Odvodit - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

prokázat

Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

projevit se

Projevit se znamená vyjádřit své myšlenky, pocity, city nebo názory.

ujíst <čeho>

Ujíst je získat, zvládnout či zažít něco, co bylo vyčerpávající nebo obtížné.

zasáhnout <do čeho>

Zasáhnout: použít násilí nebo jiné prostředky k ovlivnění situace.

přidávat <co do čeho>

Přidávat znamená připojit něco k něčemu jinému, aby toho bylo více.

zradit <koho od čeho>

Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.

odběhnout <od čeho>

Odběhnout: odejít rychle (z místa nebo situace).

dedukovat

Dedukovat je proces logického uvažování, při kterém se zobecňují závěry na základě dat, informací nebo předchozích zkušeností.

zasahovat <do čeho>

Intervenovat, zasahovat do něčeho s cílem změnit stav nebo výsledek.

vystříhat se <čeho>

Vystříhat se znamená vyhnout se, vyvarovat se čehokoli.

osvědčit se

Prokázat nebo potvrdit schopnost, zručnost nebo znalost.

odvážit se <čeho>

Odvážit se je vyjádření pro odhodlání projevit odvahu a jít do něčeho s vědomím nebezpečí, co může nastat.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

vyvarovat se <čeho>

Vyvarovat se: nečinit, neprovádět, nezúčastnit se.

nechat <čeho>

Nechat: Zanechat či opustit něco nebo někoho, nechat být, nechat volný průběh nebo vyvíjet působení.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: znamená se pustit do něčeho nového, odhodlat se k něčemu bez ohledu na rizika a následky.

vyrvat <co z čeho>

Vyrvat: odtrhnout silou nebo prudkým pohybem, oddělit co z čeho.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

zahalovat <co do čeho>

Zahalovat znamená pokrýt nebo zakrýt něčím co je dostatečně silné na to, aby neprozradilo to, co je skryto.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: uchopit, obdržet a převzít moc nad něčím.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

vzdát se <čeho>

Opustit něco, vzdát se toho, odříct se čeho; odmítnout, odstoupit od toho.

vtěsnávat <co do čeho>

Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

všímat si <čeho>

Všímat si, zkoumat a analyzovat čehokoliv.