Najít - synonyma

nalézt (cestu)

Nalézt znamená objevit, zjistit, najít cestu nebo řešení.

přijít <na co>

Přijít: dosáhnout, dorazit nebo přítomnost; dosáhnout určitého cíle, místa nebo stavu.

objevit <co>

Objevit znamená nalézt nebo odhalit něco, co bylo dříve neznámé nebo nevědomé.

ztratit

Ztratit: přijít o něco, o co se již nedokáže dosáhnout, zabývat se ztrátou času, energie nebo peněz.

získat (přítele)

Získat přítele je vyjádřením silného přátelství, které může trvat dlouhé roky.

nabýt (štěstí)

Nabýt znamená získat, dosáhnout či zažít štěstí.

seznat <co>

Seznat: získat informace o něčem, poznat něco nebo někoho, objevit a pochopit.

shledat

Shledat znamená objevit, zjistit nebo usoudit pomocí úvahy nebo pozorování.

zpozorovat

Zpozorovat znamená pozorně si všímat něčeho, postřehnout, spatřit a dojít k závěru.

postřehnout

Vnímat okamžitě a citlivě, zaznamenat něco důležitého.

vystopovat <koho>

Vystopovat znamená zjistit informace o něčím nebo o někom, zjistit jeho pohyby a minulost.

vypátrat

Vypátrat znamená nalézt, objevit nebo vystopovat nějakou osobu, věc nebo informaci.

odhalit

Odhalit znamená objevit nebo odkrýt skrytou informaci nebo skutečnost.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

zjednat <koho na co>

Zjednat znamená přimět někoho k akci či k dosažení něčeho. Např. zjednat na někom shovívavost, přimět ho k ústupkům, získat jeho souhlas či prosadit svůj názor.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

nasycovat <koho>

Nasycovat znamená naplnit někoho čímś, aby byl spokojený nebo naplněný.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

rozdráždit <koho>

Rozdráždit znamená vyvolat nepříjemné emoce nebo vzrušení u druhého člověka.

blahoslavit <koho>

Blahoslavit znamená oslavovat či chválit někoho.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

obelhat <koho>

Obelhat znamená podvádět nebo oklamat člověka tím, že mu lžeme nebo ho obelstíme.

uznávat <koho>

Uznávat znamená přijímat názory, autoritu a práva druhých a respektovat je.

navnaďovat <koho>

Navnadit znamená přesvědčovat a přimět k něčemu, obvykle k nákupu nebo užití něčeho.

dorážet <na koho>

Dorážet na někoho znamená opakovaně se na něj obracet s dotazy, požadavky nebo prosbami.

zastoupit <koho>

Vystupovat za někoho jiného a zastupovat jeho v situacích, ve kterých on sam nemůže nebo nechce být přítomen.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

dostat <koho n. co>

Dostat - získat; přijmout; obdržet.

naučit <koho co>

Naučit: předat informace, zkušenosti nebo dovednosti člověku, aby je mohl použít.

oblékat <koho>

Oblékat znamená obléknout nebo převléct do určitého druhu šatů, oblečení nebo uniformy.

snažit se získat <co>

Snažit se získat: usilovat o dosažení cíle, být odhodlaný a vytrvalý.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.

vyšetřovat <koho>

Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.

připravit <koho o co>

Připravit: předem udělat nebo dokončit vše potřebné pro úspěšný průběh něčeho.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

oklamat <koho>

Oklamat - použít podvodu nebo lsti, aby se dosáhlo nespravedlivého nebo nezákonného výsledku.

hněvat <koho>

Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

balamutit <koho>

Balamutit koho znamená ponižovat, urážet, očerňovat a podráždit toho člověka.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.