Vyběhnout - synonyma

vystartovat

Začít; získat výhodu nad ostatními; začít plnit úkoly nebo cíl.

rozběhnout se

Rozběhnout se: rychle vyběhnout z místa, aby se uniklo nebo dosáhlo něčeho.

dát se do běhu

Začít běžet rychle, naplno, s úsilím a cílem.

vyrazit

Vyrazit znamená opustit místo nebo situaci, odjet nebo odejít.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vylomit (dveře)

Fyzicky otevřít dveře silou, buď je rozbít nebo je vytrhnout za použití nějakého nástroje.

vysadit

Vysadit znamená přenést rostlinu ze země, aby se mohla přesunout jinam, nebo aby byla vysazena do jiného prostředí.

vytlouci

Vytlouci znamená fyzicky vyrazit nebo vymačkat, např. klíč z klíčové dírky, odstranit, odříznout.

prokopat (chodbu)

Prokopat znamená vyhloubit (vzdušnou nebo pevnou) chodbu pomocí rýče, lopaty a dalšího nářadí.

vyklíčit

Vyklíčit znamená otevřít nebo odstranit obal, aby bylo možné přemístit nebo získat přístup k ukrytým objektům.

vypučet

Vypučet znamená odstranit nebo odstranit; obvykle se používá k popisu odstranění něčeho z něčeho.

vyrašit

Vyrašit znamená objevit se nebo vyjít najevo, obvykle poprvé.

vytrysknout (slzy)

Vytrysknout znamená náhle vyjít, vystříkat nebo vylít, obvykle se to používá pro slzy.

vyšlehnout

Vyšlehnout je označení pro prudké vybuchnutí ohně, plamene nebo síly.

vyhrknout

Vyhrknout znamená náhle, nečekaně a bez přemýšlení vyslovit nějakou myšlenku či výrok.

vyjet (prudce)

Vyjet prudce znamená rychle odjet, vyjet z místa nebo z křižovatky.

vyjít

Vyjít znamená dosáhnout nebo dosáhnout úspěchu, ukončit úspěšně nebo se s něčím vypořádat.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky či psychicky útočit, napadající člověk je agresor.

vyjít n. vyjet si (na výlet)

Vyjít je vyjet si (na výlet) nebo také vyrazit, opustit místo/příbytí a zaměřit se na něco nového.

vyhodit (z práce)

Vyhodit znamená propustit z práce, definitivně se zbavit něčí služby.

vyhnat

Vyhnat: vyštvat, vystrčit, vyženout, vyhodit, vyhánět.

nechat propadnout

Nechat propadnout znamená nechat něco nevyužít, nechat něco zapomenout nebo nechat něco projít bez pozornosti.

dát nedostatečnou

Dát nedostatečnou: hodnotit činnost či výkon nedostatečně, nepostačujícím způsobem.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout někoho nebo něco.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

poučovat <koho>

Poučovat znamená vést druhého k novému poznání a dávat jim znalosti a dovednosti.

svatořečit <koho>

Svatořečit znamená vyzdvihovat někoho jako svatého nebo posvátného.

osvobozovat <koho>

Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.

ovládat <koho n. co>

Ovládat znamená mít kontrolu nad někým nebo něčím, aby se dosáhly požadované výsledky.

orodovat <za koho>

Orodovat znamená hájit někoho, bránit jeho jméno, čest a práva.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : volat či vykřikovat něco na určitou osobu, aby si ji všimla.

zkrotit <koho n. co>

Zkrotit znamená přimět koho nebo něco k poslušnosti, ovládnout jeho nebo jeho činnost.

vést <koho k čemu>

Vést znamená vést někoho někam, pomoci mu v jeho cestě, být jeho průvodcem.

připravit <koho oč>

Připravit oč: předem si naplánovat a zorganizovat činnosti, které jsou nezbytné pro dosáhnutí úspěchu.

pobláznit <koho>

Pobláznit znamená udělat z něj něco jiného než jeho normální stav, například z něj udělat blázna.

zradit <koho>

Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.

mrzet <koho co>

Mrzet: litovat, mít žal; cítit smutek nebo lítost nad něčím/někým.

disgustovat <koho>

Vyvolávat odpor, vzbuzovat rozčarování, náladu ošklivosti nebo znechucení u někoho.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

kárat <koho>

Kárat znamená dát někomu najevo, že jeho chování nebylo vhodné a upozornit ho na jeho chybu.

nechat <co>

Nechat: udělat něco tak, aby to zůstalo nebo se stalo daným způsobem; dopustit, aby se něco odehrálo.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

vyhodit (nahoru)

Vyhodit znamená vyřadit, vyřídit nebo vyhodit, což znamená odebrat nebo odstranit něco.

vyjít (těžce)

Vyjít těžce znamená dosáhnout čehož s velkým úsilím, velkou námahou.

napadat <koho>

Napadat znamená fyzicky nebo psychicky útočit na osobu, aby ji donutila udělat něco, co nechce.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

kousnout <koho>

Kousnout znamená úmyslně ohnout čelisti a nehty na rtech, aby se způsobil bolestivý zranění.

vyjet si (na výlet)

Vyjet si znamená opustit domov a vydat se na cestu, obvykle s cílem si užít čas na výletě.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky, psychicky nebo ekonomicky zruinovat nebo způsobit trvalou škodu.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.

ovlivňovat <koho n. co> (ideově)

Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.

oživit <koho n

Znovu probudit k životu, obnovit činnost, oživit.