Zasáhnout <do čeho> - synonyma

nalomit se (větev)

Nalomit se znamená prasknout nebo selhat, například prasknutí větve stromu.

přetrhnout se

Přetrhnout se je výrazem pro výrazné překonání vlastních schopností, úspěch, odvahu nebo vytrvalost.

puknout

Explodovat, prasknout, vybuchnout; rychlý náhlý výbuch, zvuk, nebo pohyb.

vybuchnout (granát)

Vybuchnout = vystřelit, vyhodit, explodovat; v případě granátu se jedná o jeho detonaci.

propadnout (ve škole)

Propadnout ve škole znamená nedostat se na předmět do dalšího semestru nebo ročníku.

rupnout

Rupnout znamená náhle a hlasitě prasknout nebo prasknout.

bouchnout

Bouchnout znamená náhle a razantně zavřít, otevřít nebo třísknout.

třesknout (výstřel)

Třesknout: Znamená vystřelit nebo vybuchnout s rychlostí a hlasitostí.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo kopnout někoho nebo něco.

udeřit

Udeřit znamená dopadnout rukou nebo jiným předmětem na něco či někoho silou.

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako prudký a hlučný zvuk, např. při pádu, nárazu či trhnutí.

praštit

Praštit je český slangový výraz pro silný úder, který se používá k označení vystřelení, dopadu, nárazu nebo úderu.

střelit (lišku)

Střelit lišku znamená zabít ji střelbou.

zastřelit

Zastřelit znamená zabít střelou z ruky nebo z nějakého jiného zbraně.

odprásknout

Rozhodným způsobem odejít nebo odstranit nějakou osobu nebo věc.

odbouchnout

Odbouchnout: rychle a velmi silně vybuchnout, odletět na kusy, odrazit se.

rozhodnout <o čem>

Udělat rozhodnutí o něčem; rozhodnout se o čemkoli.

udat (policii)

Udat znamená poskytnout policii informace, které jí pomohou vyšetřit přestupek nebo trestný čin.

prozradit

Prozradit znamená odhalit něco, co bylo původně skryto nebo důvěrné.

upadnout

Upadnout znamená přijít o stability nebo říditelnost, přistát nebo se sesunout k zemi.

položit se

Položit se znamená ulehnout, případně se opřít, abychom relaxovali, odpočívali nebo třeba spali.

praštit sebou

Rozvalit se, svalit se na zem nebo se ocitnout v nečekané situaci.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.

nechat všeho

Nechat všeho znamená odpustit, odejít a přestat se starat o věci, které nelze ovlivnit.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

dopřát <komu čeho>

Dopřát: umožnit někomu získat či zažít něco pozitivního, často v důsledku velkorysosti či laskavosti.

naskočit <do čeho>

Naskočit = rychle a bez připravenosti vstoupit do čeho, začít to používat/dělat.

odstrašit <koho od čeho>

Odstrašit = vyvolat strach u někoho, aby se zdržel jistého chování.

neprospívat (ve škole)

Neprospívat znamená získávat špatné známky a neúspěšně se snažit plnit školní úkoly.

zapadat <do čeho>

Zapadat se vztahuje k situacím, kdy se určitá věc či osoba fyzicky, nebo i symbolicky, stává součástí nebo součástí jednoho celku.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si čeho znamená ignorovat, přehlížet nebo se nezajímat o něco.

investovat <do čeho>

Investovat je vložit peníze do něčeho, co vám přinese budoucí zisky nebo užitek.

lekat se <koho n. čeho>

Lekat se znamená mít obavy, strach, paniku nebo úzkost z čeho/koho.

zbavit se <čeho>

Odstranit se čeho, zbavit se čeho; užít si volnost po odstranění něčeho.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.

větev

Větev je část rostliny, která se skládá z jednoho nebo více stonků, které vycházejí z hlavního kmene.

dotknout se <čeho>

Dotknout se znamená fyzicky se dotýkat čeho/čeho a zároveň se s ním vyrovnat.

oddělovat <co od čeho>

Rozdělovat, odlišovat nebo od sebe odloučit.

vyprostit <z čeho>

Vyprostit: osvobodit, zbavit zajetí či omezení.

střelit

Střelit: vystřelit projektil z pušky, luku nebo jiné zbraně; házet, vhazovat, vysílat.

plynout <co z čeho>

Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.

mít <z čeho> (zisk)

Mít zisk: získat finanční prospěch nebo jinou užitečnou výhodu.

hodit sebou

Unášený vlnou emocí; prudce se otočit a změnit předchozí směr.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

použít <čeho n. co>

Použít: využít k něčemu; používat nějakou osobu, věc, službu nebo prostředky.

položit

Položit znamená umístit něco na pevnou nebo rovnou plochu.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

rozumějící se samo sebou

Samozřejmost, jednoduchost, bez nutnosti dalšího vysvětlení.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

neprospívání (ve škole)

Neprospívání vztahuje se na neuspokojivé výsledky ve školním studiu, které mohou mít za následek neúspěch ve škole.

řazený (za sebou)

Řazený znamená uspořádaný v určitém pořadí, v pořadí, v němž položky nebo prvky následují po sobě.

zanechávat <čeho>

Zanechávat znamená opouštět, zůstat po něčem, zůstat po někom, nechat něco za sebou.

týt <z čeho>

Týt je slangové slovo pro "ucpat" nebo "zastavit", obvykle používané ve vztahu k zastavení nějakého druhu chování.