Nechat <čeho> - synonyma

tít

Tít je titul nebo název, který se obvykle používá k popisu nebo identifikaci něčeho, například knihy, filmu, uměleckého díla nebo pozice.

udeřit

Udeřit: fyzicky člověka nebo předmět, silně nárazem; něčím zasáhnout, např. pěstí, bičem.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky zasáhnout něčí tělo silnou ránou nebo nárazem.

praštit

"Praštit" znamená silně udeřit nebo rázně odseknout.

ukrást

Ukrást je používáno pro označení činu násilného odcizení majetku bez souhlasu vlastníka.

odcizit

Odcizit znamená ukrást nebo převzít něčí majetek nebo vlastnická práva bez jejich vědomí nebo povolení.

vyseknout (poklonu)

Vyseknout poklonu je vyjádřit úctu, respekt nebo obdiv k někomu.

přestat <s čím>

Přestat: ukončit činnost; zastavit; skončit.

praštit <s čím>

Praštit je vyjádření pro silný náraz čehokoli proti něčemu.

ukrást <co komu>

Ukrást něco někomu, bez jeho svolení a proti jeho vůli.

přestat mluvit

Ukončit mluvení, přestat mluvit.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo někoho trefit.

praštit sebou

Praštit sebou znamená náhle upadnout na zem a dostat se do nepříjemné situace.

přestat

Ukončit, zastavit, nedělat.

přestat (mluvit n. číst)

Ukončit, zastavit, zrušit.

přestát

Přestát znamená přežít, projít, zvládnout nebo překonat něco náročného.

přestat (fungovat)

Ukončit činnost nebo funkci, přestat existovat nebo fungovat.

přestat fungovat

Přestat fungovat znamená přestat být schopným fungovat, činnost se zastaví.

přestat vědět

Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.

přestat (vánice)

Ukončit, skončit; odmítnout dělat něco, čemu se dříve věnovalo.

přestat <co> (dělat)

Ukončit činnost, prestavit (co).

přestát (nemoc)

Přestát (nemoc): odolat, přežít, vyhrát boj s nemocí.

přestat sloužit

Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.

přestat mít za zlé

Přestat mít za zlé: odpustit, zapomenout, překonat škodlivé emoce a nalézt mír.

přestat se držet

Přestat se držet znamená ukončit něco co se dělalo, začít dělat něco jiného.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

odcizit se

Odejít nepozorovaně a nečekaně, často zmizet; zdrhnout, ztratit se.

odcizit se (svému národu)

Opustit rodnou zemi a stát se cizincem v cizí zemi.

udeřit (hlavou)

Udeřit hlavou: narazit hlavou silou do předmětu nebo osoby.