlouvat <koho>
Přemlouvat: usilovat o to, aby člověk učinil něco, co by jinak neudělal, přesvědčováním.