Odvodit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu odvodit.
Význam: Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.
odůvodnit
Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.
zdůvodnit
Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.
dovodit
Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.
osvědčit (starostlivost)
Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.
projevit
Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.
prokázat
Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.
umět
Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.
dovést
Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.
zvládnout
Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.
vyvodit
Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.
vysvětlit
Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.
vyložit
Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.
dokázat
Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.
dedukovat <co z čeho>
Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.
Podobná synonyma
pramenit <z čeho>
Pramenit znamená vycházet, pocházet, odvozovat se z něčeho.
dopisovat <co do čeho>
Pokud je dopisovat vyjadřováno jako činnost, znamená to psát si zprávy, listy nebo dopisy s někým jiným.
zasvětit <koho do čeho>
Posvětit někoho do čeho, znamená vyjádřit víru a důvěru a uznat někoho jako oficiálního člena nebo činitel ve věci.
prožít <čeho> (hodně)
Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.
vložit <co do čeho>
Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.
dokonání <čeho>
Dokonání je proces nebo činnost dokončení něčeho, např. projektu, úkolu nebo cíle.
být pamětliv <čeho>
Být pamětliv <čeho> znamená vzpomínat na to, učit se z minulosti a nesouhlasit s čímkoli, co přináší škody.
vložit se <do čeho>
Vložit se: zapojit se, začlenit se do čeho; začít se účastnit něčeho.
dopátrat se <čeho>
Dopátrat se: dohledat, zjistit podrobnosti o něčem.
upustit <od čeho>
Upustit: přestat se držet čeho (např. nároku, představy, myšlenky).
ustoupit <od čeho>
Ustoupit znamená vzdát se čeho, opustit prostor nebo se vzdálit od něčeho.
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.
týt <z čeho>
Týt je slovní spojení, které znamená "využít, vyřešit nebo vyřešit problém".
varovat se <čeho>
Varovat se čeho: vyvarovat se situace nebo chování, které by mohlo přinést nežádoucí důsledky.
týkat se <čeho>
Týkat se znamená být související s něčím nebo nějakou situací.
zanechat <čeho>
Zanechat: opustit, nechat po sobě; zůstat po něčem nebo někom.
pozbývat <čeho>
Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.
emancipovaný <od čeho>
Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.
osvědčit
Potvrdit pravdivost, správnost nebo přítomnost něčeho; doložit oprávněnost či pravost.
dotknout se <čeho>
Dotknout se: fyzicky se dotknout, emotivně se prožít, intelektuálně pochopit, aby se dosáhlo porozumění.
pustit se <do čeho>
Začít se něčím zabývat, věnovat se něčemu, pustit se do toho.
nacpat <co do čeho>
Nacpat je hovorový výraz pro umístění věci do určitého prostoru, často přetížením nebo se silou.
prokázat (talent)
Dokázat, že máte talent.
umět udělat <co>
Být schopným provést činnost nebo dosáhnout něčeho; znát a dovedně používat potřebné dovednosti.
vrýt <co do čeho>
Vrýt: do hloubky zanést (ostřím, nástrojem apod.).
zříci se <čeho>
Odmítnout či se vzdát něčeho; odmítnout/opustit právo nebo nárok.
nezúčastnit se <čeho>
Odmítnout účast na čemkoli.
domáhat se <čeho>
Domáhat se: usilovat o to, aby někdo uznal něčí právo nebo nárok; uplatňovat něčí právo.
přidržet se <koho n. čeho>
Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.