Přemoci - synonyma

překonat (soupeře)

Překonat znamená porazit nebo předčit soupeře.

zdolat

Zdolat znamená dosáhnout úspěchu a překonat všechny překážky, které se na cestě objeví.

zkrotit

Zkrotit znamená omezit nebo ovládat, aby bylo dané chování méně silné nebo podřízené.

porazit

Porazit znamená vyhrát nad někým, případně něčím, například bojem, soutěží nebo soubojem.

zvítězit

Zvítězit znamená dosáhnout vítězství, úspěchu, triumfu nad něčím nebo někým.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

ovládnout

Vládnout znamená mít kontrolu nad situací nebo nad ostatními, činit rozhodnutí a vykonávat autoritu. To může zahrnovat přijímání rozhodnutí, vydávání příkazů, vedení lidí nebo kontrolu nad situací.

zvládnout

Zvládnout znamená dosáhnout cíle nebo úspěchu, zvláště ve složitých situacích nebo obtížných úkolech. Je to také schopnost poradit si se situací nebo problémem a dosáhnout požadovaného výsledku.

rýpat <do koho>

Rýpat do někoho znamená kritizovat jeho činy nebo slova, zpravidla v nepříjemný nebo negativním duchu.

prostoupit <koho> (revmatismus)

Prostoupit znamená proniknout hluboko do tkání a orgánů, čímž způsobuje revmatismus.

lákat <koho>

Lákat znamená přitahovat něco/někoho příjemnými slovy nebo jinými prostředky, aby se přiblížilo určitému cíli.

zaujmout <koho> (plně)

Zaujmout znamená přitáhnout jeho pozornost a udělat na něj dojem.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.

zničit <koho n. co>

Zničit: vyhlazovat, ničit, poškozovat nebo zabíjet.

zavřít <koho>

Uzavřít přístup někomu nebo něčemu; uzamknout a zabránit vstupu.

uklidnit

Uklidnit znamená přinést pokoj, klid a mír. Snížit úroveň stresu, napětí a nejistoty. Umožnit člověku relaxovat a uvolnit se.

unavit <koho>

Unavit znamená namáhat, fyzicky či psychicky vyčerpat.

podporovat <koho>

Podporovat znamená dávat mu oporu, pomáhat jim a poskytovat jim prostředky, aby mohli dosáhnout svých cílů.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

zbavit <koho> (soudnosti)

Zbavit někoho soudnosti znamená odebrat mu schopnost uvažovat rozumně a učinit racionální rozhodnutí.

ubít <koho>

Ubít znamená způsobit smrtící zranění nebo zabít.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky nebo verbálně napadnout někoho.

vrhnout se <na koho>

Rozhodnout se něco udělat a okamžitě se do toho pustit.

překonávat <koho>

Překonávat znamená dosahovat lepších výsledků než někdo jiný nebo sebe samého předtím.

udeřit <koho>

Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

omrzet <koho co>

Omrzet: znechutit; přestat bavit, unavovat; nudit, otrávit.

upozorňovat <koho>

Upozorňovat znamená vyjadřovat varování nebo upozornění druhé osobě na něco, co by mohlo mít nežádoucí důsledky.

ovládnout se

Ovládnout se znamená sebekontrola, zvládnutí emocí a sebeovládání.

opít <koho>

Opít se či opít někoho znamená vypít takové množství alkoholu, aby dotyčný upadl do stavu opilosti.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást někomu jeho věci nebo peníze bez jeho souhlasu.

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

ošatit <koho>

Ošatit znamená obléci nebo obléknout do něčeho nového nebo elegantního.

obviňovat <koho z čeho>

Obvinovat znamená obžalovat někoho z provedení deliktu či protiprávního jednání.

utvrdit <koho v čem>

Utvrdit = potvrdit, upevnit; získat jistotu nebo pevnost.