Odpálit - synonyma

vystřelit

Vystřelit znamená vypálit nebo odpálit střelu, projektil nebo raketu.

vypálit (raketu)

Vypálit raketu znamená spustit ji do vesmíru nebo jiného prostředí.

roznítit (nálož)

Roznítit (nálož) znamená odpálit nebo vyvolat explozi nálože.

odstřelit

Odstřelit znamená zničit, zabít nebo porazit nepřítele pomocí zbraně.

odrazit (míč)

Odrazit míč znamená odrážet jeho pohyb rukou, nohou, hlavou či jinou částí těla zpět směrem, odkud přišel.

odbít

Odbít: odčíst jednu hodnotu od druhé, odstranit část, odmítnout, zrušit.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

odmítnout (ostře)

Odmítnout (ostře): odmítnutí silou, bez kompromisu nebo diskuse.

odejít (rychle)

Odejít: opustit místo, odejít z místa, ukončit pobyt.

zmizet

Zmizet znamená zmizet z dohledu, být neviditelný, ztratit se, ztratit se z dohledu.

ztratit se

Ztratit se znamená být ztracený, zapomenutý nebo nezvladatelný; může to být osoba, předmět nebo situace.

padnout ven

Padnout ven znamená být nucen odejít, být vyhozen ze situace nebo z místa.

neudržet se <kde>

Neudržet se znamená nezvládnout situaci, být nezodpovědný nebo nerespektovat zákon.

odejít rychle

Odejít rychle = opustit místo rychle, být pryč.

vymáznout <odkud>

Vymazání je proces, při kterém je něco odstraněno, např. při vymazání dat z disku.

vyhučet

Vyhučet znamená znít tak hlasitě, že je neslyšitelné nebo jehož zvuk není rozpoznatelný.

říci <co>

Říci: vyjádřit něco slovy, vyřčením.

vyprovokovat <koho>

Vyprovokovat: způsobit, aby se někdo začal chovat agresivně nebo se vystavil zvýšenému riziku.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

postihnout <koho co>

Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.

ubezpečovat <koho>

Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

živit <koho>

Nabízet potravu a udržovat v životě; udržovat někoho ve zdraví a šťastném stavu.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho, držet se s ním a provádět ho po celou dobu.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.

rozmrzet <koho>

Rozmrzet = ukončit strach, obavy nebo nepřátelství, obnovit přátelství nebo důvěru.

demoralizovat <koho>

Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.

trestat <koho>

Trestat je postihovat osobu za provedení určitého zločinu, obecně za porušení zákona.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, manipulovat nebo usilovat o zisk nespravedlivou cestou.

najít <koho>

Najít znamená objevit nebo nalézt osobu, věc nebo informaci, kterou hledáte.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat se rozumí šíření fám, zlého mínění a klevet o někom.

odejít

Odejít: zanechat místo, opustit pozici, ukončit přítomnost.

ztělesnit <koho>

Ztělesnit znamená představit něco ve fyzické podobě, předvést nebo vyjádřit skrze činy.

známkovat <koho>

Dávat známky, hodnotit úroveň výkonu, známkovat výkon konkrétní osoby.

přemluvit <koho>

Přimět ke změně názoru; přesvědčit o něčem; usilovat o svolání.

zneklidnit <co koho>

Zneklidnit: Vyvolat ve smyslu napětí a obavy u někoho.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

dostat <koho>

působit <na koho> (sugescí)

Působit znamená vytvářet vliv na někoho, ovlivňovat jeho myšlení, činy nebo rozhodnutí.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

požalovat <co na koho>

Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.

zkrotit <koho n. co>

Zkrotit znamená přimět koho nebo něco k poslušnosti, ovládnout jeho nebo jeho činnost.

přesvědčovat <koho o čem>

Přesvědčovat znamená přesvědčit ostatní o něčem prostřednictvím argumentů a důkazů.

ošetřit <koho>

Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.