Prokázat - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

odvodit

Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

projevit (odvahu)

Odvážit se jednat nebo mluvit, i když je to obtížné nebo nebezpečné.

osvědčit

Potvrdit pravdivost, správnost nebo pravost něčeho.

ukázat

Ukázat: předvést, zobrazit, ukázat někomu cestu, vysvětlit.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

podat důkaz

Předložit důkaz na potvrzení něčeho; doložit fakta, aby bylo zjištěno, zda je něco pravdivé.

udělat (službu)

Udělat službu: provést něco pro ostatní, obětovat čas nebo úsilí, aby jim bylo užitečné.

učinit <co pro koho>

Učinit: vykonat něco pro někoho; uskutečnit, uskutečnit činnost, aby se něco splnilo.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

očividný (důkaz)

Očividný: viditelný, okamžitě zřetelný; důkaz, který je jednoznačný a jasný.

hněvat se <na koho>

Hněvat se: projevovat silnou nelibost, rozčilovat se, vyjadřovat zlost .

nachytat <koho na co>

Nachytat je mít schopnost získat člověka nebo zvíře na něco, co by jinak uniklo.

dotlačit <koho k čemu>

Vyvíjet nátlak, abychom někoho donutili k něčemu.

osvědčit se

Ukázat vynikající schopnosti a dovednosti; být úspěšný a získat si uznání.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.

podpořit <koho>

Podpořit koho znamená dát mu zdravou dávku podpory a povzbuzení; pomoci mu, aby mohl dosáhnout jeho cíle.

oprostit <koho od čeho>

Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.

sežehnout <koho n. co>

Sežehnout znamená potrestat, ukázat někomu nebo něčemu svůj hněv a nespokojenost.

působení <na koho>

Působení je označení pro vliv, který někdo má na druhého.

zastat <koho kde>

Zastat znamená postarat se o někoho nebo něco, vykonat určité úkoly nebo zodpovědnosti za někoho jiného.

zpodobnit <koho n. co>

Zpodobnit - vyjádřit něco pomocí obrazů, obrazem nebo jiným způsobem.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

eliminovat <koho n. co>

Eliminovat je odstranit nebo vypustit; může to být fyzické nebo konceptuální odstranění.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

ukázat se jako (odborník)

Ukázat se jako odborník: dokázat svou odbornou způsobilost a schopnosti v dané oblasti.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

strašit <koho>

Strašit: děsit, vyděšovat, vyvolávat strach u ostatních.

pozorovat <koho> (upřeně)

Pozorovat znamená věnovat pozornost a sledovat jeho činnost.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

provdat <koho>

Provdat je označení pro obřad, při kterém se muž a žena stávají manžely.

naléhat <na koho>

Naléhat znamená vyvíjet na něj silný tlak, aby splnil něco, co se od něj vyžaduje.

dráždit <koho n. co>

Dráždit znamená způsobovat nepříjemnosti, obtěžovat, vyvolávat neklid nebo rozrušovat.

udělat

Udělat: vykonat, uskutečnit, realizovat, provést, zařídit, zrealizovat.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadnout nebo udeřit někoho.