Identifikovat - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu identifikovat.
Význam: Identifikovat znamená určit, zjistit nebo specifikovat něco.
určovat totožnost
Určovat tožnost znamená sestavit všechny informace spojené s osobou, aby bylo možné ji identifikovat.
ověřovat totožnost
Důkladné zjišťování totožnosti osoby nebo skupiny osob.
označit <koho>
Označit
ztotožňovat <koho s kým>
Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.
získat znalost <čeho>
Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.
dospět k poznání
Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.
zažít
Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.
prožít
Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.
zakusit
Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.
seznámit se <s kým>
Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.
mít pohlavní styk <s kým>
Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.
rozeznat
Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.
rozpoznat
Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.
určit
Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.
Podobná synonyma
oblíbit si <koho>
Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.
nabýt <čeho>
Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.
zprdávat <koho>
Zprdávat = opouštět nebo opustit někoho; opouštět danou situaci; nerespektovat druhé.
dosáhnout <čeho>
Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, dokončit něco, čeho jste dosáhli, cíle, úspěchu nebo požadovaného stavu.
řadit <koho k čemu>
Řadit znamená uspořádat něco do určitého pořádku nebo podle určitého klíče.
najít <koho>
Najít znamená objevit nebo nalézt osobu, věc nebo informaci, kterou hledáte.
přemluvit <koho>
Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.
vysvobozovat <koho> (penězi)
Vysvobozovat znamená poskytnout prostředky k zaplacení, aby se někdo osvobodil z finančního závazku.
balamutit <koho>
Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
poděsit <koho>
Poděsit
najíst se <čeho>
Získat potravu; zjistit si, co je k dispozici, a přijmout to.
zdravit <koho>
Zdravit
podněcovat <koho k čemu>
Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.
znalost
Znalost znamená vědění, pochopení a porozumění čemukoliv. Znalosti mohou být získané studiem, zkušeností nebo učením se od druhých.
vyšetřovat <koho>
Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.
vyrvat <co z čeho>
Vyrvat: odtrhnout silou nebo prudkým pohybem, oddělit co z čeho.
políčkovat <koho>
Políčkovat znamená chovat se vůči někomu arogantně, přehlížet jeho názory a dovolovat si před nímm.
strkat nos <do čeho>
Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.
vyléčit <koho>
Vyléčit
žalovat <koho>
Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.
vyklouznout <z čeho>
Vyklouznout z čeho je doslova uvolnit se nebo uniknout z něčeho, co je obtížné či nepříjemné.
vyvést <koho> (ven)
Vyvést osobu ven, fyzicky ji vytáhnout z místa, kde se nachází.
vyndávat <co z čeho>
Vyndávat znamená odstraňovat něco z něčeho.
ovládat <koho>
Mít nad čímžto moc a vliv; udržovat si kontrolu nad situací.
zabrat se <do čeho>
Zabrat se: začít intenzivně a s plnou energií pracovat na něčem.
vzpamatovat se <z čeho>
Vzpamatovat se: zmobilizovat psychickou energii pro boj s těžkostmi a nesnázemi, vrátit se do normálního stavu.
disgustovat <koho>
Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.
vyučovat <koho>
Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.
zavřít <koho>
Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.