Prokázat - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

zlobit <koho>

Zlobit se - projevovat nepřátelské, nespokojené chování k někomu; ukazovat neupřímnost, nespravedlnost a agresi.

domlouvat se <na koho>

Domlouvat se znamená jednat a dojednat podmínky mezi dvěma stranami.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

vzít <koho> (za ruku)

Vzít za ruku znamená uchopit ruku druhého člověka jako symbol lásky, náklonnosti a podpory.

udělat pořádek

Udělat pořádek znamená uspořádat věci v souladu s pravidly a případně řádem.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.

posílat <koho kam>

Posílat znamená poslat někoho nebo něco na určité místo.

hněvat <koho>

Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.

ukázat <komu>

Ukázat znamená poukázat na něco, co je viditelné, a ukázat to někomu jinému.

ukrývat <koho n. co>

Ukrývat znamená skrýt, schovat někoho nebo něco před ostatními, zamaskovat, skrýt pravdu o něčem.

zhanobit <koho n. co>

Zhanobit = dehonestovat, ponížit, osočit.

udělat

Vykonat činnost, udělat krok, aby se dosáhlo nějakého cíle.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená uklidňovat a ujišťovat koho.

projevit se

Projevit se znamená dát najevo svůj názor, postoj nebo emoce.

napodobit <koho>

Napodobit znamená převzít/zopakovat něčí jednání, vzhled nebo způsob jednání.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

rozhněvat se <na koho>

Rozhněvat se: projevit hněv, vztek na koho/co.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

kárat <koho>

Kárat je trestat někoho za jeho nezákonné jednání, které má vést k jeho lepšímu chování.

přemluvit <koho>

Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.

nazvat <koho jak>

Nazvat: definovat nebo popsat určitou věc nebo osobu tak, aby byl její význam, charakter nebo identita jasné.

dotírat <na koho>

Dotírat je trvalé a obtěžující připomínání, přesvědčování nebo vyžadování něčeho od někoho.

určit <koho>

Určit: rozhodnout, vybrat; odlišit od ostatních nebo stanovit meze.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

poškodit <koho>

Poškodit : učinit škodu, zranit, ublížit, naškodit.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

vycvičit <koho>

Vycvičit: naučit někoho novým dovednostem a činnostem, aby vykonával požadované úkoly.