Zahynout - synonyma

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vyvinout se, objevit se, vytvořit se.

vzejít

Vzejít: vzniknout, vyjít, vyplývat, vyplynout, odvíjet se.

vyvstat

Vyvstat je činnost vstát, vystoupat, vyjít, vyčnívat, vztyčit se.

povstat

Vzniknout, vyjít najevo, stát se viditelným, projevit se.

zrodit se

Narodit se, být přiveden na svět; začít existovat; vyjít z lůna matky.

zemřít (bídně)

Umírání bídnou smrtí - znamená to zemřít v bolestech, trápení a utrpení.

zajít

Zajít znamená dosáhnout nebo se dostat někam, nebo dosáhnout čeho, nebo se vyhnout čemu.

zdechnout (pes)

Zdechnout znamená pro psa zemřít, odcházet z tohoto světa.

chcípnout

Chcípnout znamená umírat, obvykle náhlou, nečekanou smrt.

zcepenět

Zcepenět znamená být silně znečištěný a zanedbaný.

spojovat

Spojovat znamená vytvářet nebo sčítat dva nebo více elementů dohromady, čímž se vytváří nová jednotka.

sjednocovat

Sjednocovat znamená sloučit něco, co je rozděleno, do jednoho celku.

slučovat

Slučovat znamená spojovat, sdružovat, skládat dohromady.

sdružovat

Spojovat lidi nebo skupiny dohromady, často kvůli společnému cíli nebo prospěchu.

rozpojovat

Rozpojovat znamená rozdělovat nebo odpojovat věci, co byly spojené.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

připoutávat

Připoutávat znamená držet nebo zajistit něco v pevném stavu, aby se nepohybovalo.

připojovat

Připojovat znamená propojit se s něčím, například s počítačem nebo sítí.

souviset <s čím>

Souviset je spojovat se, být v přímém vztahu; být v úzkém příbuznosti.

vázat se <k čemu>

Vázat se: uzavřít smlouvu, dohodu, slib či závazek, jejichž dodržování je povinné.

umřít

Umřít znamená přestat být naživu; porušení fyzického těla a konec života.

zemřít

Zemřít: ukončení existence, končící člověkova životní cesta.

zhynout

Zhynout znamená umírat, vymřít nebo zaniknout.

zaniknout

Zaniknout znamená zmizet, ztratit se nebo být zrušeno.

pominout

Zapomenout, nevzpomenout si na něco, nemyslet na to.

nutit <k čemu>

Nutit: přimět k něčemu násilím, bez souhlasu.

zmocnit se <čeho>

Zmocnit se čeho: převzít moc a kontrolu nad čím.

vytlačit <koho n. co>

Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.

sledovat <koho>

Sledovat : pozorovat, vyhodnocovat činnost a změny v určitém časovém období.

vyloupit <koho n. co>

Vyloupit znamená ukrást a rozbit otevřením dveří či okna.

přivést <koho k čemu>

Přivést znamená přinést nebo dopravit někoho nebo něco na určité místo.

zamračit se <na koho>

Zamračit se znamená ukázat na někoho soucit nebo naštvání tváří nebo pohledem.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

uvést <koho> (k řediteli)

Uvést (k řediteli) znamená doprovodit někoho, aby se dostal do kanceláře ředitele.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

zapudit <koho>

Zapudit znamená vyhnat nebo odstranit někoho nebo něco.

uhodit <koho>

Uhodit (někoho) znamená fyzicky napadnout a zasáhnout (někoho) rukou nebo jiným předmětem.

znejistit <koho>

Znejistit znamená vyvolat u někoho nejistotu nebo pochybnosti, čímž se sníží jeho důvěra a sebedůvěra.

zastrašovat <koho>

Zastrašovat znamená nutit někoho něčím dělat nebo nedělat, vyhrožováním nebo vyvíjením nátlaku.

požehnávat <koho>

Požehnávat znamená dávat někomu naději, milost či štěstí; vyjadřuje se to modlitbou, požehnáním nebo dobrou přání.

nahradit <koho>

Vyměnit koho/co za něco jiného; začít používat něco jiného místo toho původního.

střelit <koho>

Střelit znamená zasáhnout danou osobu něčím jako je střela, kulka, projektil nebo náboj.

zříci se <čeho>

Odmítnout či se vzdát něčeho; odmítnout/opustit právo nebo nárok.

zajít <kam>

Zajít do nějakého místa, například do obchodu, restaurace, do práce, na schůzku apod.

pustit <koho kam>

Pustit: umožnit někomu jít, opustit místo nebo situaci; propustit, uvolnit, odpustit.

obávat se <čeho>

Být znepokojený či ohrožený; mít obavy z něčeho.

obviňovat <koho>

Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

trpět <za koho n. co>

Trpět znamená snášet bolest nebo strádat, obětovat se nebo se vzdát pro někoho/něco.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

oddávat se <čemu>

Přikládat se něčemu; prožívat to s intenzitou.

přizpůsobený <čemu>

Přizpůsobený: upravený pro určitou situaci, aby odpovídal potřebám nebo okolnostem.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.