Odvodit - synonyma

odůvodnit

Odůvodnit znamená vysvětlit jakýsi postoj, čin nebo argument pomocí logických důvodů a dokazů.

zdůvodnit

Udělat něco nebo učinit určitý názor závazným, vysvětlit, proč je to důležité a proč je nezbytné.

dovodit

Dovodit znamená dojít k určitému závěru díky logickému uvažování, vyvozování z dřívějších informací nebo dokazování něčeho.

osvědčit (starostlivost)

Osvědčit starostlivost znamená prokázat, že se o něco staráte s opravdovou pozorností a úsilím.

projevit

Vyjádřit něco, často názor nebo emoci, slovy nebo skutky.

prokázat

Prokázat znamená doložit, potvrdit nebo dokázat oprávněnost nebo pravdivost něčeho.

umět

Umět znamená dovednost či schopnost provádět něco, pochopit to a využít to pro svůj prospěch.

dovést

Dovést: dovést něco na konec, dovést něco do úspěšného konce nebo do konce, k něčemu dojít.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout úspěchu nebo dokončit úkol bez problémů.

vyvodit

Dosáhnout závěru nebo závěru z důkazů nebo faktů; učinit závěr nebo závěr.

vysvětlit

Vysvětlit znamená dát jasný popis či objasnění něčeho, čímž se získá lepší pochopení.

vyložit

Vyložit znamená odhalit skrytý význam, objasnit nebo vysvětlit.

dokázat

Dokázat znamená udělat nebo provést něco s úspěchem, často s potvrzením od jiných.

dedukovat <co z čeho>

Dedukovat: vyvozovat závěry z určitých předpokladů a zákonitostí.

projevit se

Projevit se znamená dát najevo své myšlenky, názory a pocity.

pocházet <z čeho>

Pocházet znamená být původem nebo začátkem odpovídajícího času nebo místa.

vyložit (učivo)

Vyložit znamená vysvětlit nebo objasnit, zejména složitý nebo obtížný koncept.

vysvětlit se

Vysvětlit se znamená vysvětlit své názory, činy nebo motivaci, aby ostatní pochopili, proč děláte to, co děláte.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.

vyložit <co kde>

Vyložit znamená vysvětlit, objasnit nebo interpretovat pojem, názor nebo myšlenku.

osvědčit

Osvědčit znamená potvrdit pravdivost nebo platnost něčeho.

dotýkat se <čeho>

Fyzický kontakt nebo dotek; přiblížení se k čemukoliv s úmyslem jej ovládat, zkoumat nebo vyjadřovat emoce.

dokázat <co>

Dokázat: uspět ve snaze nebo v úsilí o vyřešení problému nebo dosáhnout cíle.

všimnout si <čeho>

Všimnout si čeho: zaznamenat, pozorovat, zaregistrovat nějakou informaci.

pouštět se <do čeho>

Začít se angažovat nebo se pustit do něčeho nového.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat logicky z něčeho, být výsledkem čeho.

vypotácet se <z čeho>

Vypotácet se znamená dostat se z neřešitelné situace nebo se z ní vymanit.

emancipovaný <od čeho>

Emancipovaný člověk je osoba, která získala plnou svobodu a práva, zbavila se omezujících předsudků a získala nezávislost.

prokázat se

Prokázat se: dokázat, že je něco pravdivé, důležité nebo relevantní.

osvobodit se <z čeho>

Zbavit se něčeho, co omezuje nebo brání, a získat svobodu.

zatlačit <do čeho>

Fyzicky nebo psychicky tlačit/tlouct něco/někoho do něčeho.

týkat se <čeho>

Týkat se: být související s čím, dotýkat se čeho, být relevantní k čemu.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco, požadovat, vyžadovat.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě, nechat trvale existovat.

zabudovat <co do čeho>

Zabudovat znamená začlenit, vložit nebo zainstalovat nějakou věc do jiného systému nebo produktu.

prožít <čeho> (hodně)

Prožít <čeho> (hodně) znamená zažít to <čeho> intenzivně a naplno.

pustit se <do čeho>

Začít se věnovat činnosti; zapojit se do něčeho.

umět udělat <co>

Být schopným provést činnost nebo dosáhnout něčeho; znát a dovedně používat potřebné dovednosti.

dostat se <z čeho n. odkud>

Získat přístup nebo se dostat do něčeho; překonat překážky; dosáhnout cíle.

nechat <čeho>

Nechat = ponechat, nechat být, připustit existenci a dopustit, že se něco stane, aniž bychom to ovlivnili.

bořit se <do čeho>

Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.

ubývat <čeho>

Ubývat znamená postupně klesat nebo mizet.

odradit <koho od čeho>

Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.