Strpět - synonyma

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

dovolit (přístup)

Dovolit: umožnit, povolit někomu, aby měl přístup k něčemu.

svolit <k čemu>

Svolit znamená souhlasit s něčím nebo dát souhlas k něčemu.

přivolit

Povolit, schválit nebo dovolit volný průchod; dát svolení nebo souhlas k něčemu.

dopustit

Dopustit znamená dovolit, připustit nebo schválit.

uznat za možné

Uznat znamená přijmout či potvrdit, že něco existuje nebo je pravdivé.

přitočit

Přitočit znamená přivést či přivádět dodatečný proud, přívod nebo dodávku.

přidat vody

Přidat vody znamená přidat kapalinu, aby se zvýšila její hladina v objektu.

pářit

Pářit se rozumí propojení dvou jednotlivců, aby se společně připojili a vytvořili pár.

snést <co od koho>

Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

dovolit

Dovolit znamená povolit nebo schválit něčí činnost nebo výkon určité činnosti.

připustit

Připustit znamená uznat nebo povolit existenci něčeho nebo někoho.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená dokončit nebo spotřebovat úplně, vyčerpat energii, silu nebo zdroje.

dopustit se hříchu

Provést čin, který je v rozporu s Božími zásadami a pravidly a činit takové skutky, které jsou v rozporu se spravedlností.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

překážet <čemu>

Překážet: zabránit něčemu postoupit nebo dosáhnout cíle; představovat přítěž, která brání činnosti.

chytat se <koho>

Chytat se někoho znamená držet se ho, být v jeho blízkosti a případně se na něj spoléhat.

trápit <koho> (svědomí)

Způsobovat někomu vnitřní utrpení a vztek při přemýšlení o svých skutcích/chybách.

vyslovovat se <k čemu>

Vyjádřit se k něčemu vyslovováním názoru, názoru či návrhu.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

uvalit <na koho> (daně)

Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

navštěvovat <koho>

Navštěvovat znamená pravidelně se zastavovat u někoho nebo někam jít, abyste se setkali s danou osobou nebo navštívili místo.

obejít se <bez koho>

Vyhnout se komukoli/něčemu; obcházet; vyvarovat se.

ničit <koho>

Ničit znamená likvidovat nebo poškozovat fyzickou nebo duševní podstatu druhého člověka.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

vyrozumívat <koho>

Vyrozumívat znamená přenést informaci či sdělení od jednoho člověka druhému.

věnovat se <čemu>

Věnovat se čemu znamená zaměřit svou pozornost a úsilí na danou věc.

povýšit <koho>

Povýšit znamená posunout někoho na lepší pozici, například na vyšší pozici ve společnosti nebo na vyšší úroveň vzdělání.

zabránit <čemu>

Zabránit: předejít, omezit nebo zastavit něco, co se chystá nebo již probíhá.

vyloučit <koho>

Vyloučením se rozumí odstranění osoby z nějakého procesu nebo situace.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít ho tím, že se přitiskne krk k oběšení, přehnutí nebo stlačení.

zapudit <koho>

Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.

nazývat <koho jak>

Nazývat je vyjádření jména, titulu nebo označení přiřazeného k osobě, věci nebo skupině.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

provdat <koho>

Provdat je označení pro obřad, při kterém se muž a žena stávají manžely.

přivolit <k čemu>

Povolit konkrétní činnost; dovolit něco, co jinak není povoleno.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.