Očekávat - synonyma

čekat <na koho>

Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.

vyčkávat

Čekat, počítat s případným vývojem situace, být trpělivý a čekat na vhodnou příležitost.

setrvávat (na místě)

Zůstávat na místě, zůstat zde, být trvalý, zůstat věrný.

přepokládat

Přepokládat znamená předpokládat, domýšlet, odhadovat nebo vyvozovat z dostupných informací.

tušit

Tušit je myšlenka, která nezahrnuje jistotu, ale předpokládá možnost, že se věc stane.

nadít se <čeho>

Nadít se znamená doufat nebo očekávat, že se něco stane nebo se něco podaří.

těšit se <na co>

Těšit se na něco znamená očekávat něco příjemného nebo zajímavého.

mít předtuchu

Mít předtuchu znamená mít pocit, že se něco stane, aniž bychom měli jasný důkaz nebo racionální vysvětlení.

předpokládat

Předpokládat znamená uvažovat o něčem jako o pravdě nebo možnosti, i když to není jisté.

předvídat

Předvídat znamená předpovídat vývoj nebo výsledek určitého dění na základě informací.

cítit

Cítit znamená vnímat pomocí smyslových orgánů, jako jsou kůže, čichové, chuťové a hmatové receptory.

vyciťovat

Vyciťovat je čichový postup, při kterém se vyhledávají stopy či pachy zvířat.

předjímat

Předjímat je slovo, které se používá pro vyjádření předpokládání příštích událostí nebo výsledků.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

dožadovat se <čeho>

Příst o což, domáhat se čeho.

odlít <čeho>

Odlít znamená odtrhnout se nebo odletět (z čeho, co).

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

uklidnit <koho>

Usmířit/utišit/uklidnit ; přinést klid a uvolnění, aby se cítil lépe.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená opakovat kroky, slova nebo chování někoho jiného.

zmocňovat se <čeho>

Užívat si něčeho nezákonně, bez povolení nebo oprávnění.

zadávit <koho>

Zadávit znamená dát rozkaz či pokyn, aby učinil/a určitou věc.

zatracovat <koho>

Zatracovat znamená znevažovat, kritizovat nebo odsoudit někoho nebo něco.

opravňovat <koho k čemu>

Opravňovat znamená dát někomu právo nebo schopnost provádět něco.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

dotknout se <čeho> (lehce)

Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.

ovlivnit <koho>

Ovlivnit znamená vlivnout na jeho myšlení, chování nebo rozhodnutí.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená trestat někoho způsobem, který je nepřiměřený nebo přehnaný.

doprovodit <koho>

Doprovodit znamená provázet někoho, aby se dostal tam, kam potřebuje.

zahledět se <do koho>

Podívat se (většinou pozorně) na někoho nebo něco.

potrestat <koho>

Potrestat znamená trestat, udělit trest někomu za provinění.

cítit se dotčen

Vyjádřit pocit uražení, zranění či smutku kvůli něčím slovům či činům.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se: uchopit, získat nebo udržet něco.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

vyvolat <koho> (ve škole)

Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.

rozčarovat <koho n. co>

Rozčarovat je vyjádření, které znamená zklamat očekávání nebo naděje někoho nebo něčeho.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

oslnit <koho>

Oslnit znamená ohromit nečekaným nebo neuvěřitelným výkonem, počinem nebo dovedností.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

bořit se <do čeho>

Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.

vyjmout <co z čeho>

Odstranit co z čeho, odpojit co od čeho, vyjmout co z čeho.

ukolébávat <koho>

Ukolébávat znamená uspávat, uklidňovat a uvolňovat například dítě, aby usnulo.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.