Dovolit (přístup) - synonyma
Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu dovolit (přístup).
Význam: Dovolit: umožnit, povolit někomu, aby měl přístup k něčemu.
pustit <koho kam>
Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.
svolit <k čemu>
Svolit
přivolit
Povolit, schválit nebo dovolit volný průchod; dát svolení nebo souhlas k něčemu.
dopustit
Dopustit znamená dovolit, připustit nebo schválit.
strpět
Strpět znamená trpělivě snášet, přijímat, akceptovat a tolerovat bez odporu.
uznat za možné
Uznat znamená přijmout či potvrdit, že něco existuje nebo je pravdivé.
přitočit
Přitočit znamená přivést či přivádět dodatečný proud, přívod nebo dodávku.
přidat vody
Přidat vody znamená přidat kapalinu, aby se zvýšila její hladina v objektu.
pářit
Pářit se rozumí propojení dvou jednotlivců, aby se společně připojili a vytvořili pár.
Podobná synonyma
odsoudit <koho>
Odsoudit
spoléhat <na koho>
Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se
představovat <koho>
Představovat znamená prezentovat, ukazovat nebo vystihovat někoho nebo něco.
zabavit <koho čím>
Zabavit: provést něco, co je zábavné a užitečné, aby se dotyčný zasmál a trávil čas s ostatními.
živit <koho>
Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.
podvádět <koho>
Podvádět
upomínat <koho>
Upomínat: napomínat, připomínat někomu jeho povinnosti, závazky nebo obecně nějakou skutečnost.
zamilovat si <koho>
Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.
tísnit <koho>
Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.
postavit se <proti čemu>
Stavět se proti něčemu, znamená zaujmout odpor, odmítnout, bojovat s tím.
blahořečit <koho>
Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.
stihnout <koho> (trest)
Stihnout
odstrašovat <koho>
Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.
nevražit <na koho>
Nevražit na někoho znamená jednat s ním bez předsudků a nepřátelství, i když se s ním nesouhlasí.
zachytit <koho>
Zachytit
vyhošťovat <koho odkud>
Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.
pustit
Uvolnit, odstranit nebo odpoutat.
hledět si <koho>
Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.
narazit <do koho> (autem)
Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.
vytlačit <koho n. co>
Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.
pomluvit <koho>
Pomluvit
nepřihlédnout <k čemu>
Nepřihlédnout: nebrat v úvahu, ignorovat.
vyčenichat <koho n. co>
Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.
vyvlastňovat <koho n. co>
Vyvlastňovat je veřejnoprávní akce, kdy stát nebo jiná veřejná moc získává soukromou vlastnost bez souhlasu majitele.
ospravedlňovat <koho>
Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.
odradit <koho od čeho>
Odradit - vyvolat odpor, odehnat od činnosti, odvrátit pozornost.
zvolit <koho>
Zvolit je výběr určitého člověka či věci z více možností.
nabádat <koho k čemu>
Nabádat znamená prosit nebo přesvědčovat koho o něčem.
kompromitovat <koho>
Kompromitovat
zabránit <čemu>
Zabránit: učinit tak, aby se něco nemohlo stát nebo se nestalo.