Zvládnout (časově) - synonyma

dohonit (vlak)

Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.

dostihnout

Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.

zastihnout

Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.

najít (doma)

Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

zasáhnout

Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.

stačit

Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.

splnit (termín)

Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.

zpozorovat

Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.

postřehnout

Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.

vystihnout

Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

zapudit <koho>

Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.

porazit <koho> (autem)

Porazit někoho autem znamená srazit ho autem, než jej dostihne.

sešlehat <koho>

Sešlehat znamená fyzicky zúžit nebo dát dohromady dvě nebo více osob na základě jejich vzájemných vztahů.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

získat <koho pro co>

Získat: dostat, získat něco nebo někoho prostřednictvím úsilí, činů nebo úspěchu.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená pomáhat někomu v těžké situaci, povzbuzovat, uklidňovat a podporovat ho.

splnit (slib)

Vyplnit, dodržet, naplnit, dostát, dotáhnout, uskutečnit, realizovat.

vidět <koho n. co>

Vidět - pozorovat, zaznamenat, spatřit očima; získat informace o čemkoliv či někom prostřednictvím smyslů.

vyšetřit <koho>

Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.

zašpinit <koho n. co>

Zašpinit: udělat něco, co poškodí čest, dobré jméno nebo reputaci někoho nebo něčeho.

rozmrzet <koho>

Rozmrzet = ukončit strach, obavy nebo nepřátelství, obnovit přátelství nebo důvěru.

velebit <koho>

Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

považovat <koho> (za přítele)

Považovat osobu za přítele, znamená mít s ní silné přátelské vztahy a důvěru.

trpět <za koho n. co>

Trpět znamená snášet bolest nebo strádat, obětovat se nebo se vzdát pro někoho/něco.

rozdrtit <koho>

Rozdrtit znamená fyzicky přemoci člověka silou nebo jeho psychiku.

chystat se <na koho>

Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.

doběhnout <koho>

Doběhnout - doběhnout k někomu fyzicky, aby se s ním setkal/a.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

mít zastávku <kde> (vlak)

Mít zastávku (vlak) znamená zastavit se na konkrétní stanici v trase vlaku.

zlobit <koho>

Zlobit se - projevovat nepřátelské, nespokojené chování k někomu; ukazovat neupřímnost, nespravedlnost a agresi.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

vyšetřovat <koho>

Vyšetřovat znamená provádět podrobný průzkum, zjišťovat okolnosti a důkazy v souvislosti s danou osobou nebo událostí.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.