Facebook

Zapálit - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu zapálit.

Význam: Zapálit znamená způsobit rozsvícení nebo vznícení čehokoliv, obvykle ohně.

rozžehnout (oheň)

Rozžehnout oheň znamená zapálit ho a udržovat ho, dokud nedosáhne požadované intenzity.

roznítit

Roznítit znamená zapálení svíčky, oheň, ohně, případně i jiného zdroje světla či tepla.

uhasit

Uhasit znamená přerušit hoření nebo zmírnit intenzitu plamene.

zaujmout

Zaujmout znamená přitáhnout pozornost, upoutat pozornost a získat zájem.

uchvátit

Uchvátit znamená silně zaujmout, okouzlit nebo fascinovat.

nadchnout

Zaujmout, ohromit; dojmout, obdivovat, okouzlit; vzrušit, vzbudit zájem.

rozohnit

Rozohnit znamená vyvolat zlost, rozrušit či rozčílit.

rozžehnout <co>

Rozžehnout znamená rozpálit či naředit, aby bylo možné použít k ohřevu, svícení nebo jiným účelům.

zažehnout

Zažehnout znamená "urobit čin, aby byla nějaká situace vyřešena nebo se zabránilo jejímu vzniku".

zhasit

Zhasit znamená vypnout nebo ztlumit světlo, hořící svíčku nebo jiný zdroj světla.

podpálit (dům)

Podpálit znamená zapálit dům, často úmyslně, aby se způsobil požár.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

Podobná synonyma

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.

zastřelit <koho>

Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.

rozdělat (oheň)

Rozdělat oheň znamená začít oheň tím, že se sesype palivo, nastříkají se zápalky a postupně se přidává kůže nebo dřevo.

začleňovat <koho kam>

Začleňovat znamená zapojit někoho do něčeho nebo do skupiny lidí, aby se stal součástí toho nebo té skupiny.

velebit <koho>

Velebit je sloveso označující chválu, uznání nebo oslavu někoho či něčeho.

pálit <do koho>

Pálit = působit někomu bolest, trápení, utrpení, ponižování nebo útisk.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená projevovat cenu, uznání a obdiv k něčemu či někomu.

závodit <za koho>

Závodit za někoho znamená snažit se dosáhnout nejlepších výsledků ve jménu toho druhého.

rozdráždit <koho>

Rozdráždit znamená vyvolat nepříjemné emoce nebo vzrušení u druhého člověka.

znavit <koho>

Znavit je schopnost najít a pochopit něčí specifickou potřebu nebo situaci a přizpůsobit se jí.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat nebo tlouci člověka nebo zvíře.

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

ospravedlnit <koho>

Ospravedlnit znamená vysvětlit, proč bylo něco uděleno nebo uděláno a omluvit se za to.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělovat někomu informace o něčem.

převyšovat <koho>

Převyšovat znamená být lepší nebo silnější než , být jeho nadřazeným.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

vystřídat <koho>

Vystřídat znamená, že někdo nahradí někoho jiného ve funkci nebo činnosti.

zpravit <koho o čem>

Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

napadat <koho>

Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.

rozladit <koho>

Rozladit znamená vyvolat v někom smutek, zlost či neklid.

vystrojit <koho>

Vystrojit: ozdobit, oblečit do odpovídajících šatů nebo doplňků pro významnou událost.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert z někoho: udělat mu legraci, vtip či šprým, obyčejně s dobrým úmyslem.

označit <koho>

Označit znamená označit nebo identifikovat někoho nebo něco jako určitou osobu, věc nebo místo.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.