Identifikovat - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu identifikovat.
Význam: Identifikovat znamená určit, zjistit nebo specifikovat něco.
určovat totožnost
Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.
ověřovat totožnost
Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.
označit <koho>
Označit
ztotožňovat <koho s kým>
Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.
získat znalost <čeho>
Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.
dospět k poznání
Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.
zažít
Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.
prožít
Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.
zakusit
Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.
seznámit se <s kým>
Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.
mít pohlavní styk <s kým>
Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.
rozeznat
Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.
rozpoznat
Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.
určit
Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.
Podobná synonyma
utrápit <koho>
Utrápit
narážet <do čeho> (v běhu)
Narážet do čeho znamená používat nějakým způsobem něco k tomu, aby se dosáhlo určitého cíle, obvykle ve vysoké rychlosti.
dospět <kam>
Dospět: dosáhnout dospělosti, stát se plnoletým, dosáhnout výsledku, cíle.
zasahovat <do čeho>
Intervenovat, zasahovat do něčeho s cílem změnit stav nebo výsledek.
vyléčit <koho>
Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.
seznámit <koho s kým>
Seznámit znamená představit jednu osobu druhé osobě, aby si jedna druhou lépe představili a začali spolu komunikovat.
domoci se <čeho>
Domoci se čeho: získat, obstarat nebo dosáhnout něčeho, co je důležité nebo požadované.
útočit <na koho n. co>
Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.
určit <co>
Určit: vybrat nebo stanovit vhodnou osobu nebo věc pro daný účel.
ctít <koho>
Ctít znamená oceňovat a respektovat někoho nebo něco. Je to projev úcty k vyšší moci, nebo k lidem, které máme rádi.
přesně určit
Přesně určit: uvést něco s jistotou, odpovídající skutečnosti; provést přesnou identifikaci.
odměňovat <koho>
Odměňovat znamená poskytovat nějakou formu odměny za nějakou službu nebo činnost člověku.
otravovat <koho čím>
Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.
dorazit <koho>
Dorazit
představit <koho komu>
Představit znamená předložit někomu informace o někom jiném nebo o čemkoli jiném.
mít <koho k čemu>
Mít
přesvědčovat <koho o čem>
Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.
lokalizovat <koho n. co>
Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.
nominovat <koho>
Nominovat
vidět <koho n. co>
Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.
hledět si <čeho>
Hledět si čeho: pečovat o něco, dbát na to, přihlížet k tomu, být zodpovědný za něco.
kritizovat <koho>
Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.
ztropit si žert <z koho>
Ztropit si žert z někoho: udělat mu legraci, vtip či šprým, obyčejně s dobrým úmyslem.
získat
Získat znamená získat něco, co jste neměli předtím, nebo získat něco, co jste již měli, ale nebylo k dispozici.
pohlavní úd
Pohlavní úd je orgán, který se nachází u mužských a ženských pohlaví, a slouží k pohlavnímu styku a reprodukci.
napadnout <koho>
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.
vybavit <koho čím>
Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.
zmocňovat <koho k čemu>
Zmocňovat se vyjadřuje k pověření někoho konat určité úkony a jednání, čímž dochází k delegování právních úkonů.
vyhánět <koho>
Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.
znepřátelit si <koho>
Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.