Přemoci - synonyma

překonat (soupeře)

Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.

zkrotit

Zkrotit znamená omezit nebo ovládat, aby bylo dané chování méně silné nebo podřízené.

porazit

Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.

zvítězit

Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

ovládnout

Vládnout znamená mít kontrolu nad situací nebo nad ostatními, činit rozhodnutí a vykonávat autoritu. To může zahrnovat přijímání rozhodnutí, vydávání příkazů, vedení lidí nebo kontrolu nad situací.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout cíle nebo úspěchu, zvláště ve složitých situacích nebo obtížných úkolech. Je to také schopnost poradit si se situací nebo problémem a dosáhnout požadovaného výsledku.

zobrazit <koho n. co>

Zobrazit: ukázat, prezentovat; vizuálně/fyzicky/digitálně zpřístupnit informace/věci.

pobízet <koho k čemu>

Pobízet znamená vyzývat k činu, aby se někdo snažil k dosažení určitého cíle.

poctít <koho>

Uctít: ocenit něčí zásluhy, význam a důstojnost, projevit úctu a pozornost.

šťourat <do koho>

Šťourat se rozumí prozkoumávání či zkoumání něčeho nebo někoho.

přimět <koho k čemu>

Přimět (někoho) k něčemu: vybídnout, donutit, nutit (někoho) k činu nebo jednání.

vytrhnout <koho> (z práce)

Vytrhnout znamená odstranit z místa nebo situace, ve které se nachází.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

bít <koho>

Bít znamená fyzicky napadat člověka, ubližovat mu fyzicky a psychicky.

zmocňovat se <koho>

Využívat bez oprávnění právní moci nebo autority k ovládnutí a vykořisťování někoho nebo něčeho.

zabít <koho>

Zabít znamená fyzicky usmrtit nebo způsobit smrt někomu.

nahrazovat <koho>

Vyměňovat někoho nebo něco jiným, aby se dosáhlo určitého cíle.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

živit <koho>

Živit: poskytovat potravu, zajišťovat potřeby pro život někomu nebo něčemu.

popudit si <koho>

Provokovat někoho verbálně nebo jiným způsobem, aby se rozzuřil, vyprovokovat někoho k činu.

závodit <za koho>

Závodit za někoho znamená snažit se dosáhnout nejlepších výsledků ve jménu toho druhého.

získat <koho pro co>

Získat: vyhrát, dosáhnout, získat něco (např. informace, práva, zkušenosti, dovednosti).

strašit <koho>

Strašit: působit strach, vyvolávat hrůzu; obvykle používané ve spojení s druhým člověkem.

kritizovat <koho>

Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená přijmout za něj odpovědnost, obhájit jeho jednání a hájit jeho zájmy.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít se něčím zabývat nebo se do toho zapojit.

podávat žalobu <na koho>

Podávat žalobu znamená podat stížnost nebo návrh v soudním řízení proti komukoli.

zlobit <koho co>

Zlobit se znamená chovat se nezdvořile, neuctivě nebo darebácky k někomu nebo něčemu.

zacvičit <koho>

Zacvičit je provést cvičení s někým, aby byl schopen provádět fyzickou aktivitu.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

udřít <koho>

Udřít je příliš silné slovo pro vyjádření fyzického napadení, které způsobuje bolest a často i modřiny.

získávat si <koho>

Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.

blahořečit <koho>

Blahořečit znamená oslavovat, chválit nebo uznávat činy nebo člověka.

ovládnout se

Udržet si kontrolu nad svými emocemi a chováním; nedovolit, aby je ovládaly impulsy, emoční stavy či okolnosti.