Zdolat - synonyma

přemoci <koho n. co>

Přemoci znamená překonat/porazit něco nebo někoho silou nebo přesvědčením.

zmoci

Zmoci se znamená ujmout se něčeho, soustředit se na to a dokončit to bez ohledu na překážky.

zvládnout

Dokončit činnost nebo úkol; splnit jej s úspěchem.

udolat

Udolat znamená překonat, prokázat odvahu a sílu, porazit náročnou výzvu.

překonat

Překonat: dosáhnout vítězství, porazit, převzít nad čím nebo někým, předstihnout, obhájit, splnit.

potlačit (povstání)

Potlačit: utlumit, zmírnit, zabránit, zastavit, rozdrtit.

porazit

Porazit znamená překonat, porazit, porazit protivníka v boji, zápase nebo soutěži.

zlomit

Zlomit znamená rozbít, něco například přetrhnout, přerazit nebo rozbít na kusy.

potřít

Potřít znamená rozmazat, rozetřít nebo něco nanést rovnoměrně a lehce.

dokázat <co>

Dokázat: přesvědčivě prokázat správnost, oprávněnost nebo pravdivost.

stačit

zastat

Zastat znamená převzít odpovědnost, starat se o něco nebo někoho a převzít veškerou zodpovědnost.

přemoci <co>

Přemoci znamená porazit, vzdorovat a zvítězit nad něčím.

unavit se

Unavit se znamená čelit únavě a únavnosti, kterou může způsobit fyzická, psychická nebo emoční zátěž.

vyčerpat

Vyčerpat znamená dokončit nebo vyčerpat co nejvíce síly nebo energie.

vysílit

Vysílit znamená poslat signál, zprávu nebo informace prostřednictvím vysílače do okolí nebo do vzdálených oblastí.

sníst <co>

Sníst: jíst, pozřít; zkonzumovat, spořádat potravu nebo jinou látku.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je úmyslně znevažovat něčí schopnosti, vystavovat kritice nebo se posmívat jim.

nalákat <koho na co>

Přesvědčit někoho, aby se zúčastnil či aby se zajímal o něco.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

přemoci se

Vyvinout silnou vůli, sílu i odhodlání a překonat překážky, které brání člověku v dosahování cílů.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

potrestat <koho>

Potrestat: udělit trest nebo postih za nějakou provinění; trestat za porušení norem.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

oprošťovat <koho od čeho>

Oprošťovat znamená osvobozovat, uvolňovat nebo odstraňovat něco, co je jinak omezující či zatěžující.

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

oplakávat <koho>

Oplakávat: smutně vyjadřovat svou ztrátu pro někoho odešlého.

uhnat <koho>

Uhnat znamená nutit někoho k rychlému a intenzivnímu pohybu, obvykle k cíli, aby splnil úkol nebo stihl něco dokončit.

znejistit <koho>

Znejistit znamená vyvolat u někoho nejistotu nebo pochybnosti, čímž se sníží jeho důvěra a sebedůvěra.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.

přemoci

Přemoci znamená vyhrát nad něčím, čímž se dosáhne dominance nebo vítězství.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout: přitáhnout někoho do čehosi, přimět někoho, aby se zapojil do něčeho.

hledět <na koho n. co>

Hledět na něco/koho: sledovat s pečlivostí, pozorností, věnovat pozornost.

dostat <co z koho>

Dostat: obdržet něco (zboží, peníze, informace apod.) od někoho.

hájit <koho> (u soudu)

Bránit práva a zájmy člověka před soudem, obhajovat ho a podporovat ho v jeho obraně.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, například pomocí fyzické síly nebo slovního napadání.

zbavit <koho> (moci)

Odstranit moc nebo autoritu nad někým; zbavit koho možnosti být autoritou nebo mít moc.

vyslechnout <koho n. co>

Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.

uzdravit <koho>

Uzdravit : obnovit zdraví, zbavit nemoci či bolesti.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

vyloučit <koho z čeho>

Vyloučit znamená odstranit nebo vyřadit někoho nebo něco z něčeho.

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.

pohoršit <koho>

Pohoršit znamená urážet, znevažovat, hanět nebo dráždit jiného člověka.