Umět - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

prokázat

Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

dokázat <co>

Dokázat = prokázat, že je něco skutečné nebo správné; potvrdit nebo udělat něco schopně.

vyznat se <v čem>

Vyznat se znamená porozumět, pochopit či mít přehled o něčem.

dovést <co>

Dovést: dovést něco do konce, dovést něco do úspěšného konce.

znát

Znát znamená mít vědomosti o něčem, poznat to a mít informace o tom.

ovládat

Mít nad něčím moc či mít schopnost ovládat, řídit či kontrolovat.

rozumět <čemu>

Pochopit či porozumět čemu, pochopit smysl, význam nebo podstatu něčeho.

porozumět <čemu>

Porozumět čemu znamená pochopit něco, správně pochopit smysl, význam nebo souvislosti.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

uvyknout <čemu>

Uvyknout se znamená naučit se, jak se zachovat, nebo jak fungovat v určité situaci.

starostlivost

Starostlivost je pečlivé a řádné zacházení s něčím nebo někým; je to způsob, jak se zabývat něčím nebo někým s láskou a úctou.

kvůli čemu

Kvůli čemu: pro jiného účelu, cíl nebo důvod.

uniknout <čemu>

Uniknout <čemu> znamená uprchnout nebo se vyhnout situaci nebo útoku.

projevit touhu <po kom n. čem>

Vyjádřit silné přání něčeho/někoho.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.

přinucovat <koho k čemu>

Přinucování je nucení k něčemu, co se musí provést, aby se dosáhlo cíle.

zabránit <čemu>

Zabránit: předejít, omezit nebo zastavit něco, co se chystá nebo již probíhá.

nepřihlédnout <k čemu>

Nepřihlédnout znamená ignorovat, nevzít v úvahu, nezohlednit.

přimknout se <k čemu>

Připojit se k čemu, pevně se držet, být odhodlaný.

chystat se <k čemu>

Připravit se na něco; být připraveni akci či události provést.

ovládat se

Mít kontrolu nad svými činy a myšlenkami; dokázat se sebeovládat.

vzhledem k čemu

Vzhledem k čemu: význam je shrnutím toho, čemu předchází, co se vysvětluje nebo čeho je dosaženo.

naslouchat <čemu>

Vnímat, poslouchat a porozumět tomu, co druhý říká, a reagovat na to.

dávat tvar <čemu>

Dávat tvar: přizpůsobovat něco tak, aby vyhovovalo určitému účelu nebo požadavkům.

vyhýbat se <komu n. čemu>

Vyhýbat se je vyhnout se člověku nebo čemu, aby se vyhnul dané situaci.

znát se (k přátelům)

Znát se znamená mít mezi sebou blízký vztah, vědět o sobě mnoho informací a mít společné zážitky, které vám umožňují porozumět jeden druhému.

urazit <čemu> (hrot)

Urazit čemu hrotem znamená fyzicky poškodit jemnou nebo citlivou část tím, že na ni někdo tlačí, tře, bodá nebo čehokoli jiného.

přijít <k čemu>

Přijít: přibližovat se k čemu nebo k někomu; dosáhnout konkrétního cíle nebo místa.

uvést <co> ve vztah <k čemu>

Uvést co ve vztah k čemu znamená přiřadit co do pozice nebo vztahu k čemu jinému.

tíhnutí <k čemu>

Tíhnutí je přirozená fyzikální síla, která způsobuje, že tělesa přitahují jeden druhého.

přizpůsobit se <čemu>

Adaptovat se k situaci; přizpůsobit se podmínkám.

věnovat se <čemu>

Věnovat se čemu znamená soustředit se na něco, dělat to s úsilím a plnou pozorností.

odůvodnit (návrh)

Odůvodnit znamená vysvětlit, proč je něco správné nebo důvodné.

přiřadit <co čemu>

Přiřadit znamená označit určitou věc nebo osobu za danou věc nebo osobu.

osvědčit

Osvědčit znamená potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.