Vytlouci - synonyma

vylomit (dveře)

Fyzicky otevřít dveře silou, buď je rozbít nebo je vytrhnout za použití nějakého nástroje.

vysadit

Vysadit znamená přenést rostlinu ze země, aby se mohla přesunout jinam, nebo aby byla vysazena do jiného prostředí.

prokopat (chodbu)

Prokopat znamená vyhloubit (vzdušnou nebo pevnou) chodbu pomocí rýče, lopaty a dalšího nářadí.

vyklíčit

Vyklíčit znamená otevřít nebo odstranit obal, aby bylo možné přemístit nebo získat přístup k ukrytým objektům.

vypučet

Vypučet znamená odstranit nebo odstranit; obvykle se používá k popisu odstranění něčeho z něčeho.

vyrašit

Vyrašit znamená objevit se nebo vyjít najevo, obvykle poprvé.

vytrysknout (slzy)

Vytrysknout znamená náhle vyjít, vystříkat nebo vylít, obvykle se to používá pro slzy.

vyšlehnout

Vyšlehnout je označení pro prudké vybuchnutí ohně, plamene nebo síly.

vyhrknout

Vyhrknout znamená náhle, nečekaně a bez přemýšlení vyslovit nějakou myšlenku či výrok.

vyjet (prudce)

Vyjet prudce znamená rychle odjet, vyjet z místa nebo z křižovatky.

vyběhnout

Vyběhnout: rychle se pohybovat směrem vzhůru, ze země, běžet rychle, často za účelem útěku nebo úniku.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout nebo dosáhnout úspěchu, ukončit úspěšně nebo se s něčím vypořádat.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

vyjít n. vyjet si (na výlet)

Vyjít je vyjet si (na výlet) nebo také vyrazit, opustit místo/příbytí a zaměřit se na něco nového.

vyhodit (z práce)

Vyhodit znamená propustit z práce, definitivně se zbavit něčí služby.

vyhnat

Vyhnat: vyštvat, vystrčit, vyženout, vyhodit, vyhánět.

nechat propadnout

Nechat propadnout znamená nechat něco nevyužít, nechat něco zapomenout nebo nechat něco projít bez pozornosti.

dát nedostatečnou

Dát nedostatečnou: hodnotit činnost či výkon nedostatečně, nepostačujícím způsobem.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

dolehnout (dveře)

Dolehnout znamená zavřít dveře tak, aby se dovnitř nedostal vzduch ani voda.

hnát (prudce)

Hnát znamená jít nebo se pohybovat velmi rychle, s často nezdravou touhou dosáhnout cíle.

kousnout <koho>

Kousnout znamená úmyslně ohnout čelisti a nehty na rtech, aby se způsobil bolestivý zranění.

působit <na koho>

Působit znamená ovlivnit či mít vliv na danou osobu.

požádat <koho o co>

Požádat = prosit někoho o něco; žádat o pomoc, předmět, informace nebo další služby.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená uzdravit člověka nebo zvíře z nemoci či jiného onemocnění.

obírat <koho>

Obírat znamená okrádat nebo oklamat kohokoliv o to, co mu právem náleží.

nechat <co>

Nechat: udělat něco tak, aby to zůstalo nebo se stalo daným způsobem; dopustit, aby se něco odehrálo.

pokárat <koho>

Pokárat znamená udělit někomu napomenutí nebo trest za prohřešek.

vyhodit <koho>

Vyhodit znamená propustit nebo odejmout někoho z původního místa nebo situace.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.

následovat <koho kam>

Jít po někom nebo něčem, co je před námi; sledovat jeho nebo jeho pokyny a postupovat podle nich.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

vyslechnout <koho>

Vyslechnout: poslouchat a vnímat řeč druhého člověka, naslouchat a vnímat jeho názor.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

zradit <koho>

Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.

pobodat <koho> (vosy)

Pobodat vosy znamená udeřit je jejich bodnutím.

přinutit <koho k čemu>

Přinutit - donutit někoho k nějakému jednání, činu nebo postoji proti jeho vůli.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

odhánět <koho>

Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.

uložit (hodně práce)

Uložit znamená pořádek udělat, úkol splnit nebo informace zaznamenat.

obořit se <na koho>

Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.

zadržovat (slzy)

Držet se, aby se nerozplakaly.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

parádit <koho>

Parádit se znamená chovat se sebevědomě, přehnaně se chlubit a zdůrazňovat svou pozici a schopnosti.

škrtit <koho>

Škrtit znamená omezovat, odebírat či snižovat určitou část, např. náklady, čas či počet osob.

útočit <na koho>

Napadat, útočit na někoho fyzicky nebo verbálně, aby se dosáhlo nějakého cíle.

nechat

Nechat: ponechat, připustit, dovolit, nebránit se.