Identifikovat - synonyma

určovat totožnost

Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.

ověřovat totožnost

Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.

získat znalost <čeho>

Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.

dospět k poznání

Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.

zažít

Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.

prožít

Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.

zakusit

Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.

seznámit se <s kým>

Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.

mít pohlavní styk <s kým>

Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.

rozeznat

Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.

rozpoznat

Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.

určit

Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.

obořit se <na koho>

Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

dočkat se <čeho>

Dočkat se znamená dosáhnout něčeho po dlouhém čekání, často s napětím.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zpozornět, všimnout si detailů, pozorovat, vnímat, zaznamenat.

známkovat <koho>

Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

dopadat <co na koho>

Dopadat znamená narážet nebo působit na někoho nebo něco, takže dopadat na někoho znamená mít vliv na jeho myšlení, jednání nebo emoce.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

vyčlenit <koho n. co>

Vyčlenit znamená oddělit část nebo člověka od celku a zvlášť ho identifikovat.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

získat

Získat: dostat nebo získat čeho/čehosi, obdržet nebo získat výhodu nebo úspěch.

získat <co>

Získat: získat něco; získat část nebo celou míru nějakého výsledku, úžitku, výhody, majetku atd.

uplatit <koho>

Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.

obmyslit <koho čím>

Obmyslet znamená vymyslet, vymýšlet či vymyšlenou záležitost uskutečnit.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

zohyzďovat <koho n. co>

Zohyzďovat znamená činit něco nevzhledným a ošklivým.

nalákat <koho>

Nalákat: přitáhnout (někoho) slibem čehosi, aby učinil to, co se po něm požaduje.

šikanovat <koho>

Šikanovat znamená fyzicky či psychicky napadat, ponižovat nebo obtěžovat někoho, koho se dotyčný bojí nebo cítí být ohrožen.

mámit <co z koho>

Mámit je vyvolat u někoho pocit, který není autentický nebo je založen na nesprávných informacích.

mít pohlavní styk

Pohlavní styk je intimní akt, kterým se dvě osoby propojují fyzicky a emocionálně.

polekat <koho>

Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.

navštívit <koho>

Navštívit = udělat návštěvu, vyplnit čas ve společnosti někoho jiného.

zabavit <koho čím>

Zabavit: provést něco, co je zábavné a užitečné, aby se dotyčný zasmál a trávil čas s ostatními.

dospět (k cíli)

Dosáhnout cíle nebo výsledku; stát se dospělým; dozrát.

zatlačit <na koho>

Vyvinout tlak na někoho fyzicky nebo psychicky, aby učinil něco, co nechtěl.

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

ochránit <koho n. co>

Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.