Určit - synonyma
Celkem nalezeno 19 synonym ke slovu určit.
Význam: Určit znamená stanovit, ustanovit nebo vymezit něco s jistotou.
získat znalost <čeho>
Získat znalost znamená pochopit, porozumět a naučit se o čemkoli.
dospět k poznání
Dospět k poznání znamená dosáhnout závěru nebo pochopit důsledky něčeho.
zažít
Zažít znamená prožít něco osobně, prožít to na vlastní kůži.
prožít
Zažít, prožít; prožít něco silného s plným vědomím a zapamatovat si to.
zakusit
Zakusit znamená zažít něco nového, nebo obnovit něco už známého, jako například chuť, zážitek, nebo dobrodružství.
seznámit se <s kým>
Seznámit se: udělat si o někom lepší představu, poznat ho a budovat s ním vztah.
mít pohlavní styk <s kým>
Mít pohlavní styk je vyjádřením lásky mezi dvěma lidmi, kteří mají intimní aktivity.
rozeznat
Rozpoznat, vyhodnotit a posoudit situaci, osobu či věc; zjistit a poznat její nebo jeho skutečnou podobu.
rozpoznat
Rozpoznat znamená identifikovat, určit nebo poznat.
identifikovat
Identifikovat znamená určit, zjistit nebo specifikovat něco.
stanovit <co>
Stanovit: vymezit, určit, definovat.
vymezit
Vymezit znamená definovat, určit hranice nebo význam pojmu.
vytyčit
Stanovit, ohraničit, určit míru či směr.
vytknout
Vytknout znamená vyslovit názor nebo kritiku někomu jinému.
jmenovat <koho>
Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.
ustanovit
Ustanovit znamená stanovit, zřídit nebo vyhlásit něco jako platné a závazné.
nominovat
Nominovat znamená udělit někomu oficiální čest nebo pozici.
zjistit <co>
Zjistit: poznat, dostat se k informacím; prozkoumat, objevit pravdu.
determinovat
Determinovat znamená určit, stanovit nebo rozhodnout o určité věci.
Podobná synonyma
znemožnit <koho>
Znemožnit
vyložit <koho kde>
Vyložit znamená vysvětlit nebo blíže specifikovat něčí slova nebo myšlenky.
hledět <na koho n. co>
Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.
podnítit <koho n. co>
Podnítit: stimulovat, vzbudit zájem, povzbudit.
informovat <koho o čem>
Informovat znamená sdělit někomu určité informace nebo znalosti o něčem.
pomlouvat <koho n. co>
Šíření nepravdivých a zkreslených informací, které poškozují jméno nebo dobré jméno někoho nebo něčeho.
vyšetřit <koho>
Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.
distancovat se <od čeho>
Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.
dolehnout <na koho>
Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.
jmenovat
Jmenovat znamená určit osobu nebo věc pomocí uvedení jejího jména.
dopracovat se <čeho>
Dopracovat se čeho znamená dosáhnout požadovaného výsledku, dokončit úkol nebo proces do jeho konečné fáze.
žalovat <koho>
Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.
kompromitovat <koho>
Kompromitovat
zaplést <koho do čeho>
Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.
rozčarovat <koho n. co>
Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.
infikovat <koho čím>
Infikovat znamená proniknout něčím (např. bakteriemi) do těla, organismu nebo systému a způsobit nemoc, poruchu nebo škodu.
napadnout <koho>
Napadnout
bít <koho>
Bít
častovat <koho>
Častovat znamená oslovovat někoho s úctou, často ve formě titulů nebo titulovaných oslovení.
zastat se <koho>
Bránit, hájit, stát se přítelem, podporovat a zastávat názory nebo jednání někoho.
napomínat <koho>
Napomínat znamená připomínat někomu, aby dodržoval nějaké pravidlo nebo aby udělal něco, co má udělat.
usmrtit <koho>
Usmrtit
likvidovat <koho>
Likvidovat znamená bez milosti zničit, zrušit, zlikvidovat.
tupit <koho n. co>
Tupit: potlačovat, zeslabovat účinky něčeho, postupně oslabovat.
sežehnout <koho n. co>
Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.
vyplašit <koho>
Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.
pobouřit <koho>
Pobouřit
porazit <koho>
Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.
vyvléci se <z čeho>
Vyvléci se: odstranit oblečení, obuvi či jiného předmětu z těla nebo z části těla.