Prasknout - synonyma

rupnout

Rupnutí je proces nebo okamžik, kdy se něco praskne nebo praskne, často doprovázený zvukem.

lupnout

Lupnout - rychlý pohyb, jako když se něco prudce odrazí nebo se dotkne něčeho.

nalomit se (větev)

Nalomit se znamená prasknout nebo selhat, například prasknutí větve stromu.

přetrhnout se

Přetrhnout se je výrazem pro výrazné překonání vlastních schopností, úspěch, odvahu nebo vytrvalost.

puknout

Explodovat, prasknout, vybuchnout; rychlý náhlý výbuch, zvuk, nebo pohyb.

vybuchnout (granát)

Vybuchnout = vystřelit, vyhodit, explodovat; v případě granátu se jedná o jeho detonaci.

propadnout (ve škole)

Propadnout ve škole znamená nedostat se na předmět do dalšího semestru nebo ročníku.

bouchnout

Bouchnout znamená náhle a razantně zavřít, otevřít nebo třísknout.

třesknout (výstřel)

Třesknout: Znamená vystřelit nebo vybuchnout s rychlostí a hlasitostí.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo kopnout někoho nebo něco.

udeřit

Udeřit znamená dopadnout rukou nebo jiným předmětem na něco či někoho silou.

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako prudký a hlučný zvuk, např. při pádu, nárazu či trhnutí.

praštit

Praštit je český slangový výraz pro silný úder, který se používá k označení vystřelení, dopadu, nárazu nebo úderu.

střelit (lišku)

Střelit lišku znamená zabít ji střelbou.

zastřelit

Zastřelit znamená zabít střelou z ruky nebo z nějakého jiného zbraně.

odprásknout

Rozhodným způsobem odejít nebo odstranit nějakou osobu nebo věc.

odbouchnout

Odbouchnout: rychle a velmi silně vybuchnout, odletět na kusy, odrazit se.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

rozhodnout <o čem>

Udělat rozhodnutí o něčem; rozhodnout se o čemkoli.

udat (policii)

Udat znamená poskytnout policii informace, které jí pomohou vyšetřit přestupek nebo trestný čin.

prozradit

Prozradit znamená odhalit něco, co bylo původně skryto nebo důvěrné.

upadnout

Upadnout znamená přijít o stability nebo říditelnost, přistát nebo se sesunout k zemi.

položit se

Položit se znamená ulehnout, případně se opřít, abychom relaxovali, odpočívali nebo třeba spali.

praštit sebou

Rozvalit se, svalit se na zem nebo se ocitnout v nečekané situaci.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.

nechat všeho

Nechat všeho znamená odpustit, odejít a přestat se starat o věci, které nelze ovlivnit.

ponořit se <do čeho>

Ponořit se do něčeho znamená dostat se do toho, zapojit se do činnosti, jež vyžaduje větší soustředění nebo pozornost.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se čemukoli, vyhnout se riziku nebo následkům.

vypotácet se <z čeho>

Vypotácet se znamená dostat se z neřešitelné situace nebo se z ní vymanit.

odlít <čeho>

Odlít znamená odtrhnout se nebo odletět (z čeho, co).

zbavovat <čeho>

Zbavovat se: osvobozovat se od čeho nebo se oddělit od čeho.

nechat (za peníze)

Nechat znamená vydat peníze, dohodnout se na ceně nebo dát něco někomu jako odměnu.

nechat si

Nechat si znamená ponechat si či zůstat s něčím, co jsme předtím měli.

nechat <co kde>

Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.

odvodit <co z čeho>

Odvodit znamená "vyvodit nebo učinit závěr z dřívějších informací nebo argumentů".

upravovat <podle čeho>

Úprava: změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům.

užít <čeho n. co>

Užít: využít, zrealizovat, zúročit.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: získat, získat právo kontroly, ovládnout či vlastnit něco.

vyplývat <z čeho>

Vyplývat znamená vycházet z určité skutečnosti nebo informace a dospět k určité závěrečné myšlence.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se na detaily, sledovat.

praštit <čím po kom>

Praštit se používá pro označení silného úderu čím po někom, jako je naštvaný pohled, výkřik nebo fyzický úder.

upustit <od čeho>

Upustit znamená odložit, opustit nebo odmítnout.

větev

Větev je část stromu odvětvující se od kmenového pařezu, zpravidla s listy a květy.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

domoci se <čeho>

Domoci se čeho: získat, obstarat nebo dosáhnout něčeho, co je důležité nebo požadované.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.

být příčinou <čeho>

Být příčinou čeho: být zdrojem něčeho, co má následky nebo důsledky.

zříkat se <čeho>

Zříkat se čeho: odmítnout, nevzít na sebe odpovědnost, neuznat.

zasáhnout (slovy)

Použít silnou sílu nebo vliv k ovlivnění něčeho nebo někoho.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.

propadnout panice

Ztratit kontrolu a prožívat silnou úzkost a strach, který vede k neoprávněným reakcím na nepředvídatelné situace.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

nechat propadnout

Nechat propadnout znamená nechat něco nevyužít, nechat něco zapomenout nebo nechat něco projít bez pozornosti.

šít sebou

Svázat se s někým nebo něčím. Být trvale spojen s někým nebo něčím, být součástí toho.