Facebook

Zapálit - synonyma

Celkem nalezeno 12 synonym ke slovu zapálit.

Význam: Zapálit znamená způsobit rozsvícení nebo vznícení čehokoliv, obvykle ohně.

rozžehnout (oheň)

Rozžehnout oheň znamená zapálit ho a udržovat ho, dokud nedosáhne požadované intenzity.

roznítit

Roznítit znamená zapálení svíčky, oheň, ohně, případně i jiného zdroje světla či tepla.

uhasit

Uhasit znamená přerušit hoření nebo zmírnit intenzitu plamene.

zaujmout

Zaujmout znamená přitáhnout pozornost, upoutat pozornost a získat zájem.

uchvátit

Uchvátit znamená silně zaujmout, okouzlit nebo fascinovat.

nadchnout

Zaujmout, ohromit; dojmout, obdivovat, okouzlit; vzrušit, vzbudit zájem.

rozohnit

Rozohnit znamená vyvolat zlost, rozrušit či rozčílit.

rozžehnout <co>

Rozžehnout znamená rozpálit či naředit, aby bylo možné použít k ohřevu, svícení nebo jiným účelům.

zažehnout

Zažehnout znamená "urobit čin, aby byla nějaká situace vyřešena nebo se zabránilo jejímu vzniku".

zhasit

Zhasit znamená vypnout nebo ztlumit světlo, hořící svíčku nebo jiný zdroj světla.

podpálit (dům)

Podpálit znamená zapálit dům, často úmyslně, aby se způsobil požár.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

Podobná synonyma

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

učit <koho>

Učit se rozumí jako poskytnout někomu informace, znalosti nebo dovednosti tím, že se s ním tráví společný čas.

pomlátit <koho>

Pomlátit znamená fyzicky napadnout a násilně zbít jeho.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby ji donutila udělat něco, co nechce.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejné úrovně nebo výkonu jako ten, koho se snažíme dostihnout.

zaujmout se <pro co>

Zaujmout se pro něco znamená projevit vůči tomu zájem a pečlivě se tím zabývat.

vyčerpávat <koho> (nervově)

Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.

podezírat <koho>

Podezírat znamená vyvozovat předpoklady, že se něco zlého nebo nepravdivého děje u dané osoby.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

obdařit <koho čím>

Obdařit znamená darovat někomu něco.

uplatit <koho>

Uplatnit znamená prosadit něčí názor, potřebu nebo právo.

vytrhnout <koho> (z prostředí)

Vytrhnout (koho) z prostředí znamená odstranit jej z dané situace a změnit jeho prostředí.

přemoci <koho n. co>

Přemoci znamená překonat/porazit něco nebo někoho silou nebo přesvědčením.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho, držet se s ním a provádět ho po celou dobu.

vzít se <za koho>

"Vzít se za koho" znamená spojit se s někým, slíbit věrnost a stát se partnerem.

zaujmout stanovisko

Vyjádřit svůj názor, stanovit si svůj postoj k něčemu.

očekávat <koho>

Očekávat znamená čekat na někoho nebo něco s očekávanou radostí nebo touhou.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená napadnout, útočit nebo se dopustit násilí na někom v nečekaném útoku.

zkrátit <koho>

Zkrátit znamená učinit osobu kratší nebo kompaktnější.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

naštvat <koho>

Naštvat znamená rozzlobit někoho, rozčílit ho nebo dát najevo svůj rozhořčený postoj vůči němu.

vyslyšet <koho>

Vyslyšet: vyslechnout někoho; poslouchat a řídit se jeho žádostí/přáními.

nasycovat <koho>

Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.

zaujmout <koho>

Zaujmout znamená upoutat jeho pozornost a zapůsobit na něj.

vyplavit <koho n. co>

Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

drbat <koho>

Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.