Očekávat - synonyma

čekat <na koho>

Očekávat něčí příchod nebo akci, čekat na výsledek nebo událost.

vyčkávat

Čekat, počítat s případným vývojem situace, být trpělivý a čekat na vhodnou příležitost.

setrvávat (na místě)

Zůstávat na místě, zůstat zde, být trvalý, zůstat věrný.

přepokládat

Přepokládat znamená předpokládat, domýšlet, odhadovat nebo vyvozovat z dostupných informací.

tušit

Tušit je myšlenka, která nezahrnuje jistotu, ale předpokládá možnost, že se věc stane.

nadít se <čeho>

Nadít se znamená doufat nebo očekávat, že se něco stane nebo se něco podaří.

těšit se <na co>

Těšit se na něco znamená očekávat něco příjemného nebo zajímavého.

mít předtuchu

Mít předtuchu znamená mít pocit, že se něco stane, aniž bychom měli jasný důkaz nebo racionální vysvětlení.

předpokládat

Předpokládat znamená uvažovat o něčem jako o pravdě nebo možnosti, i když to není jisté.

předvídat

Předvídat znamená předpovídat vývoj nebo výsledek určitého dění na základě informací.

cítit

Cítit znamená vnímat pomocí smyslových orgánů, jako jsou kůže, čichové, chuťové a hmatové receptory.

vyciťovat

Vyciťovat je čichový postup, při kterém se vyhledávají stopy či pachy zvířat.

předjímat

Předjímat je slovo, které se používá pro vyjádření předpokládání příštích událostí nebo výsledků.

těšit

Těšit se znamená prožívat radost a nadšení z očekávání čehosi dobrého.

dotlačit <koho k čemu>

Vyvíjet nátlak, abychom někoho donutili k něčemu.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat nebo vyšetřovat změny či chování dané osoby.

pronásledovat <koho>

Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.

ošetřit <koho>

Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

setrvávat

Setrvávat znamená trvat, zůstávat stabilní nebo pokračovat ve stejném směru.

zarmucovat <koho>

Zarmucovat znamená dát najevo smutek a zklamání, často v podobě lítosti a soucitu.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

nabodávat <koho n. co>

Nabodávat znamená zasouvat či vhánět něco do něčeho, případně i do někoho.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

posazovat <koho kam>

Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

okouzlit <koho>

Okouzlit: příjemně působit na koho, získat jeho sympatie.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

nadít

Nadít je synonymem pro obdarovat, přidělit nebo dát nějakou výhodu či dar.

dotknout se <čeho> (lehce)

Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.

přejít <kolem čeho>

Přejít kolem něčeho znamená projít kolem toho, projít kolem a nezastavit se.

zbavit se <čeho>

Zbavit se: odstranit, odepřít, zbýt se, zbavit se odpovědnosti.

vniknout (červ) <do čeho>

Vniknout (červ): vstoupit do počítače nebo jiného technického zařízení, aby se způsobilo škodlivé poškození.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

zaútočit <na koho>

Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.

přidat trochu <čeho>

Přidat trochu: dát něco navíc, aby se zlepšila kvalita nebo množství.

očarovat <koho>

Učinit někoho nadšeným nebo fascinovaným svou přítomností či jednáním.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

poznání <čeho>

Proces objevování, porozumění a učení se o daném tématu nebo jevu.