Ovládnout - synonyma

opanovat (zemi)

Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

podmanit si <co>

Podmanit si znamená získat nad ním plnou kontrolu a mít vliv.

ovlivnit (manžela)

Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

zkrotit (koně)

Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.

potlačit

Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.

přemoci

Přemoci znamená zvítězit, porazit, vyhrát nebo převládnout nad něčím nebo někým.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.

naučit se (jazyk)

Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.

osvojit si

Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

ztýrat <koho>

Ztýrat znamená fyzicky či psychicky týrat kohokoli nebo něčí vlastnictví.

nasytit <koho>

Nasytit znamená zaplnit do sytosti, aby byl/a plně uspokojen/a.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

dožadovat se <čeho>

Žádat o něco s upřímností a sebevědomím.

podněcovat <koho k čemu>

Podněcovat znamená vzbuzovat zájem, motivovat nebo vybízet k činnosti.

potlačit <co>

Potlačit: omezit, stlumit nebo zabránit vyjádření nebo projevu.

nechat <čeho>

Nechat: dopustit až do konce, dovolit, umožnit, povolit.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

pomluvit <koho>

Pomluvit znamená šířit o něm nepravdivé informace.

otravovat <koho čím>

Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.

uklidnit se

Uklidnit se znamená uvolnit napětí a stres, vyrovnat se s náročnou situací a dosáhnout fyzické i psychické pohody.

spoléhat <na koho>

Spoléhat se znamená doufat, že se něco stane, a spoléhat se znamená doufat, že dotyčná osoba nebo skupina nám pomůže.

oddělit se <od koho>

Odejít, rozejít se; přerušit vzájemné vztahy nebo spojení.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená vyznávat úctu, oslavovat, věnovat pozornost nebo chválit.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

upouštět <od čeho>

Upouštět je vzdát se čeho, odříct se čeho, opustit to.

pobavit <koho>

Pobavit znamená dát mu radost a vtipem ho rozveselit.

znevážit <koho n. co>

Znevážit znamená vyjádřit nesouhlas či nedůvěru, nízce hodnotit člověka nebo věc.

předčit <koho>

Předčit : dosáhnout vyššího úspěchu, než je komu jinému dosaženo.

zacvičit <koho>

Zacvičit je provést cvičení s někým, aby byl schopen provádět fyzickou aktivitu.

vplést <co do čeho>

Vplést: začlenit do něčeho, čím se mění vzhled nebo struktura.

znejistit <koho>

Znejistit znamená vyvolat u někoho nejistotu nebo pochybnosti, čímž se sníží jeho důvěra a sebedůvěra.

spalovat <koho n. co>

Spalovat znamená zničit či zahladit něco ohněm.

uškrtit <koho>

Uškrtit znamená fyzicky zabít ho tím, že se přitiskne krk k oběšení, přehnutí nebo stlačení.

vybízet <koho k čemu>

Vybízet znamená nabádat někoho k něčemu, napomínat ho k činu nebo činnosti.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

být <bez čeho>

Být bez něčeho znamená nemít to nebo se o to připravit.