Najít - synonyma

nalézt (cestu)

Nalézt znamená objevit, zjistit, najít cestu nebo řešení.

přijít <na co>

Přijít: dosáhnout, dorazit nebo přítomnost; dosáhnout určitého cíle, místa nebo stavu.

objevit <co>

Objevit znamená nalézt nebo odhalit něco, co bylo dříve neznámé nebo nevědomé.

ztratit

Ztratit: přijít o něco, o co se již nedokáže dosáhnout, zabývat se ztrátou času, energie nebo peněz.

získat (přítele)

Získat přítele je vyjádřením silného přátelství, které může trvat dlouhé roky.

nabýt (štěstí)

Nabýt znamená získat, dosáhnout či zažít štěstí.

seznat <co>

Seznat: získat informace o něčem, poznat něco nebo někoho, objevit a pochopit.

shledat

Shledat znamená objevit, zjistit nebo usoudit pomocí úvahy nebo pozorování.

zpozorovat

Zpozorovat znamená pozorně si všímat něčeho, postřehnout, spatřit a dojít k závěru.

postřehnout

Vnímat okamžitě a citlivě, zaznamenat něco důležitého.

vystopovat <koho>

Vystopovat znamená zjistit informace o něčím nebo o někom, zjistit jeho pohyby a minulost.

vypátrat

Vypátrat znamená nalézt, objevit nebo vystopovat nějakou osobu, věc nebo informaci.

odhalit

Odhalit znamená objevit nebo odkrýt skrytou informaci nebo skutečnost.

posílat <koho kam>

Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.

upřednostnit <koho n. co>

Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.

odměňovat <koho>

Odměňovat znamená poskytovat nějakou formu odměny za nějakou službu nebo činnost člověku.

podpořit <koho>

Podpořit znamená pomoci někomu, aby dosáhl cíle, případně mu poskytnout podporu, aby byl úspěšný.

štěstí

Štěstí je pocity šťastného uspokojení, šťastného zážitku nebo radosti.

uklidnit <koho>

Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.

získat

Získat: obdržet, získat, dosáhnout, nabytí něčeho, posílit si, zmocnit se.

dorážet <na koho>

Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

ostouzet <koho>

Ostouzet: zesměšnit nebo ponižovat někoho veřejně.

poslat <koho kam>

Poslat: posunout člověka/věc z jednoho místa na druhé; přepravit.

zlobit <koho co>

Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.

velebit <koho>

Velebit je sloveso, které znamená oslavovat, chválit nebo vyzdvihovat někoho nebo něco.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit někomu autoritě, že někdo porušil zákon nebo něco porušil.

přezírat <koho>

Přezírat znamená posuzovat jej s nadřazeností a povýšeností.

zarmucovat <koho>

Zarmucovat znamená dát najevo smutek a zklamání, často v podobě lítosti a soucitu.

protínat (cestu)

Protínat znamená projíždět něčím, přes něco. Například protínat cestu znamená projet cestou.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky ho usmrtit, zničit jeho život.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

prošlapat (cestu)

Prošlapat znamená doslova „zatlačit“, „prohnat“ nebo „prošlápnout“ cestu, aby byla pro další lidi snadnější.

ubít <koho>

Ubít znamená fyzicky zabít danou osobu, často násilím a bez souhlasu.

štěstí (vrcholné)

Štěstí je stav duševního blaha, klidu a naplnění, kdy se člověk cítí šťastný a spokojený.

zasednout si <na koho>

Usednout si na někoho (nebo něco) znamená dosáhnout pozice nebo místa, kde se budete moci cítit pohodlně a být schopni vykonávat potřebnou práci.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

navádět <koho k čemu>

Navádět znamená pomáhat někomu s orientací při činnosti nebo postupu, aby dosáhl požadovaného cíle.

dotlačit <koho k čemu>

Vyvíjet nátlak, abychom někoho donutili k něčemu.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

podnítit <koho>

Podnítit : vzbudit u někoho zájem, zvýšit jeho aktivitu a motivaci přijímat určité činy.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená zavřít někoho do vězení, aby nemohl odejít.