Facebook

Zvládnout (časově) - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu zvládnout (časově).

Význam: Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.

dohonit (vlak)

Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.

dostihnout

Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.

zastihnout

Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.

najít (doma)

Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

zasáhnout

Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.

stačit

Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.

splnit (termín)

Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.

zpozorovat

Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.

postřehnout

Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.

vystihnout

Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.

Podobná synonyma

odkládat (termín)

Odkládat znamená odložit nebo odložit na pozdější dobu.

pomlouvat <koho> (v tisku)

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé nebo neúplné informace o druhých, které jim mohou uškodit.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

pochvalovat si <koho n. co>

Pochvalovat si něco/někoho: oslavovat sám sebe za úspěch či dobrý výkon.

ovlivňovat <koho n. co> (ideově)

Ovlivňovat je tvořit, měnit nebo formovat něco nebo někoho.

odsunutý (termín)

Odsunutý (termín) znamená přesunutí lidí, které vláda považuje za nepřátele, z jednoho státu do jiného.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

mrzet <koho>

Mrzet znamená projevovat hlubokou lítost, smutek nebo zklamání nad něčím nebo někým.

ohodnotit <koho n. co>

Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

hostit <koho>

Hostit znamená udělat něčím hostě pohodlným a řídit jejich návštěvu. To může zahrnovat pohostit je, udělat pro ně příjemný prostor, pomoci jim s jakýmikoli potřebami a ujistit se, že jsou v pohodě.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

upíchat <koho>

Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená propustit jeho z pracovního poměru z důvodu neplnění pracovních povinností nebo porušení pracovních pravidel.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

pojmenovávat <koho n. co>

Pojmenovávat je vymezovat, dávat jméno nebo označení něčemu nebo někomu.

mrzet <koho co>

Mrzet: litovat, mít žal; cítit smutek nebo lítost nad něčím/někým.

chránit <koho>

Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.

uvědomit <koho o čem>

Uvědomit si něco: pochopit, uvědomit si důležitost, význam, existenci čeho/koho.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, aby se způsobil újma nebo strach.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat nebo tlouci člověka nebo zvíře.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

přenést <na koho> (vinu)

Převést odpovědnost za něco na osobu/organizaci.

oblíbit si <koho>

Udělat si k někomu příjemné pocity, mít ho rád nebo ho obdivovat.

posílat <koho kam>

Posílat znamená poslat někoho nebo něco na určité místo.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

zatknout <koho>

Zatknout znamená vzít do vazby a odevzdat ho k vyšetřování a trestnímu stíhání.

trýznit <koho>

Trýznit = fyzicky nebo psychicky týrat, mučit, zneužívat autoritou či mocí.