Uchvátit - synonyma

vzít <co>

Vzít: převzít, získat nebo uchvátit něco.

chytit

Chytit znamená uchopit, sevřít, zachytit, ulovit nebo zmocnit se čeho.

uchopit

Uchopit znamená převzít kontrolu nebo se něčím zabývat; rozumět tomu, vyhodnotit to a následně provést odpovídající akce.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: získat moc nebo kontrolu nad čím.

podmanit si <co>

Podmanit si něco znamená nabýt nad ním kontrolu, ovládat ho a udržovat si jeho poslušnost.

ovládnout

Uchopit a zvládnout; dosáhnout úplné kontroly nebo moci nad něčím nebo někým.

okouzlit <koho>

Okouzlit znamená zaujmout nebo oslnit svým chováním nebo vzhledem.

očarovat

Ohromit něčím kouzelným, začarovat, obdařit něco nadpřirozenou krásou nebo kouzlem.

oslnit

Oslnit znamená udivit, ohromit nebo udělat dojem.

unést

Unést znamená fyzicky odnést nebo odvézt někoho či něco bez jeho svolení.

fascinovat

Fascinovat znamená ohromit nebo současně přitahovat a odpuzovat; velmi uchvacovat.

nadchnout

Silně motivovat a vzbudit velké nadšení; nadchnout.

uzurpovat <co>

Uzurpovat znamená bez právního oprávnění přebírat moc nebo práva.

rozžehnout (oheň)

Rozžehnout oheň znamená zapálit ho a udržovat ho, dokud nedosáhne požadované intenzity.

roznítit

Roznítit znamená zapálení svíčky, oheň, ohně, případně i jiného zdroje světla či tepla.

zapálit

Zapálit znamená způsobit rozsvícení nebo vznícení čehokoliv, obvykle ohně.

uhasit

Uhasit znamená přerušit hoření nebo zmírnit intenzitu plamene.

zaujmout

Zaujmout znamená přitáhnout pozornost, upoutat pozornost a získat zájem.

rozohnit

Rozohnit znamená vyvolat zlost, rozrušit či rozčílit.

zbít <koho>

Zbít: fyzicky napadnout a způsobit zranění nebo bolest.

týrat <koho>

Fyzické či psychické týrání druhého jedince, které ve výsledku způsobuje útrapy a trápení.

chopit se <čeho>

Chopit se čeho znamená získat do svého vlastnictví nebo se ujmout činnosti, čeho se týče.

srazit <koho>

Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).

pošoustat <koho>

Pošoustat někoho znamená provádět s ním nevhodné a nežádoucí doteky, které vyvolávají nepříjemnost nebo nechuť.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.

drbat <koho>

Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.

uhnat <koho>

Uhnat znamená nutit někoho k rychlému a intenzivnímu pohybu, obvykle k cíli, aby splnil úkol nebo stihl něco dokončit.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

působit <na koho> (sugescí)

Působit znamená vytvářet vliv na někoho, ovlivňovat jeho myšlení, činy nebo rozhodnutí.

zdravit <koho>

Zdravit znamená pozdravit člověka slůvky nebo gestem jako pozdrav.

pustit se <do čeho>

Začít se čím/čímkoliv: vrhnout se do akce, začít s něčím.

znát <koho>

Znát někoho znamená být s touto osobou obeznámeni, znát jeho způsob myšlení a povahu.

dovést <koho kam>

Dovést: převést někoho nebo něco z jednoho místa na jiné, ať už fyzicky nebo metaforicky.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

oddálit <co od čeho>

Oddálit znamená vzdálit se, odložit na později, odvrátit se od čeho.

provdat <koho>

Provdat je označení pro obřad, při kterém se muž a žena stávají manžely.

odnaučit <koho co>

Rozvázat člověka od dřívějšího učení či návyku, nahradit jej novými znalostmi a dovednostmi.

mrzet <koho>

Mrzet znamená projevovat hlubokou lítost, smutek nebo zklamání nad něčím nebo někým.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená trvat na něčem, prosit o něco s intenzitou a neústupností. Užívá se při prosbě na někoho.

dostat <koho>

Dostat: přijmout, obdržet; získat nebo obdržet (něco) od někoho jiného.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si čeho/koho.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

skopat <koho>

Vyhazovat, být hrubý a brutální ke komu nebo čemu; ukazovat nesouhlas, odmítat.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

obléci <koho>

Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.