Určit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu určit.
Význam: Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.
získat znalost <čeho>
Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.
dospět k poznání
Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.
zažít
Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.
prožít
Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.
zakusit
Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.
seznámit se <s kým>
Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.
mít pohlavní styk <s kým>
Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.
rozeznat
Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.
rozpoznat
Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.
identifikovat
Identifikovat znamená určit, zjistit nebo specifikovat něco.
stanovit <co>
Stanovit: vymezit, určit, definovat.
vymezit
Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.
vytyčit
Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.
vytknout
Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.
nominovat
Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.
zjistit <co>
Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.
Podobná synonyma
upustit <od čeho>
Upustit znamená odložit, opustit nebo odmítnout.
opatrovat <koho>
Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.
vyhazovat <koho>
Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.
poškozovat <koho>
Poškozovat
pokazit si to <u koho>
Pokazit si to znamená provést něco, co se nepovede a následně způsobit škodu nebo ostudu dotyčné osobě.
rozesmutnit <koho>
Ztratit naději a smutek; rozesmutnit znamená vyvolat smutek, zklamání a zoufalství u člověka.
dospět <kam>
Dospět je dosáhnout dospělosti, například ve věku, schopnostech nebo uvědomění.
deportovat <koho kam>
Deportovat je zákonný proces, který se vztahuje na vyhoštění někoho z jednoho státu do jiného.
dorážet <na koho>
Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.
potěšit <koho>
Potěšit
nabýt <čeho>
Získat, stát se vlastníkem čehosi.
zaklít <koho n. co>
Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.
zhanobit <koho n. co>
Zhanobit = dehonestovat, ponížit, osočit.
být příčinou <čeho>
Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.
získat
Získat: dostat nebo získat čeho/čehosi, obdržet nebo získat výhodu nebo úspěch.
podvádět <koho>
Podvádět
napadnout <koho>
Napadnout
vybudit <koho n. co>
Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.
prohlížet <koho>
Prohlížet: pozorovat, pečlivě zkoumat nebo se zabývat vyšetřováním.
soužit <koho>
Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.
zpravovat <koho o čem>
Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.
trýznit <koho>
Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.
osvobozený <od čeho>
Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.
pokárat <koho>
Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.
udeřit <koho>
Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.
vroubek (u koho)
Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.
snést <co od koho>
Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.
dbát <čeho>
Dbát <čeho> znamená pečovat o něco a dávat pozor, aby to bylo zachováno a chráněno.
vznikat <z čeho>
Vznikat: objevovat se, být zdrojem počátku; získávat postupně existenci či sílu.
využít <čeho> (negativně)
Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.