Odvodit - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

prokázat

Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

ustoupit <od čeho>

Ustoupit znamená přijmout druhou stranu, odejít ze stávající situace či pozice.

distancovat se <od čeho>

Odstoupit a zůstat ve fyzické nebo emocionální vzdálenosti od čeho.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

zvládnout <co>

Zvládnout znamená splnit úspěšně, bez větších obtíží.

dokázat <co>

Dokázat: přesvědčivě prokázat správnost, oprávněnost nebo pravdivost.

osvědčit se

Prokázat schopnosti, znalosti nebo umění; vykonat úkol nebo činnost dobře a úspěšně.

prokázat se

Prokázat se: dokázat, že je něco pravdivé, důležité nebo relevantní.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

přejít <kolem čeho>

Přejít kolem něčeho znamená projít kolem toho, projít kolem a nezastavit se.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

vpíjet se <do čeho>

Vpíjet se: pronikat do něčeho, intenzivně to pozorovat a studovat.

zbavovat <koho čeho>

Odstraňovat, zbavovat někoho něčeho; osvobozovat někoho z něčeho.

dočkat se <čeho>

Dočkat se znamená dosáhnout něčeho po dlouhém čekání, často s napětím.

odstoupení <od čeho>

Odstoupení je proces, při kterém se někdo odvolává od smlouvy nebo závazku.

pocházet <z čeho>

Pocházet znamená být původem nebo začátkem odpovídajícího času nebo místa.

želet <čeho>

Želet znamená požadovat něco většího nebo lepšího; často se vztahuje k tomu, že vyžadujeme lepší služby nebo produkty.

pocházet <co z čeho>

Pocházet znamená vycházet z něčeho, být odvozeno z něčeho, mít původ v něčem.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

účastnit se <čeho>

Účastnit se znamená být součástí daného dění, aktivně se do něj zapojovat a podílet se na něm.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: prosazovat požadavek, nárokovat si něco.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

týkat se <čeho>

Týkat se znamená být související s něčím, podílet se na něčem nebo být zaměřeným na něco.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: stát se důvodem nebo zdrojem něčeho.

zhostit se <čeho>

Zhostit se čeho znamená převzít odpovědnost za danou činnost, aktivitu nebo situaci.

dostávat se <komu čeho>

Dostávat se znamená úspěšně dosahovat cíle nebo postupovat směrem k něčemu.

osvobozený <od čeho>

Osvobozený je stav, kdy člověk je zbaven něčeho, co ho omezuje.