Facebook

Pustit se - synonyma

Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu pustit se.

Význam: Začít s něčím novým, odvážně se pustit do něčeho nového nebo obtížného.

přidržet se <koho n. čeho>

Držet se čeho/koho: zůstat věrný názoru/činu/osobě, nezměnit jej/ho, dodržet jej/ho.

zachytit se

Zachytit se znamená uchopit, zachovat, získat nebo obnovit pozici nebo situaci.

přestat se držet

Přestat se držet znamená ukončit něco co se dělalo, začít dělat něco jiného.

dát se do (práce)

Začít se věnovat nějaké činnosti nebo práci s plným nasazením.

začít (dělat)

Začít znamená zahájit nebo začít s něčím.

jmout se

Jmout se znamená hýbat rty nebo jazykem, přičemž vytváříte zvuky, které se podobají mluvení, ale ve skutečnosti nedávají žádný smysl.

obořit se <na koho>

Použít velký hlas s výhružkami a násilím na někoho.

začít nadávat <komu>

Začít nadávat znamená začít s hrubými slovy obviňovat či urážet danou osobu.

vydat se <kam>

Vydat se: odejít nebo cestovat do určitého místa.

vypravit se

Vypravit se znamená vydat se na cestu, opustit místo, kde se zrovna nacházíme.

odebrat se

Odebrat se znamená opustit místo nebo situaci bez návratu.

Podobná synonyma

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

tupit <koho>

Tupit znamená snižovat účinnost, oslabovat a zmírňovat sílu nebo účinek dané osoby.

cenit si <čeho>

Uvážit, ocenit a vážit si čeho/koho. Vyjádřit to nejvyšším uznáním.

probouzet <koho>

Probouzet znamená probouzet k činnosti nebo vědomí; obnovovat jeho energii a pozornost.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

strčit <do koho>

Strčit znamená fyzicky tlačit nějakou osobu nebo předmět do něčeho nebo někoho.

ztížit <co komu>

Ztížit komu cokoli: způsobit obtíže, zpomalit nebo učinit náročnější.

vybídnout <koho k čemu>

Pozvat, aby se daná osoba zapojila do něčeho, co jí je nabídnuto.

vracet čest <komu>

Vracet čest: projevit úctu druhému člověku slovy nebo činy, aby potvrdil/a jeho význam.

vybavit <koho čím>

Vybavit: pamatovat si; dodat někomu informace nebo předměty potřebné pro jeho činnost.

vyčerpávat <koho>

Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.

zanechat <co komu>

Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.

mámit <co z koho>

Mámit je vyvolat u někoho pocit, který není autentický nebo je založen na nesprávných informacích.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

stačit <komu v čem>

Stačit je poskytnout dostatek čeho nebo někomu to, co je potřeba.

vyjít <z čeho>

Vyjít z čeho znamená opustit, odejít, dostat se ven z něčeho.

dělat

Provádět činnosti, činit něco; vykonávat činy; vyvíjet úsilí; dělat činnosti; pracovat.

vysvětlovat <co komu>

Vysvětlovat znamená objasňovat někomu myšlenky, názory či pojmy, aby mohl pochopit a správně jej interpretovat.

zaútočit <na koho>

Fyzickým nebo verbálním útokem zaútočit na někoho, aby se ublížilo nebo se ho zmocnilo.

nabít <komu>

Nabít znamená poskytnout mu energii, informace, sílu nebo vůli.

nazývat <koho jak>

Nazývat je vyjádření jména, titulu nebo označení přiřazeného k osobě, věci nebo skupině.

dosáhnout <čeho>

Dosáhnout: dosáhnout úspěchu, cíle, místa, stavu; dostat se do požadovaného stavu.

hostit <koho>

Hostit znamená poskytovat pohostinství, přijímat a ubytovávat návštěvníky.

podpořit <koho>

Podpořit znamená poskytnout podporu druhé osobě, například příspěvkem, radou či pomocí, aby dosáhla svých cílů.

vyobrazit <koho n. co>

Vyobrazit: vyjádřit nějakou myšlenku/ideu/pocit pomocí obrazu/kresby/fotografie.

přemluvit <koho k čemu>

Přemluvit - přesvědčit někoho, aby učinil něco, co původně nechtěl.

prohlašovat <koho za koho>

Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

vyšetřit <koho>

Vyšetřit znamená provést vyhodnocení a vyšetřování, aby se zjistily skutečnosti a příčiny pro určenou osobu nebo situaci.

být důsledkem <čeho>

Být důsledkem čeho: vyplývat z předchozího, být výsledkem čeho.