Zapálit - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu zapálit.
Význam: Zapálit znamená způsobit rozsvícení nebo vznícení čehokoliv, obvykle ohně.
rozžehnout (oheň)
Rozžehnout oheň znamená zapálit ho a udržovat ho, dokud nedosáhne požadované intenzity.
roznítit
Roznítit znamená zapálení svíčky, oheň, ohně, případně i jiného zdroje světla či tepla.
uhasit
Uhasit znamená přerušit hoření nebo zmírnit intenzitu plamene.
zaujmout
Zaujmout znamená přitáhnout pozornost, upoutat pozornost a získat zájem.
uchvátit
Uchvátit znamená silně zaujmout, okouzlit nebo fascinovat.
nadchnout
Zaujmout, ohromit; dojmout, obdivovat, okouzlit; vzrušit, vzbudit zájem.
rozohnit
Rozohnit znamená vyvolat zlost, rozrušit či rozčílit.
rozžehnout <co>
Rozžehnout znamená rozpálit či naředit, aby bylo možné použít k ohřevu, svícení nebo jiným účelům.
zažehnout
Zažehnout znamená "urobit čin, aby byla nějaká situace vyřešena nebo se zabránilo jejímu vzniku".
zhasit
Zhasit znamená vypnout nebo ztlumit světlo, hořící svíčku nebo jiný zdroj světla.
podpálit (dům)
Podpálit znamená zapálit dům, často úmyslně, aby se způsobil požár.
zanítit <koho>
Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.
Podobná synonyma
vystrčit <koho> (z řady)
Vystrčit člověka z řady znamená odsunout ho, aby se stal viditelným, a často také izolovat ho od ostatních.
utvrzovat <koho v čem>
Utvrzovat: potvrzovat, upevňovat, posilovat, dokazovat hodnotu nebo pravdivost něčeho.
napadat <koho>
Napadat znamená útočit či fyzicky napadat někoho nebo cokoli jiného úmyslně.
rozrušit <koho>
Rozrušit
porazit <koho>
Porazit: vyhrát nad někým, porazit ho ve výzvě, souboji nebo zápase.
zapálit (oheň)
Zapálit oheň: spustit hoření paliva, jako je dřevo, uhlí nebo benzín.
odmítnout <koho n. co>
Odmítnout je forma odpírání či zamítnutí žádosti, požadavku nebo návrhu.
postihnout <koho> (zákon)
Postihnout
pohostit <koho>
Pohostit
usměrnit <koho>
Usměrnit
zbavit <koho> (moci)
Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.
sočit <na koho>
Sočit na někoho znamená vyjadřovat nespokojenost nebo nesouhlas s jeho činy nebo postoji.
vycvičit <koho>
Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.
podělit <koho>
Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.
blahořečit <koho>
Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.
označit <koho>
Označit
zneužít <koho n. co>
Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.
uvidět <koho n. co>
Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.
uvědomit <koho>
Uvědomit si někoho znamená vnímat a chápat jeho myšlenky, činy a pocity.
prověřovat <koho>
Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.
šidit <koho>
Šidit: projevovat nespravedlivost, úmyslně uškodit jinému člověku, zneužít jeho slabosti nebo situace.
žalovat <koho>
Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.
nevražit <na koho n. co>
Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.
odsoudit <koho>
Odsoudit
unavit <koho>
Unavit
zaujmout se <pro co>
Zaujmout se pro co znamená projevit zájem a důraz ve věci, která je pro vás důležitá.
hlídat <koho>
Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.
omrzet <koho co>
Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat něco intenzivně a trvalou formou. Něco, na co je někdo vyzýván, jehož požadavky jsou silně zdůrazňovány.
uvést <koho> (k řediteli)
Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.