Ovládnout - synonyma

opanovat (zemi)

Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

podmanit si <co>

Podmanit si znamená získat nad ním plnou kontrolu a mít vliv.

ovlivnit (manžela)

Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

zkrotit (koně)

Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.

potlačit

Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.

přemoci

Přemoci znamená zvítězit, porazit, vyhrát nebo převládnout nad něčím nebo někým.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.

naučit se (jazyk)

Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.

osvojit si

Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

vysvobozovat <koho> (penězi)

Vysvobozovat znamená poskytnout prostředky k zaplacení, aby se někdo osvobodil z finančního závazku.

přemoci (odpor)

Přemoci odpor znamená porazit, překonat a zvítězit nad tím, co brání dosáhnout cíle.

přetížit <koho> (prací)

Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.

dotýkat se <čeho>

Dotýkat se čeho - fyzicky kontaktovat, případně se dotýkat částí těla; obecně, prožívat něčí přítomnost či zkušenost.

nutit <koho k čemu>

Nutit znamená donutit, násilím nebo nátlakem přimět k činu.

ovlivnit

Ovlivnit znamená mít vliv na něco, měnit nebo pozměňovat jeho podobu či chování.

popíchnout <koho>

Popíchnout znamená vyburcovat, podnítit, motivovat k něčemu.

přestat dbát <o koho n. co>

Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.

hostit <koho>

Hostit znamená poskytovat příjemnou a pohostinnou atmosféru, zajistit pohodlí a vyžadovat pozornost pro návštěvníka nebo hosta.

zohyzdit <koho n. co>

Zohyzdit je vyjadřovací slovo, které znamená ošklivit, znehodnotit, zhoršit či zneuctít.

varovat se <čeho>

Varovat se čeho/čeho se obávat - být obezřetný a předvídavý, abych se vyhnul nebezpečí, neštěstí nebo neúspěchu.

pomlouvat <koho>

Pomlouvat se rozumí šíření fám, zlého mínění a klevet o někom.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

plynout <co z čeho>

Plynout je pohyb něčeho proudem, jako například voda v řece.

upíchat <koho>

Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.

svést <na koho> (vinu)

Svést vinu znamená přiřadit odpovědnost za něco k někomu jinému.

ovíjet <co kolem čeho>

Ovíjet znamená obmotávat kolem něčeho pásy, pásky, hadříky, provazy apod.

jazyk

Jazyk je systém slov a symbolů, který slouží k vyjádření myšlenek a sdělení.

obrátit se <na koho>

Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.

dbát <čeho>

Dbát znamená pečovat o něco, věnovat pozornost, být zodpovědný.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená projevovat cenu, uznání a obdiv k něčemu či někomu.

upustit <od čeho>

Upustit : přestat se věnovat, zanechat, odmítnout.

nabýt <čeho>

Získat, stát se vlastníkem čehosi.

vysilovat <koho>

Vysilovat znamená vyčerpávat fyzické nebo psychické síly osoby.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit z někoho něco: vyžadovat nebo donutit někoho, aby něco udělal nebo něco odevzdal.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

uklidnit <koho>

Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.

ubýt <čeho>

Ubýt znamená ztratit, snížit množství.