Najít - synonyma

nalézt (cestu)

Nalézt znamená objevit, zjistit, najít cestu nebo řešení.

přijít <na co>

Přijít: dosáhnout, dorazit nebo přítomnost; dosáhnout určitého cíle, místa nebo stavu.

objevit <co>

Objevit znamená nalézt nebo odhalit něco, co bylo dříve neznámé nebo nevědomé.

ztratit

Ztratit: přijít o něco, o co se již nedokáže dosáhnout, zabývat se ztrátou času, energie nebo peněz.

získat (přítele)

Získat přítele je vyjádřením silného přátelství, které může trvat dlouhé roky.

nabýt (štěstí)

Nabýt znamená získat, dosáhnout či zažít štěstí.

seznat <co>

Seznat: získat informace o něčem, poznat něco nebo někoho, objevit a pochopit.

shledat

Shledat znamená objevit, zjistit nebo usoudit pomocí úvahy nebo pozorování.

zpozorovat

Zpozorovat znamená pozorně si všímat něčeho, postřehnout, spatřit a dojít k závěru.

postřehnout

Vnímat okamžitě a citlivě, zaznamenat něco důležitého.

vystopovat <koho>

Vystopovat znamená zjistit informace o něčím nebo o někom, zjistit jeho pohyby a minulost.

vypátrat

Vypátrat znamená nalézt, objevit nebo vystopovat nějakou osobu, věc nebo informaci.

odhalit

Odhalit znamená objevit nebo odkrýt skrytou informaci nebo skutečnost.

zasáhnout <koho>

Zasáhnout znamená ovlivnit situaci či člověka silou, aby se události vyvinuly do požadovaného směru.

žádat <koho o co>

Žádat: Požadovat či prosit o něco; získat něco tím, že se o to požádá.

zanítit <koho>

Zanítit znamená vyvolat zánět nebo infekci v těle člověka nebo zvířete.

vystát <koho>

Vystát koho znamená trpělivě čekat, vydržet nebo snášet jeho chování.

vyřadit <koho n. co>

Vyřadit: odejmout, odstranit, vyjmout z hry.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vysvětlovat nebo vykládat informace nebo vědomosti jiné osobě.

znejistit <koho>

Znejistit znamená vyvolat u někoho nejistotu nebo pochybnosti, čímž se sníží jeho důvěra a sebedůvěra.

tlačit <na koho>

Tlačit znamená vyvíjet silný psychický nebo nátlakový tlak, aby se dotyčný přizpůsobil dané situaci.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

získat (nátlakem)

Vynutit si násilím, donutit.

rozmrzet <koho>

Rozmrzet = ukončit strach, obavy nebo nepřátelství, obnovit přátelství nebo důvěru.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

vysvobodit <koho> (penězi)

Vysvobodit někoho penězi znamená zaplatit jeho dluhy a ušetřit ho od finančního strádání.

dostávat <koho z čeho>

Dostávat znamená obdržet něco, co je dáno někým jiným.

štěstí

Štěstí je pocit radosti, spokojenosti a hlubokého uvolnění, který nás obklopuje, když jsme šťastní.

vrážet <do koho>

Vrážet do někoho znamená intenzivní fyzickou agresi, kdy se snažíte někomu ublížit.

získat (zcela)

Získat znamená obdržet, převzít, získat nebo získat něco.

obveselovat <koho>

Udělat někomu radost, potěšit ho; způsobit mu příjemný pocit.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

uvést <koho>

Uvést: dát do pohybu nebo přítomnosti, představit, zahrnout do plánu nebo zákona.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

svléci <koho>

Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.

ztratit <co>

Ztratit: ztrácet, přijít o, nepřijít k úplnému nebo částečnému zániku nebo odejmutí (čehokoli).

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

uvalit <na koho> (daně)

Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.