Facebook

Zvládnout (časově) - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu zvládnout (časově).

Význam: Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.

dohonit (vlak)

Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.

dostihnout

Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.

zastihnout

Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.

najít (doma)

Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

zasáhnout

Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.

stačit

Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.

splnit (termín)

Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.

zpozorovat

Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.

postřehnout

Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.

vystihnout

Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.

Podobná synonyma

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

posazovat <koho kam>

Posazovat znamená usazovat nebo umísťovat někoho do nějakého místa nebo situace.

nahrazovat <koho>

Vyměňovat někoho nebo něco jiným, aby se dosáhlo určitého cíle.

vyhazovat <koho>

Vyhazovat znamená násilně odstranit člověka z určitého místa nebo zaměstnání.

podporovat <koho>

Podporovat znamená dávat mu oporu, pomáhat jim a poskytovat jim prostředky, aby mohli dosáhnout svých cílů.

kárat <koho>

Kárat je trestat člověka nebo jeho jednání za nějakou vinu, provinění nebo nesprávné chování.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit člověka.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho a pomáhat mu při činnosti, aby dosáhl svého cíle.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

dostat <co z koho>

Dostat: obdržet něco (zboží, peníze, informace apod.) od někoho.

povědět <co na koho>

Říci něco určitým člověkem nebo skupinou lidí, obvykle s informacemi nebo názory.

zasáhnout (neštěstí)

Zasáhnout znamená přijít na pomoc nebo zasáhnout ve chvíli neštěstí.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

zlobit <koho co>

Zlobit se znamená dělat něco, co je proti pravidlům nebo proti přání druhé osoby.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za provinění, například v podobě pokuty, omezení svobody nebo výchovného trestu.

připravit <koho o co>

Připravit: předem přizpůsobit nebo předem připravit něco pro budoucí použití.

vyplísnit <koho>

Vyplísnit znamená trestat někoho způsobem, který je nepřiměřený nebo přehnaný.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

mámit <co z koho>

Mámit je vyvolat u někoho pocit, který není autentický nebo je založen na nesprávných informacích.

líbat <koho>

Líbat je fyzická a emocionální aktivita, která spočívá ve vzájemném polibku jednoho člověka na druhého.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

rozladit <koho>

Rozladit znamená vyvolat v někom smutek, zlost či neklid.