Prokázat - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

uznávat <koho n. co>

Přiznat existenci či vážnost čeho či koho; uznat její hodnotu či důležitost.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na vyšší pozici, přidělit jim vyšší postavení nebo zvýšit jejich hodnost.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

upozornit <koho> (předem)

Upozornit znamená varovat ho předem o něčem.

učinit útulným

Učinit místo útulným: vytvořit příjemné a pohodlné prostředí.

učinit

Učinit znamená provedení činnosti nebo akce, aby se dosáhlo nějakého cíle.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

polít <koho n. co>

Polít znamená provádět dlouhodobou a systematickou politickou činnost, uplatňovat politické postupy, akty a opatření.

těšit <koho co>

Těšit: přinášet štěstí a radost něčím .

předstihnout <koho>

Předstihnout znamená udělat něco dříve než oni, být rychlejší a dosáhnout výsledku před nimi.

kompromitovat <koho>

Kompromitovat znamená dělat něco, co může poškodit jeho reputaci nebo dobré jméno.

podrazit <koho>

Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.

projevit se

Projevit se znamená dát najevo své myšlenky, názory a pocity.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

oklamat <koho>

Oklamat - použít podvodu nebo lsti, aby se dosáhlo nespravedlivého nebo nezákonného výsledku.

mentorovat <koho>

Mentorovat znamená poskytovat rady, podporu a vedení jiné osobě, aby mohla dosáhnout svého cíle.

ponoukat <koho k čemu>

Vybízet k úkonu, motivovat.

drbat <koho>

Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přimět k pohybu, změnit stávající situaci; vyvolat jednání nebo změnu.

vybavovat <koho čím>

Vybavovat znamená vybavit někoho nebo něco informacemi, vzpomínkami nebo schopnostmi.

podat žádost

Žádat o něco nebo o něco požádat; formulovat prosbu, žádost nebo návrh.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, aby se způsobil újma nebo strach.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

nahnat <koho kam>

Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

ničit <koho n. co>

Ničit znamená fyzicky nebo psychicky poškozovat, znehodnocovat nebo dokonce zcela zničit.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená přidávat, dotvářet nebo prohlubovat vztah k někomu s úmyslem získat jeho přízeň.

zpravit <koho o čem>

Zpravit znamená sdělit někomu informace o nějaké události nebo vývoji.