Facebook

Zvládnout (časově) - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu zvládnout (časově).

Význam: Zvládnout časově znamená splnit úkol v daném čase, získat požadovaný výsledek nebo dokončit úkol v požadovaném čase.

dohonit (vlak)

Dohonit vlak znamená dojet na stejné místo, kde vlak jel, když vyjel z nádraží.

dostihnout

Dostihnout znamená dosáhnout nebo předběhnout něco nebo někoho, dosáhnout výsledku nebo cíle.

zastihnout

Zastihnout znamená narazit náhodou na někoho nebo něco a potkat se s ním či s tím.

najít (doma)

Najít: hledat, objevit, identifikovat, nalézt.

postihnout <koho> (neštěstí)

Postihnout (neštěstí) znamená způsobit jeho přítomnost, projevit, zažít nebo trpět.

zasáhnout

Zasáhnout znamená působit na něco, ovlivnit či změnit situaci.

stačit

Stačit znamená mít dostatek čehokoliv, být dostatečný pro danou situaci.

splnit (termín)

Splnit znamená dokončit úkol, či plnit požadavek daný časovým limitem.

zpozorovat

Zpozorovat znamená všimnout si, odhalit něco, co je jinak skryté.

postřehnout

Postřehnout znamená rychle si uvědomit a pozorovat něco, co je obvykle velmi malé nebo nepatrné.

vystihnout

Vystihnout je přesně popsat nebo pochopit jeho podstatu nebo význam.

Podobná synonyma

sekularizovat <koho n. co>

Sekularizovat znamená odtrhnout něco od náboženství a přesunout jej do veřejného prostoru.

využít <koho>

Využít znamená využít jeho schopností, znalostí a dovedností ve prospěch sebe nebo jiného subjektu.

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít do místa, kde se někdo nachází, a strávit tam čas.

potlačovat <koho>

Potlačovat znamená bránit něčímu nebo něčemu, aby se neprojevovalo, mluvilo nebo prosazovalo.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

ztýrat <koho>

Násilně přivodit poškození člověku nebo věci; zneužívat člověka nebo jeho práva.

uklidnit <koho>

Usmířit/utišit/uklidnit ; přinést klid a uvolnění, aby se cítil lépe.

klestit <koho>

Klestit znamená připravit někoho nebo něco na něco nového, jako například pro kariéru, změnu životního stylu, nebo cestu.

utišit <koho>

Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená dělat něco, co může poškodit jeho reputaci nebo dobré jméno.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho možnosti nebo schopnosti konat něco.

postrašit <koho>

Postrašit - zastrašit člověka, aby se vzdal nějakého úmyslu nebo aby se vyhnul nebezpečí.

hnát^5 <koho> ven

Hnát někoho ven znamená donutit ho odejít, vyhnat ho, zbavit ho přístupu.

postihnout

Postihnout znamená trestat nebo přijmout opatření proti něčemu nebo někomu jako odvetu.

vážit si <koho n. čeho>

Uctívat někoho či něco; vyjádřit úctu a ocenění.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

prozradit <koho>

Prozradit znamená odhalit danou osobu nebo její skutečnou identitu.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

útočit <na koho n. co>

Útočit je vystupování proti někomu nebo něčemu, aby byl způsoben fyzický nebo psychický útok.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.

ovládnout <koho n. co>

Ovládnout znamená získat nad něčím moc nebo kontrolu.

znavit <koho>

Znavit je schopnost najít a pochopit něčí specifickou potřebu nebo situaci a přizpůsobit se jí.

zničit <koho n. co>

Zničit: způsobit trvalou ztrátu či poškození člověka nebo věci.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

ovládat <koho n. co>

Ovládat znamená mít kontrolu nad někým nebo něčím, aby se dosáhly požadované výsledky.

umístit <koho kam>

Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.