Určit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu určit.
Význam: Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.
získat znalost <čeho>
Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.
dospět k poznání
Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.
zažít
Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.
prožít
Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.
zakusit
Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.
seznámit se <s kým>
Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.
mít pohlavní styk <s kým>
Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.
rozeznat
Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.
rozpoznat
Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.
identifikovat
Identifikovat znamená určit, zjistit nebo specifikovat něco.
stanovit <co>
Stanovit: vymezit, určit, definovat.
vymezit
Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.
vytyčit
Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.
vytknout
Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.
nominovat
Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.
zjistit <co>
Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.
Podobná synonyma
pomlouvat <koho>
Pomlouvat: šířit nepravdivé informace o někom s úmyslem ublížit.
být <bez čeho>
Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.
vyplavit <koho n. co>
Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.
získat (úplatkem)
Získat úplatkem: obdržet něco za úplatnou protislužbu.
přímý (styk)
Přímý styk je forma interakce mezi dvěma nebo více osobami nebo entitami, která je neomezená a bezprostřední.
zahánět <koho>
Zahánět: vymýtit, odstranit, zbavit se (něčeho/někoho).
krmit <koho n. co>
Krmit: dávat potravu; dodávat živin; podporovat činnosti a procesy.
obořit se <na koho>
Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.
difamovat <koho n. co>
Difamovat znamená šířit nepravdivé informace o někom či něčem, aby se jeho či jeho reputace poškodila.
provést <koho>
Provést
domáhat se <čeho>
Domáhat se: naléhat na někoho, aby se přiměl splnit požadavek.
získat
Získat znamená dostat nebo obdržet, získat může být věc, zkušenost nebo informace, které jsou výsledkem úsilí nebo jednání.
pouštět se <do čeho>
Pouštět se do čeho znamená začít se něčím zabývat, vydat se na něco nového nebo vyzkoušet něco nového.
dolehnout <na koho>
Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.
zmocnit <koho>
Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.
opatrovat <koho>
Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.
jmenovat se
Mít název (jméno) nebo být nazván něčím jiným.
odvolat <koho>
Odvolat znamená zrušit nebo zpětně změnit předchozí rozhodnutí nebo příkaz daný osobě nebo skupině.
zpravit <koho>
Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.
stanovit
Stanovit znamená určit, pevně určit, definovat nebo vymezit.
odbýt <koho>
Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.
pustit se <do čeho>
Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.
vyburcovat <koho>
Vyburcovat znamená vzbudit zájem nebo motivaci k nějaké činnosti či podniknutí nějaké akce.
zmýlit <koho>
Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.
vykrást <koho n. co>
Vykrást někoho nebo něco znamená ukrást věci nebo peníze silou nebo násilím.
zanechat <čeho>
Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.
odnaučit <koho co>
Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.
odstěhovávat <koho n. co>
Přestěhovat se z jednoho místa do jiného.
dospět
Dospět je dosáhnout dostatečného věku, zrání či dovedností pro něco. Označuje také plné zralosti a zodpovědnosti.