Odvodit - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

prokázat

Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

vyložit <co kde>

Vyložit znamená vysvětlit, objasnit nebo interpretovat pojem, názor nebo myšlenku.

pouštět se <do čeho>

Pouštět se do čeho znamená začít se něčím zabývat, vydat se na něco nového nebo vyzkoušet něco nového.

osvědčit

Potvrdit, že něco je pravdivé nebo správné; dokázat nebo prokázat.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

dokázat <co>

Dokázat: schopnost prokázat/doložit pravdivost, platnost nebo úspěšnost něčeho.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout = uniknout nebo se zachránit z nebezpečné situace.

ohledně čeho

Ohled je pozornost k něčemu nebo někomu; respektování zájmů a přání druhých, na základě důstojnosti a úcty.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečovat o něco, dbát na to, přihlížet k tomu, být zodpovědný za něco.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená zapíchnout do něčeho (např. kopí do země).

vložit se <do čeho>

Vložit se do čeho znamená zapojit se do něčeho nebo se angažovat.

získání <čeho>

Získání: dosažení čeho (např. informací, výhod, zdrojů) prostřednictvím úsilí nebo jiných prostředků.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat kontrolu nad čím.

zbýt se <čeho>

Zbýt se čeho: zůstat bez čeho, nedostat se čeho, postrádat čeho.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se, vyvarovat se čehokoli.

osvědčit se

Potvrdit svou schopnost, zdatnost nebo znalost při činnosti nebo v dané situaci.

vzdát se <čeho>

Opustit, zříci se čeho; odříct si čeho.

vbodnout <co do čeho>

Vbodnout znamená zapustit část tělesa (např. hřebíky) do jiného tělesa.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená dospět k závěru či pochopit něco z určitého předpokladu či skutečnosti.

dovést <co>

Dovést: dovést něco do konce, dovést něco do úspěšného konce.

dát <komu čeho> (hodně)

Dát (hodně): Darovat někomu větší množství čehosi.

projevit empatii

Porozumět druhému člověku a cítit se jako on, aby se mohlo projevit soucítění.

neexistence <čeho v čem>

Neschopnost existovat; absolutní neexistence.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

nakládat <co do čeho n. na co>

Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.