Dopustit - synonyma

dovolit

Dovolit znamená umožnit nebo povolit něčí akce nebo chování.

připustit

Připustit znamená uznat nebo akceptovat něco.

přivolit <k čemu>

Povolit konkrétní činnost; dovolit něco, co jinak není povoleno.

nezabránit <čemu>

Nezabránit znamená nedokázat zabránit či neumět zabránit něčemu, co se událo nebo se má stát.

nedovolit co (jen v záporu)

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

dovolit (přístup)

Dovolit: umožnit, povolit někomu, aby měl přístup k něčemu.

svolit <k čemu>

Svolit znamená souhlasit s něčím nebo dát souhlas k něčemu.

přivolit

Povolit, schválit nebo dovolit volný průchod; dát svolení nebo souhlas k něčemu.

strpět

Strpět znamená trpělivě snášet, přijímat, akceptovat a tolerovat bez odporu.

uznat za možné

Uznat znamená přijmout či potvrdit, že něco existuje nebo je pravdivé.

přitočit

Přitočit znamená přivést či přivádět dodatečný proud, přívod nebo dodávku.

přidat vody

Přidat vody znamená přidat kapalinu, aby se zvýšila její hladina v objektu.

pářit

Pářit se rozumí propojení dvou jednotlivců, aby se společně připojili a vytvořili pár.

získávat <koho>

Získávat: dosahovat, získat, získat kontrolu nad něčím nebo něčím.

věnovat se <čemu>

Věnovat se čemu znamená zaměřit svou pozornost a úsilí na danou věc.

pomlouvat <koho> (v tisku)

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé nebo neúplné informace o druhých, které jim mohou uškodit.

shromáždit se <kolem koho>

Shromáždit se kolem někoho znamená sebrat se a seskupit se okolo něj, abyste mu vyjádřili podporu, respekt či úctu.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

vystěhovat <koho>

Vystěhovat znamená přestěhovat se s osobou či skupinou lidí z jednoho místa do jiného.

vzepřít se <čemu>

Vzepřít se znamená postavit se proti něčemu, odmítnout to nebo bojovat s tím.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

vyhnout se <čemu>

Vyhnout se: uniknout, vyvarovat se, vyhýbat se čemukoli.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

vysílit <koho>

Vysílit znamená způsobit, že se něco rozšíří, například signál, informace nebo energie.

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

vybídnout <koho k čemu>

Pozvat, aby se daná osoba zapojila do něčeho, co jí je nabídnuto.

podívat se <na koho n. co> (zběžně)

Podívat se znamená prohlédnout, prozkoumat nebo vyhledat někoho nebo něco.

vyhnat <koho>

Vyhnat: odstranit násilím/silou, vyžadovat odchod, vyvést z nějakého místa.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.

podat žalobu <na koho>

Podat žalobu: formální žádost o soudní rozhodnutí vůči někomu.

zrazovat <koho od čeho>

Zrazovat znamená vzbuzovat odpor k něčemu, od něčeho odrazovat, od něčeho odvracet, naléhat na to, aby se člověk vyhnul něčemu.

postarat se <o koho>

Postarat se o někoho znamená starat se o jeho potřeby a přání a dbát o jeho dobro.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

představit <koho komu>

Představit znamená předložit někomu informace o někom jiném nebo o čemkoli jiném.

tupit <koho n. co>

Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.

následovat <koho kam>

Jít po někom nebo něčem, co je před námi; sledovat jeho nebo jeho pokyny a postupovat podle nich.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená očernit, ponížit, ponižovat, zpochybňovat či zlehčovat hodnotu koho nebo čeho.

poznat <koho n. co>

Poznat znamená dozvědět se informace o něčem nebo někom, získat znalosti vyplývající z vlastní zkušenosti.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.