Prokázat - synonyma
Celkem nalezeno 16 synonym ke slovu prokázat.
Význam: Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.
odůvodnit
Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.
zdůvodnit
Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.
odvodit
Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.
dovodit
Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.
osvědčit (starostlivost)
Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.
projevit
Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.
umět
Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.
dovést
Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.
zvládnout
Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.
projevit (odvahu)
Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.
ukázat
Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.
dokázat (vinu)
Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.
podat důkaz
Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.
udělat (službu)
Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.
učinit <co pro koho>
Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.
Podobná synonyma
honit <koho>
Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.
odhalit <koho n. co>
Odhalit: odkrýt, zjistit, objasnit informace nebo skutečnosti o něčem či někom.
jde (udělat)
Jde o to, udělat věc, což znamená přijmout aktivní postoj k realizaci úkolu.
vyhodit <koho>
Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.
oceňovat <koho>
Oceňovat znamená vyjádřit uznání, obdiv, vděčnost a uznání pro něčí činy, slova nebo vlastnosti.
uctívat <koho n. co>
Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.
postihovat <koho>
Postihovat znamená trestat, udílet sankce a vynucovat dodržování pravidel.
dolehnout <na koho>
Dolehnout na někoho znamená vyvíjet na něj tlak a uvalovat na něj nějakou formu nátlaku či manipulace.
hnát <koho> odkud
Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.
napomínat <koho>
Napomínat znamená připomínat někomu, aby dodržoval nějaké pravidlo nebo aby udělal něco, co má udělat.
poškodit <koho>
Uškodit komukoli fyzicky nebo psychicky, poškozovat jeho zdraví nebo majetek.
projevit se
Projevit se je vyjádřit své myšlenky, pocity nebo názory ke konkrétnímu tématu.
vyčerpat <koho>
Vyčerpat znamená fyzicky nebo psychicky vyčerpat někoho, aby už neměl sílu nebo energii.
dorazit <koho>
Dorazit
zastat se <koho>
Zastat se někoho znamená podporovat ho, stát se jeho obhájcem a bránit jeho práva.
pošvihat <koho>
Pošvihat znamená dát člověku najevo, že mu schvalujete jeho čin nebo rozhodnutí.
zadávit <koho>
Zadávit
učinit méně hodnotným
Snížit hodnotu; devalvovat.
vybízet <koho k čemu>
Vybízet znamená povzbuzovat někoho k činu či činnosti.
narazit <na koho>
Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.
hanobit <koho n. co>
Hanobit znamená kritizovat a urážet někoho nebo něco.
denuncovat <koho>
Denuncovat znamená oznámit někomu autoritě, že někdo porušil zákon nebo něco porušil.
učinit závislým <na čem>
Učinit závislým: způsobit, že někdo bude záviset na čemkoli.
obléci <koho>
Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.
vyplísnit <koho>
Vyplísnit znamená kritizovat někoho nebo něco ve velmi negativním smyslu.
pomluvit <koho>
Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.
klamat <koho>
Klamat
uvidět <koho n. co>
Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.
zbavit <koho> (funkce)
Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.
vyrušovat <koho>
Vyrušovat