Zavřít - synonyma

pustit (vězně)

Pustit vězně znamená propustit jeho trest a umožnit mu volný pohyb.

dát svobodu

Dát svobodu znamená poskytnout jinému člověku nebo skupině samostatnost a nezávislost.

zatknout

Zatknout znamená fyzicky omezit osobu svým zadržením a předat ji policii nebo jinému úřadu.

nechat projít (světlo)

Povolit světlo aby prošlo skrz něco, čímž se tvoří odraz nebo stíny.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

nepozastavit

Nepozastavit znamená nezastavit, nezpomalit ani nezmírnit, pokračovat ve stejném tempu.

povolit šíření

Povolit šíření znamená udělit souhlas s distribucí, šířením nebo dalším zpřístupňováním informací.

uzavřít (dveře)

Zavřít: zabránit přístupu nebo uzamknout (dveře).

zatáhnout (kohoutek)

Otočit kohoutkem, aby se zastavila proudící voda nebo proud plynu.

zastavit (plyn)

Zastavit (plyn) znamená ukončit jeho tok nebo proudění.

přestat (mluvit n. číst)

Ukončit, zastavit, zrušit.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.

dát do vězení

Uvěznit, odnést svobodu osobě trestem, odeslat ji do vězení.

zabásnout

Zabásnout znamená zasmát se, smát se nahlas nebo se zahihňat.

zatáhnout

Zatáhnout znamená přitáhnout nebo stáhnout něco tak, aby bylo pevně uzavřeno nebo zajištěno.

přestát

Přestát znamená přežít, projít, zvládnout nebo překonat něco náročného.

odbýt <koho>

Odbýt znamená rychle a bez ceremonií odmítnout něčí návrhy, názory či žádosti.

žalovat <koho>

Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.

zastavit (práci)

Zastavit znamená ukončit nebo přerušit činnost, konání nebo výkon.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.

zaručit <co komu>

Zaručit je poskytnout někomu jistotu, že splní své závazky a povinnosti.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.

počkat <komu s čím>

Čekat, aby někomu něco poskytlo, dalo nebo dovolilo.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

svést <koho>

Svést = donutit jeho/ji k něčemu, co nechtěl/a, přesvědčit jeho/ji o něčem, co není pravda.

působit <na koho> (sugescí)

Působit znamená vytvářet vliv na někoho, ovlivňovat jeho myšlení, činy nebo rozhodnutí.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

obveselovat <koho>

Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.

kohoutek

Kohoutek je malý ventil nebo ovládací prvek, který se používá pro regulaci proudění tekutiny, plynu nebo vzduchu.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělovat někomu informace o něčem.

podstrčit <co komu>

Podstrčit znamená podat (něco komu), nechat si podstrčit nebo někomu podstrčit (něco).

ukrást <co komu>

Ukrást: vzít někomu cizí věc bez jeho souhlasu nebo bez právního důvodu.

vnucovat <co komu>

Vnucovat znamená nutit někoho, aby přijal něco, co nechce.

nabít <komu>

Nabít znamená předat nebo doplnit něčemu energii nebo informace. V kontextu mezi lidmi znamená nabít někomu motivaci, energii nebo odvahu.

darovat <co komu>

Darovat znamená věnovat nebo předat něco druhému člověku bez nároku na protihodnotu.

odpustit <co komu>

Odpustit někomu je vyjádření odpuštění jeho chyb nebo ublížení, které vám způsobil. Znamená to, že se rozhodnete uznat a přijmout dřívější činy, aniž byste si přáli odvetu.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

povolit

Povolit: udělit souhlas nebo dovolit něco, co bylo předtím zakázáno.

zajistit <co komu>

Zajistit znamená poskytnout, pomoci s něčím nebo zaručit, aby bylo něco dosaženo nebo zajištěno.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená nadměrně kritizovat a upozorňovat na chyby druhého.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

odejít

Odejít: opustit místo, přestat být přítomen; nechat se někam přemístit; zanechat; ukončit účast.

vystěhovat <koho>

Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.