Odvodit - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

prokázat

Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

zastrčit <co do čeho>

Zastrčit znamená zasunout předmět do otvoru nebo prostoru, aby byl schován.

dovtípit se <čeho>

Uhodnout, co druhá osoba myslí, nebo má na mysli.

pramenit <z čeho>

Pramenit znamená vycházet, pocházet, odvozovat se z něčeho.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: získat či uchopit jakousi moc, či kontrolu nad čím, co předtím nebylo pod kontrolou.

dostat se <z čeho>

Dostat se znamená dosáhnout, dosáhnout cíle, vyřešit situaci nebo dosáhnout úspěchu.

zbavit se <čeho>

Odstranit či se zbavit čeho, odhodit nebo se zbavit něčeho.

pustit se <do čeho>

Pustit se do čeho: začít se něčím zabývat, zahájit určitou činnost nebo proces.

zmocňovat se <čeho>

Uchopit a převzít do své kontroly, získat obecnou autoritu nad čím/kým.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zaznamenat, pozorovat, zaregistrovat nějakou informaci.

vyložit <koho kde>

Vyložit znamená vysvětlit nebo blíže specifikovat něčí slova nebo myšlenky.

ujímat se <čeho>

Ujímat se: přijímat, převzít, zaujmout postoj k čemu.

uvolnit <z čeho>

Uvolnit: osvobodit, umožnit volný pohyb/volnost; uvolnit znamená odstranit všechny překážky, bloky a omezení.

dočkat se <čeho>

Dočkat se znamená dosáhnout něčeho po dlouhém čekání, často s napětím.

hledět si <čeho>

Hledět si čeho: pečlivě dbát na činnosti, úsilí nebo výsledky, aby se dosáhlo požadovaného cíle.

dát <komu čeho> (hodně)

Dát (hodně): Darovat někomu větší množství čehosi.

ukázka <čeho>

Ukázka je vzorek či příklad určitého druhu, např. produktu, procesu nebo schopnosti, který je použit pro demonstrování či zkoušení.

vtěsnávat <co do čeho>

Vtěsnávat znamená silou zasouvat něco do něčeho, co nebude dolehnutelné.

dotknout se <čeho>

Dotknout se čeho znamená fyzicky nebo metaforicky kontaktovat či se zabývat čímsi.

používat <čeho n. co>

Používat znamená využívat nebo aplikovat něco pro nějaký účel.

dopracovat se <čeho>

Dopracovat se čeho znamená dosáhnout požadovaného výsledku, dokončit úkol nebo proces do jeho konečné fáze.

dotknout se <čeho> (lehce)

Dotknout se čeho lehce znamená jemně ho pohladit, zkusit, či prozkoumat.

vyplývat <co z čeho>

Vyplývat znamená odvozovat něco z jiného, jehož sdělení je implicitní nebo je pro to důvod.

oddělit <co od čeho>

Oddělit znamená rozdělit, rozlišit nebo od sebe oddělit jednu věc od druhé.

zříci se <čeho>

Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.

starostlivost

Starostlivost je úsilí starat se o někoho nebo o něco s láskou a úctou. Je to způsob, jak se o druhé postarat a ocenit jejich hodnoty.

čouhat <z čeho>

Čouhat znamená vyfukovat rychle proudy vzduchu, jako když člověk vyfukuje vzduch z úst nebo nosu.