Odvodit - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

prokázat

Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

zříci se <čeho>

Odříct se čeho/čeho a zbavit se toho; odmítnout, zřeknout se.

použít <co n. čeho>

Použít : využít něco k něčemu; umístit něco do něčeho; využít konkrétní věc k nějakému účelu.

obávat se <čeho>

Být znepokojený či ohrožený; mít obavy z něčeho.

prokázat se

Prokázat se: dokázat, že je něco pravdivé, důležité nebo relevantní.

radovat se <z čeho>

Radovat se znamená prožívat vnitřní radost a štěstí kvůli něčemu zvláštnímu.

umět udělat <co>

Být schopným provést činnost nebo dosáhnout něčeho; znát a dovedně používat potřebné dovednosti.

vyložit (učivo)

Vyložit znamená vysvětlit nebo objasnit, zejména složitý nebo obtížný koncept.

vpravit se <do čeho>

Vpravit se: dostat se dovnitř, začlenit se.

zaplést se <do čeho>

Zaplést se: vytvářet složité vztahy, které jsou obtížné rozluštit.

nevšimnout si <čeho>

Nezaregistrovat, nevšimnout si čeho.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít s něčím novým; vyzkoušet si něco nového; začít s čímžkoli novým; odhodlaně se pustit do něčeho.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho znamená dbát na to, aby se o něco staralo nebo se o ně postaralo.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.

pocházet <z čeho>

Pocházet je slovo označující původ, zdroj nebo inspiraci něčeho. Například pocházet z něčeho znamená, že to něco pochází z toho.

včleňovat <co do čeho>

Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená zapíchnout do něčeho (např. kopí do země).

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

nevšímat si <čeho>

Nevšímat si <čeho> znamená ignorovat, opomíjet nebo přehlížet <čeho>.

upustit <od čeho>

Upustit: přestat se držet něčeho; opustit, zanechat, přestat užívat.

zhostit se <čeho>

Zhostit se čeho znamená převzít odpovědnost za danou činnost, aktivitu nebo situaci.

štítit se <čeho>

Bránit se čemu, chránit se před něčím.

mít <z čeho> (zisk)

Mít zisk: získat finanční prospěch nebo jinou užitečnou výhodu.

znak <čeho>

Znak je symbol, který reprezentuje něco jiného, např. myšlenku, pojem, věc nebo koncept.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

základy <čeho>

Základy jsou základní principy nebo podmínky, na kterých je něco postaveno.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.

vyložit <co kde>

Vyložit znamená vysvětlit, objasnit nebo interpretovat pojem, názor nebo myšlenku.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.