říci <co> - synonyma

padnout ven

Padnout ven znamená být nucen odejít, být vyhozen ze situace nebo z místa.

neudržet se <kde>

Neudržet se znamená nezvládnout situaci, být nezodpovědný nebo nerespektovat zákon.

odejít rychle

Odejít rychle = opustit místo rychle, být pryč.

vymáznout <odkud>

Vymazání je proces, při kterém je něco odstraněno, např. při vymazání dat z disku.

odpálit

Odpálit je výraz pro rychlou a intenzivní akci, která odstraní nebo zničí cíl.

vyhučet

Vyhučet znamená znít tak hlasitě, že je neslyšitelné nebo jehož zvuk není rozpoznatelný.

padnout (na kolena)

Padnout (na kolena) znamená upadnout do pozice na kolenech, často v projevu úcty nebo pokory.

rychle jít

Rychle jít znamená jít rychle, rychlým tempem nebo přejít rychle z jednoho místa na druhé.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

rychle

Rychle znamená s velkou rychlostí, rychle se pohybovat nebo působit.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odešel z určitých míst, aby se zbavil místa nebo situace.

padnout (na zem)

Padnout na zem znamená klesnout nebo upadnout na zem, obvykle způsobeno zraněním, únavou nebo fyzickou slabostí.

zvednout se (rychle)

Rychle se postavit, vstát.

odcházet (odkud)

Odejít, opustit místo, na kterém se právě nacházíme, a to bez ohledu na to, odkud pocházíme.

padnout <komu> (šaty)

Padnout komu: dobře sedět, skvěle vypadat, být přesně na míru.

vypadnout <odkud>

Vypadnout znamená opustit dané místo nebo situaci, odejít nebo odejít.

pocházet <odkud>

Pocházet znamená mít původ nebo vzniknout .

padnout

Padnout znamená spadnout, upadnout nebo se sesypat.

sejít rychle (po schodech)

Sejít rychle znamená sesednout rychle po schodech, abyste dosáhli nižší úrovně v místnosti nebo budově.

jít rychle <kam>

Jít rychle znamená jít rychleji než obvykle, s větší intenzitou, aby se dosáhlo cíle.

odejít

Odejít je opustit místo, odchod z místa, kde jste byli, nebo se vzdát něčeho.

padnout (až kam)

Padnout znamená dosáhnout nebo dosáhnout nějakého cíle nebo úrovně.

odvést <koho odkud>

Odvést: přesunout někoho z jednoho místa na druhé.

obklíčení (rychlé)

Obklíčení je proces obklopení nepřítele silami, aby byl zajat nebo donucen k odchodu.

dovolit odejít <komu>

Povolit někomu odejít, aby mohl jít dál nebo jinam.

odejít (s nepořízenou)

Odejít = opustit místo, situaci nebo osobu bez vyřízení všeho, co bylo plánováno.