Odvodit - synonyma
Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu odvodit.
Význam: Odvodit znamená vyvodit, vypočítat nebo zjistit něco z dříve známých informací.
odůvodnit
Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.
zdůvodnit
Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.
dovodit
Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.
osvědčit (starostlivost)
Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.
projevit
Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.
prokázat
Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.
umět
Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.
dovést
Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.
zvládnout
Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.
vyvodit
Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.
vysvětlit
Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.
vyložit
Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.
dokázat
Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.
dedukovat <co z čeho>
Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.
Podobná synonyma
pustit se <do čeho>
Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.
zaplést se <do čeho>
Zaplést se: použít návaznost, aby se něco spojilo do jednoho celku.
znak <čeho>
Znak je symbol, který reprezentuje něco jiného, např. myšlenku, pojem, věc nebo koncept.
nabýt <čeho>
Získat, získat, získat právní účinky nebo vlastnictví.
zmocnit se <čeho>
Zmocnit se čeho znamená získat právo, moc nebo kontrolu nad čímsi.
prokázat se
Prokázat se je dokázat svou kvalitu, způsobilost a schopnosti, aby nějaký úkol byl splněn.
upustit <od čeho>
Odpustit, ustoupit od něčeho, zrušit či opustit.
mít <z čeho> (zisk)
Mít zisk: získat finanční prospěch nebo jinou užitečnou výhodu.
být součástí <čeho>
Být součástí čeho je zapojit se do činnosti nebo procesu, který je již zahájen.
plynout <co z čeho>
Plynout znamená procházet nebo stékat postupně, bez většího odporu nebo obtíží.
zbavit se <čeho>
Odstranit, zbavit se čeho; opustit; zřeknout se; zbavit se účasti.
vyrvat <co z čeho>
Vyrvat je vytrhat nebo vytáhnout něco z něčeho silou nebo vytrvalostí.
abstrahovat <od čeho>
Abstrahovat znamená odvodit pravidla či všeobecné principy z konkrétních příkladů.
vplétat <co do čeho>
Vplétat znamená zapojit různé části dohromady, často navzájem propletat, a tím vytvořit kompaktní celek.
týt <z čeho>
Týt je slovní spojení, které znamená "využít, vyřešit nebo vyřešit problém".
zasáhnout <do čeho>
Zasáhnout: použít násilí nebo jiné prostředky k ovlivnění situace.
dotýkat se <čeho>
Fyzicky se dotknout, pracovat s čím, manipulovat s čím.
projevit se
Projevit se znamená vyjádřit své myšlenky, pocity nebo názory.
bušit <do čeho>
Bušit je tlouci do něčeho, jako je dveře nebo kladivo do hřebíků.
dokázat <komu> (vinu)
Ukázat, že dotyčný je zodpovědný za nějaké zločin nebo špatné jednání.
proniknout <do čeho>
Proniknout znamená dostat se dovnitř čehokoli, prozkoumat ho a dosáhnout pochopení jeho podstaty.
dedukovat
Dedukovat je proces logického myšlení, kdy se zjišťují souvislosti a vyvozují se závěry z daných informací.
strkat nos <do čeho>
Strkat nos do čehokoliv: znamená zasahovat do cizích záležitostí, zasahovat do čehokoliv nezvaně a bez souhlasu.
vyrůstat <z čeho>
Vyrůstat je proces rostoucího vývoje; zahrnuje fyzický, psychický a sociální růst jedince.
dotknout se <čeho>
Dotknout se znamená fyzicky se dotýkat čeho/čeho a zároveň se s ním vyrovnat.
nevšímat si <čeho>
Nevšímat si čeho znamená ignorovat, přehlížet nebo se nezajímat o něco.
nakládat <co do čeho n. na co>
Nakládat znamená přenášet nebo přesouvat z jednoho místa nebo prostoru do druhého.
zařízení <čeho>
Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.
být původcem <čeho>
Být původcem je označení pro osobu, která je zodpovědná za vytvoření nebo vznik něčeho.