Ovládnout - synonyma

opanovat (zemi)

Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

podmanit si <co>

Podmanit si znamená získat nad ním plnou kontrolu a mít vliv.

ovlivnit (manžela)

Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

zkrotit (koně)

Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.

potlačit

Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.

přemoci

Přemoci znamená zvítězit, porazit, vyhrát nebo převládnout nad něčím nebo někým.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.

naučit se (jazyk)

Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.

osvojit si

Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

napodobovat <koho>

Imitovat; dělat to samé jako někdo jiný, pozorovat a kopírovat jeho postupy.

pokárat <koho>

Udělit někomu trest za jeho nesprávné chování; upozornit na chybu a následné požadovat změnu.

uvolnit <koho z čeho>

Uvolnit znamená odstranit zábrany, překážky a nedostupnost: uvolnit člověka z moci, ze strachu, z omezení.

vykroutit se <z čeho>

Vykroutit se: uniknout z něčeho, často z nežádoucí situace, díky obratnosti.

vžít se <do čeho>

Vstoupit do čeho, zaujmout pozici, cítit se součástí něčeho.

posílat <koho kam>

Posílat znamená poslat někoho nebo něco na určité místo.

ochránit <koho n. co>

Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se: fyzicky se přiblížit k určité věci, udělat kontakt mezi dvěma objekty nebo osobami.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

pustit se <do čeho>

Začít se něčím zabývat, uchopit něco nového a pustit se do toho.

honit <koho>

Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

zmocnit se (mrákoty)

Zmocnit se mrákoty znamená se o něj zmocnit a získat jejich vládu.

udělat podraz <na koho>

Udělat podraz na někoho znamená zradit ho a ublížit mu tím.

pohnout <koho k čemu>

Pohnout: přivést někoho k pohybu, změnit jeho postoj nebo názor.

včleňovat <co do čeho>

Včleňovat znamená zahrnout nebo začlenit něco do něčeho jiného.

nabývat <čeho>

Nabývat znamená získat, přivlastnit si, stát se vlastníkem či získat nějakou vlastnost.

týt <z čeho>

Týt je slangové slovo pro "ucpat" nebo "zastavit", obvykle používané ve vztahu k zastavení nějakého druhu chování.

plísnit <koho>

Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

obořit se <na koho>

Zaútočit na někoho nebo se na někoho vrhnout s úmyslem způsobit mu újmu nebo ho napadnout.

osopit se <na koho>

Osopit se na někoho znamená vyjádřit silnou nelibost nebo zlobu na danou osobu.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

doznat <čeho>

Doznání je vyjádření pravdivosti, skutečnosti nebo uznání něčeho.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená provést rituál pohřbu, kterým se zemřelý uctí a jeho tělo se pohřbí do hrobu.

usmrtit <koho>

Usmrtit je spáchat vraždu, způsobit zabití jiného člověka.

donutit <koho k čemu>

Donutit znamená násilným způsobem přinutit někoho k činu či akci.

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.