Facebook

Najít - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu najít.

Význam: Najít je hledat a nalézat; znamená to objevovat nebo identifikovat, co je skryto nebo neznámé.

nalézt (cestu)

Nalézt znamená objevit, zjistit, najít cestu nebo řešení.

přijít <na co>

Přijít: dosáhnout, dorazit nebo přítomnost; dosáhnout určitého cíle, místa nebo stavu.

objevit <co>

Objevit znamená nalézt nebo odhalit něco, co bylo dříve neznámé nebo nevědomé.

ztratit

Ztratit: přijít o něco, o co se již nedokáže dosáhnout, zabývat se ztrátou času, energie nebo peněz.

získat (přítele)

Získat přítele je vyjádřením silného přátelství, které může trvat dlouhé roky.

nabýt (štěstí)

Nabýt znamená získat, dosáhnout či zažít štěstí.

seznat <co>

Seznat: získat informace o něčem, poznat něco nebo někoho, objevit a pochopit.

shledat

Shledat znamená objevit, zjistit nebo usoudit pomocí úvahy nebo pozorování.

zpozorovat

Zpozorovat znamená pozorně si všímat něčeho, postřehnout, spatřit a dojít k závěru.

postřehnout

Vnímat okamžitě a citlivě, zaznamenat něco důležitého.

vystopovat <koho>

Vystopovat znamená zjistit informace o něčím nebo o někom, zjistit jeho pohyby a minulost.

vypátrat

Vypátrat znamená nalézt, objevit nebo vystopovat nějakou osobu, věc nebo informaci.

odhalit

Odhalit znamená objevit nebo odkrýt skrytou informaci nebo skutečnost.

Podobná synonyma

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

vystopovat

Vystopovat znamená pátrat po něčem, hledat a snažit se nalézt informace, aby bylo dosaženo určitého cíle.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zmatený nebo vystrašený; být bezradný nebo zmatený.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

získat

Získat: obdržet, získat, dosáhnout, nabytí něčeho, posílit si, zmocnit se.

držet <koho kde>

Držet = pevně sevřít a držet koho nebo něco ve stanoveném místě.

namlouvat si <koho>

Domlouvat si společné jednání či činnosti s někým.

získat (zcela)

Získat znamená obdržet, převzít, získat nebo získat něco.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

dojímat <koho> (melodie)

Dojímat = hladit, objímat nebo mazlit se s někým, aby se cítil milovaný a bezpečný.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

rozrušovat <koho>

Rozrušovat znamená burcovat, vyvolávat neklid, rozčilovat.

odvézt <koho n. co kam>

Odvézt je slovo, které se používá k označení přepravy osob nebo věcí někam jinam.

svléci <koho>

Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.

usadit <koho>

Usadit znamená ustálit jeho pozici, případně zajistit jeho trvalé bydlení.

získat volnost

Získat volnost znamená poznat svobodu a nezávislost, kterou dává volba dělat, co člověk chce, kdy chce a jak chce.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená opakovat kroky, slova nebo chování někoho jiného.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

soužit <koho>

Soužití je forma harmonického spolužití dvou nebo více osob, které si navzájem vyhovují a respektují se.

burcovat <koho n. co>

Burcovat: vzbuzovat pozornost, povzbuzovat k činu.

vytrénovat <koho>

Vytrénovat: získat, rozvíjet a zdokonalovat určité dovednosti, schopnosti nebo znalosti cvičením a tréninkem.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

žalovat <na koho>

Žalovat: stěžovat si na někoho/něco před soudem nebo jinou autoritou.

ztotožňovat <koho s kým>

Ztotožňovat znamená spojovat nebo srovnávat dvě věci, aby vyjadřovaly stejnou myšlenku nebo měly stejný účel.