Prokázat - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

přirovnávat <koho k čemu>

Přirovnávat je srovnávat dvě nebo více věcí nebo lidí s ohledem na jejich shodné nebo odlišné vlastnosti.

pověřit <koho čím>

Pověřit znamená svěřit někomu odpovědnost nebo autoritu, aby mohl provádět určité úkoly nebo činnosti.

hnát^5 <koho> (pryč)

Hnát znamená násilně vyhánět někoho pryč, donutit jej opustit místo.

čekat <na koho n. co>

Očekávat; předpokládat nebo doufat, že něco nebo někdo se stane/objeví.

vypudit <koho> odkud

Vypudit znamená vyhnat, vystrnadit (násilím nebo jinak) někoho z místa, kde se nachází.

očekávat <koho>

Očekávat znamená čekat na někoho nebo něco s očekávanou radostí nebo touhou.

posoudit <koho n. co>

Udělat si názor na někoho nebo něco a podle toho na ně či to jeho činění zaujmout postoj.

drbat <koho>

Drbat se rozumí třením nebo tlumením kůže člověka nebo zvířete, obvykle s náznakem nepříjemnosti.

denuncovat <koho>

Denuncovat znamená oznámit někomu autoritě, že někdo porušil zákon nebo něco porušil.

pohlédnout <na koho>

Pohlédnout na někoho znamená získat přímý pohled na něj a zkoumat jeho pohyby, výrazy a chování.

pokárat <koho>

Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

nahnat <koho kam>

Nahnat se vyjadřuje jako donutit někoho jít někam, přimět někoho k něčemu, obvykle s násilím.

sekularizovat <koho n. co>

Sekularizovat znamená odtrhnout něco od náboženství a přesunout jej do veřejného prostoru.

prokázat <komu> (službu)

Prokázat službu znamená poskytnout mu výhody, pomoc či podporu.

obírat <koho>

Obírat znamená vykrást, okrást, zneužít nebo využít za účelem obohacení se na jeho úkor.

zmást <koho>

Zmást : Usměrňovat jeho myšlení, aby se ve vztahu k něčemu nedokázal rozhodnout nebo udělat správný krok.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat služby a pomoc člověku nebo organizaci.

vysledovat <koho>

Vysledovat znamená zjistit informace o člověku nebo věci, aby se dosáhlo cíle.

obklíčit <koho>

Oblastí nebo skupinou obklíčit koho znamená obklopit ho nebo zablokovat jeho pohyb tím, že obklíčíte jeho pohyb jinou skupinou nebo oblastí.

těšit <koho co>

Těšit: přinášet štěstí a radost něčím .

okouzlit <koho>

Uhranout koho čím příjemným, nebo něčím, co je obdivuhodné.

ztratit odvahu

Ztratit odvahu znamená ztratit odhodlání, sebedůvěru a schopnost čelit náročným situacím.

dojmout <koho>

Vyvolat silné emoce, dojetí, případně vyvolat v někom soucit.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

udělat (zápis)

Vykonat, provést; provedení úkolu, činnosti či činu.

navštívit <koho>

Navštívit znamená přijít do místa, kde se někdo nachází, a strávit tam čas.

působit <na koho> (sugescí)

Působit znamená vytvářet vliv na někoho, ovlivňovat jeho myšlení, činy nebo rozhodnutí.

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.