Odvodit - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

prokázat

Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco (nárokovat, požadovat, vyžadovat).

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zůstat po něčem nebo někom.

vložit <co do čeho>

Vložit znamená umístit něco dovnitř něčeho jiného.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se na detaily, sledovat.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, dokončit něco, čeho jste dosáhli, cíle, úspěchu nebo požadovaného stavu.

vyznávat se <z čeho>

Vyznávat se znamená projevovat svou úctu, lásku nebo víru k něčemu nebo někomu.

vzdát se <čeho>

Vzdát se čeho: odpustit, opustit nebo toho zříci.

projevit se <v čem>

Projevit se: vyjádřit osobní postoj, názor nebo pocity.

upustit <od čeho>

Upustit od čeho: přestat s něčím, vzdát se něčeho.

prokázat <komu> (službu)

Prokázat službu znamená poskytnout mu výhody, pomoc či podporu.

být pamětliv <čeho>

Být pamětliv <čeho> znamená vzpomínat na to, učit se z minulosti a nesouhlasit s čímkoli, co přináší škody.

vysvětlit (cestu)

Vysvětlit cestu znamená definovat, jak se dostat z bodu A do bodu B.

odpadávat <od čeho>

Odpadávat znamená postupně se vzdalovat od něčeho; opouštět to, přestat se toho účastnit nebo se toho vzdát.

prožrat <do čeho> (díru)

Prožrat díru: prohloubit, kopat, vyhloubit nebo vyříznout otvor.

nevšímat si <čeho>

Ignorovat, nevšímat si; nebrat v úvahu, neřešit.

projevit se

Projevit se znamená vyjádřit své myšlenky, pocity nebo názory.

osvědčit se

Ukázat vynikající schopnosti a dovednosti; být úspěšný a získat si uznání.

zařízení <čeho>

Zařízení: předmět, nástroj nebo systém sloužící k provádění konkrétní funkce.

vpíjet se <do čeho>

Vpíjet se: pronikat do něčeho, intenzivně to pozorovat a studovat.

zastrčit <co do čeho>

Zastrčit znamená zasunout předmět do otvoru nebo prostoru, aby byl schován.

dokázat (vinu)

Prokázat, že se někdo dopustil určitého činu, a potvrdit tak jeho vinu.

zbavit se <čeho>

Odstranit či se zbavit čeho, odhodit nebo se zbavit něčeho.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

neobejít se <bez čeho>

Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.

dožadovat se <čeho>

Žádat něco přísně nebo naléhavě; chtít něco dosáhnout s vytrvalostí.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem; získat právní účinky, stát se vlastníkem čehosi.