Ovládnout - synonyma
Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu ovládnout.
Význam: Vládnout znamená mít kontrolu nad situací nebo nad ostatními, činit rozhodnutí a vykonávat autoritu. To může zahrnovat přijímání rozhodnutí, vydávání příkazů, vedení lidí nebo kontrolu nad situací.
opanovat (zemi)
Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.
zmocnit se <čeho>
Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.
podmanit si <co>
Podmanit si
ovlivnit (manžela)
Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.
usměrnit <koho>
Usměrnit
zkrotit (koně)
Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.
potlačit
Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.
přemoci
Přemoci znamená zvítězit, porazit, vyhrát nebo převládnout nad něčím nebo někým.
zvládnout
Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.
naučit se (jazyk)
Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.
osvojit si
Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.
uklidnit <koho n. co>
Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt
utišit
Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.
Podobná synonyma
pověřit <koho>
Pověřit
okrášlit <koho n. co>
Zkrášlit; přidat na kráse, kouzlu a vzhledu.
logický jazyk
Logický jazyk je jazyk používaný pro reprezentaci logických myšlenek a pro formální vyjádření logických vztahů.
nabývat <čeho>
Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.
předběhnout <koho>
Předběhnout
dráždit <koho>
Dráždit: vzbuzovat nepříjemné pocity, vyvolávat vztek, rozčilovat, vyprovokovat.
nastěhovat <koho kam>
Přestěhovat se do jiného místa a trvale se usadit tam.
zříci se <čeho>
Odmítnout nebo se vzdát něčeho; odmítnout či opustit činnost, názor, postoj nebo odpovědnost.
otravovat <koho čím>
Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.
dorážet <na koho>
Dorážet na někoho znamená opakovaně ho napadat nebo mu činit problémy.
vroubek (u koho)
Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.
podívat se <na koho n. co> (zběžně)
Podívat se znamená prohlédnout, prozkoumat nebo vyhledat někoho nebo něco.
přemluvit <koho>
Přesvědčit někoho, aby udělal něco, co by jinak neudělal.
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.
být pamětliv <čeho>
Být pamětliv <čeho> znamená vzpomínat na to, učit se z minulosti a nesouhlasit s čímkoli, co přináší škody.
utýrat <koho>
Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.
nevražit <na koho>
Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.
vypátrat <koho n. co>
Vypátrat znamená hledat a zjistit informace o něčem nebo někom.
vložit se <do čeho>
Vložit se do čeho znamená zapojit se do něčeho nebo se angažovat.
ozbrojit <koho>
Ozbrojit (koho) znamená dodat mu zbraně a výzbroj, aby byl schopen chránit sebe nebo jiné.
zahřívat <koho n. co>
Zahřívat znamená ohřívat, zahřát; zvyšovat teplotu něčeho nebo někoho.
uklidnit
Usmířit se s situací, uvolnit napětí, zklidnit emoce a získat novou perspektivu.
svléci <koho>
Svléci znamená odstranit oblečení nebo zbavit něčího jiného jeho vybavení.
kárat <koho>
Kárat znamená dát někomu najevo, že jeho chování nebylo vhodné a upozornit ho na jeho chybu.
odstrašovat <koho>
Odstrašovat: stavět koho do nepříznivé pozice, vyvolávat strach, aby zabránil něčemu provést.
oslnit <koho>
Oslnit
doznat <čeho>
Doznání je vyjádření pravdivosti, skutečnosti nebo uznání něčeho.
neobejít se <bez čeho>
Neobejít se bez čeho: bez toho se neobejít, nutné pro uskutečnění.
přesvědčovat <koho o čem>
Přesvědčovat: přinutit někoho, aby uvěřil nebo udělal něco skrze argumenty a vysvětlení.