Facebook

Zapálit - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu zapálit.

Význam: Zapálit znamená způsobit rozsvícení nebo vznícení čehokoliv, obvykle ohně.

rozžehnout (oheň)

Rozžehnout oheň znamená zapálit ho a udržovat ho, dokud nedosáhne požadované intenzity.

roznítit

Roznítit znamená zapálení svíčky, oheň, ohně, případně i jiného zdroje světla či tepla.

uhasit

Uhasit znamená přerušit hoření nebo zmírnit intenzitu plamene.

zaujmout

Zaujmout znamená přitáhnout pozornost, upoutat pozornost a získat zájem.

uchvátit

Uchvátit znamená silně zaujmout, okouzlit nebo fascinovat.

nadchnout

Zaujmout, ohromit; dojmout, obdivovat, okouzlit; vzrušit, vzbudit zájem.

rozohnit

Rozohnit znamená vyvolat zlost, rozrušit či rozčílit.

rozžehnout <co>

Rozžehnout znamená rozpálit či naředit, aby bylo možné použít k ohřevu, svícení nebo jiným účelům.

zažehnout

Zažehnout znamená "urobit čin, aby byla nějaká situace vyřešena nebo se zabránilo jejímu vzniku".

zhasit

Zhasit znamená vypnout nebo ztlumit světlo, hořící svíčku nebo jiný zdroj světla.

podpálit (dům)

Podpálit znamená zapálit dům, často úmyslně, aby se způsobil požár.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

Podobná synonyma

vyhazovat <koho>

Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.

zapudit <koho>

Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.

zatknout <koho>

Zatknout znamená vzít do vazby a odevzdat ho k vyšetřování a trestnímu stíhání.

obrátit se <na koho>

Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.

oddělit se <od koho>

Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

potupit <koho>

Potupit znamená učinit toho člověka poníženým a podřadným, očerňovat ho a ponižovat.

provést <koho>

Provést znamená provedení jeho úkolu, úkonu, příkazu nebo jiného úkolu.

oživovat <koho n. co>

Oživovat = obnovovat/probouzet život, energii nebo aktivitu.

přijít <na koho>

Přijít na někoho znamená dosáhnout něčeho, čeho se dosud nedosáhlo; dosáhnout prospěchu nebo úspěchu.

přinucovat <koho k čemu>

Přinucování je nucení k něčemu, co se musí provést, aby se dosáhlo cíle.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

postrašit <koho>

Postrašit - zastrašit člověka, aby se vzdal nějakého úmyslu nebo aby se vyhnul nebezpečí.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

zvolit si <koho n. co>

Vybrat si, označit nebo určit někoho nebo něco, co je vhodné pro danou situaci.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

rozfoukat (oheň)

Foukat do ohně, aby byl plamen silnější nebo aby hořel.

ctít <koho>

Ctít znamená oceňovat a respektovat někoho nebo něco. Je to projev úcty k vyšší moci, nebo k lidem, které máme rádi.

uchvátit <koho čím>

Uchvátit: přivést někoho do úžasu či údivu; oslnit; okouzlit; ohromit.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.

předcházet <koho>

Předcházet znamená jít před něčím nebo někým; zabránit nebo předvídat něco, co se může stát.

zavírat <koho>

Uzavřít, začít nebo dokončit něco nebo někoho; odříznout, omezit nebo omezovat přístup k něčemu nebo k někomu.

upřednostnit <koho n. co>

Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.