Propadnout (ve škole) - synonyma

nalomit se (větev)

Nalomit se znamená prasknout nebo selhat, například prasknutí větve stromu.

přetrhnout se

Přetrhnout se je výrazem pro výrazné překonání vlastních schopností, úspěch, odvahu nebo vytrvalost.

puknout

Explodovat, prasknout, vybuchnout; rychlý náhlý výbuch, zvuk, nebo pohyb.

vybuchnout (granát)

Vybuchnout = vystřelit, vyhodit, explodovat; v případě granátu se jedná o jeho detonaci.

rupnout

Rupnout znamená náhle a hlasitě prasknout nebo prasknout.

bouchnout

Bouchnout znamená náhle a razantně zavřít, otevřít nebo třísknout.

třesknout (výstřel)

Třesknout: Znamená vystřelit nebo vybuchnout s rychlostí a hlasitostí.

uhodit

Uhodit znamená fyzicky napadnout nebo kopnout někoho nebo něco.

udeřit

Udeřit znamená dopadnout rukou nebo jiným předmětem na něco či někoho silou.

třísknout

Třísknout se vyjadřuje jako prudký a hlučný zvuk, např. při pádu, nárazu či trhnutí.

praštit

Praštit je český slangový výraz pro silný úder, který se používá k označení vystřelení, dopadu, nárazu nebo úderu.

střelit (lišku)

Střelit lišku znamená zabít ji střelbou.

zastřelit

Zastřelit znamená zabít střelou z ruky nebo z nějakého jiného zbraně.

odprásknout

Rozhodným způsobem odejít nebo odstranit nějakou osobu nebo věc.

odbouchnout

Odbouchnout: rychle a velmi silně vybuchnout, odletět na kusy, odrazit se.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout znamená přijmout okamžité opatření k boji proti něčemu nebo k omezení škod, které by se mohly vyskytnout.

rozhodnout <o čem>

Udělat rozhodnutí o něčem; rozhodnout se o čemkoli.

udat (policii)

Udat znamená poskytnout policii informace, které jí pomohou vyšetřit přestupek nebo trestný čin.

prozradit

Prozradit znamená odhalit něco, co bylo původně skryto nebo důvěrné.

upadnout

Upadnout znamená přijít o stability nebo říditelnost, přistát nebo se sesunout k zemi.

položit se

Položit se znamená ulehnout, případně se opřít, abychom relaxovali, odpočívali nebo třeba spali.

praštit sebou

Rozvalit se, svalit se na zem nebo se ocitnout v nečekané situaci.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.

nechat všeho

Nechat všeho znamená odpustit, odejít a přestat se starat o věci, které nelze ovlivnit.

rozhodnout se <pro co>

Rozhodnout se znamená učinit volbu mezi různými možnostmi, často s následkem vstupujícím do smluvních vztahů.

zasáhnout

Zasáhnout: působit na něco nebo někoho, zasahovat, ovlivnit, mít vliv.

položit

Položit znamená umístit něco na nějakém místě nebo do nějaké polohy.

řazený (za sebou)

Řazený znamená uspořádaný v určitém pořadí, v pořadí, v němž položky nebo prvky následují po sobě.

schovávat se (před policií)

Schovávat se znamená skrývat se před policií v naději, že není zaznamenána její přítomnost.

získání <čeho>

Získání: dosažení čeho (např. informací, výhod, zdrojů) prostřednictvím úsilí nebo jiných prostředků.

nechat <čeho>

Nechat: ponechat, zanechat, přenechat; dopustit, aby se něco stalo, nepřekážet.

nechat se oklamat

Být omylem, omylem nebo omylem klamán.

upadnout do spánku

Usnout, ztratit vědomí, uvolnit se a relaxovat.

uzobnout <čeho>

Uzobnout čeho znamená sníst toho či onoho, zejména rychle a větším množstvím.

cenit si <čeho>

Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.

základy <čeho>

Základy jsou základní principy nebo podmínky, na kterých je něco postaveno.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: získat, dosáhnout úspěchu, dosažení cíle; dosáhnout výsledku, výhodu; dosáhnout očekávaného výsledku.

dopátrat se <čeho>

Dopátrat se: dohledat, zjistit podrobnosti o něčem.

dopřávat <komu čeho>

Dopřávat čemukoli znamená poskytnout něco, co je významné pro užitek, potěšení nebo užitek druhým.

vyzouvat se <z čeho>

Odstranit obuv, boty, oděv nebo jinou část oděvu z těla.

nechat dozrát

Nechat dozrát znamená udělat něco poctivě a trpělivě, vyčkat na výsledek a dovolit něčemu, aby se rozvinulo.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

házet <co do čeho>

Házet znamená hodit něco z místa na místo, např. míč, hřebík, kamen apod.

nabýt <čeho>

Získat, zakoupit (např. majetek).

upustit <od čeho>

Upustit znamená odložit, opustit nebo odmítnout.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat ve věci, do které se člověk pouští.

zalarmovat (policii)

Ohlásit naléhavou situaci policii a požádat ji o okamžitou reakci.

nechat stranou

Nechat stranou znamená přehlížet, ignorovat nebo odmítnout.

štítit se <čeho>

Bránit se čemu, chránit se před něčím.

hodit sebou

Unášený vlnou emocí; prudce se otočit a změnit předchozí směr.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

vycházet <z čeho>

Vycházet znamená opírat se o něco, vyplývat z něčeho nebo vyjít z něčeho.

vykroutit se <z čeho>

Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.