Zapálit - synonyma
Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu zapálit.
Význam: Zapálit znamená způsobit rozsvícení nebo vznícení čehokoliv, obvykle ohně.
rozžehnout (oheň)
Rozžehnout oheň znamená zapálit ho a udržovat ho, dokud nedosáhne požadované intenzity.
roznítit
Roznítit znamená zapálení svíčky, oheň, ohně, případně i jiného zdroje světla či tepla.
uhasit
Uhasit znamená přerušit hoření nebo zmírnit intenzitu plamene.
zaujmout
Zaujmout znamená přitáhnout pozornost, upoutat pozornost a získat zájem.
uchvátit
Uchvátit znamená silně zaujmout, okouzlit nebo fascinovat.
nadchnout
Zaujmout, ohromit; dojmout, obdivovat, okouzlit; vzrušit, vzbudit zájem.
rozohnit
Rozohnit znamená vyvolat zlost, rozrušit či rozčílit.
rozžehnout <co>
Rozžehnout znamená rozpálit či naředit, aby bylo možné použít k ohřevu, svícení nebo jiným účelům.
zažehnout
Zažehnout znamená "urobit čin, aby byla nějaká situace vyřešena nebo se zabránilo jejímu vzniku".
zhasit
Zhasit znamená vypnout nebo ztlumit světlo, hořící svíčku nebo jiný zdroj světla.
podpálit (dům)
Podpálit znamená zapálit dům, často úmyslně, aby se způsobil požár.
zanítit <koho>
Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.
Podobná synonyma
zastřelit <koho>
Zastřelit znamená usmrtit kohokoliv střelou.
vypovědět <koho odkud>
Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.
trestat <koho>
Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
udělat podraz <na koho>
Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.
doběhnout <koho>
Doběhnout
vyhodit <koho>
Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.
strčit <koho kam>
Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.
porazit <koho>
Zvítězit nad někým, zvládnout, zdolat něco, co vyžaduje vytrvalost, schopnosti nebo dovednosti.
odnaučit <koho co>
Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.
dát se <do koho>
Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.
zmýlit <koho>
Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.
zmást <koho>
Zmást
zlobit <koho co>
Zlobit se znamená dělat něco, co je proti pravidlům nebo proti přání druhé osoby.
dohlížet <na koho>
Dohlížet
usměrňovat <koho>
Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.
vyplísnit <koho>
Vyplísnit znamená kritizovat někoho nebo něco ve velmi negativním smyslu.
znevážit <koho n. co>
Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.
vzrušit <koho> (smyslně)
Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.
podněcovat <koho>
Podněcovat znamená vyvolávat či stimulovat jistou činnost, názor či zájem.
nazvat <koho jak>
Nazvat člověka jménem: přidělit mu jméno, jakým je označován.
zdržovat <koho>
Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.
vzpružit <koho>
Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.
cenit si <koho n. čeho>
Cenit si: připisovat hodnotu, vážit si a uznávat pozitivní vlastnosti někoho nebo něčeho.
obeznámit <koho s čím>
Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.
určit <koho>
Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.
zacvičit <koho>
Zacvičit
ukolébávat <koho>
Ukolébávat