Prokázat - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

persekvovat <koho>

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

demoralizovat <koho>

Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.

nahrazovat <koho>

Vyměňovat někoho nebo něco jiným, aby se dosáhlo určitého cíle.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

projevit se

Projevit se znamená dát najevo své myšlenky, názory a pocity.

hnát^5 <koho> ven

Hnát někoho ven znamená donutit ho odejít, vyhnat ho, zbavit ho přístupu.

uvidět <koho n. co>

Uvidět znamená spatřit někoho nebo něco pomocí zrakového smyslu.

zpravit <koho o čem>

Informovat někoho o něčem.

vyplavit <koho n. co>

Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.

dorážet <na koho>

Stále napadat a útočit na někoho nebo se do někoho oboustranně opakovat.

spasit <koho>

Zachránit koho od nebezpečí nebo nouze.

uhájit <koho n. co>

Uhájit: bránit, obhájit, ochránit, zachovat.

osvobozovat <koho>

Osvobozovat je znamenat uvolňovat, osvobozovat osobu či skupinu lidí z něčeho, co je omezuje.

nastražit <co na koho>

Nastražit - připravit past nebo jiné zařízení na lov nebo na chytání něčeho.

udělat chybu

Udělat chybu znamená dělat nebo udělat něco špatně nebo v chybný způsob.

zpravovat <koho o čem>

Zpravovat = poskytovat informace nebo sdělení o čemkoli.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

nabádat <koho k čemu>

Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.

zohavit <koho n. co>

Zohavit znamená zlepšit vzhled, zdobit nebo ozdobit něčí vzhled nebo vzhled něčeho.

odepsat <koho n. co>

Odepsat znamená oficiálně ukončit nebo převést nějakou smluvní nebo finanční závazek.

starostlivost

Starostlivost je zájem o něčí dobro a uznání jeho potřeb. Je to čin, který se snaží udržet zdraví, štěstí a dobré životní podmínky.

odcházet <od koho>

Odejít od někoho; opustit jeho přítomnost.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit podporu někomu, vyjádřit souhlas nebo ochranu a pomoci mu.

znavit <koho>

Znavit je schopnost najít a pochopit něčí specifickou potřebu nebo situaci a přizpůsobit se jí.

vymámit <co z koho>

Vymámit: donutit někoho, aby se vzdal něčeho.

zbít <koho>

Zbít koho: fyzickým násilím na někoho způsobit zranění nebo bolest.

udělat (křik)

Udělat křik znamená vykřiknout nahlas, vyjádřit silnou emoci, např. rozčilení, šok, vzrušení, strach nebo úlevu.