Facebook

Ovládnout - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu ovládnout.

Význam: Vládnout znamená mít kontrolu nad situací nebo nad ostatními, činit rozhodnutí a vykonávat autoritu. To může zahrnovat přijímání rozhodnutí, vydávání příkazů, vedení lidí nebo kontrolu nad situací.

opanovat (zemi)

Opanovat zemi znamená získat nad ní kontrolu a mít nad ní vládu.

zmocnit se <čeho>

Získat pro sebe kontrolu nad něčím; opanovat, získat moc.

podmanit si <co>

Podmanit si znamená získat nad ním plnou kontrolu a mít vliv.

ovlivnit (manžela)

Působit na manžela tak, aby to mělo vliv na jeho myšlenky, chování nebo rozhodnutí.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

zkrotit (koně)

Zkrotit znamená vzdát se odporu a naučit se poslouchat a ovládat své chování.

potlačit

Potlačit znamená zastavit nebo omezit něčí činnost nebo vliv.

přemoci

Přemoci znamená zvítězit, porazit, vyhrát nebo převládnout nad něčím nebo někým.

zvládnout

Zvládnout znamená úspěšně dokončit, provést nebo zrealizovat něco.

naučit se (jazyk)

Naučit se (jazyk) znamená získat schopnost mluvit, číst a psát v daném jazyce.

osvojit si

Osvojit si znamená naučit se něco nového nebo přijmout novou situaci; přizpůsobit se novému životnímu stylu nebo přístupu.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit se dává jako příkaz k zastavení emocionálního nebo fyzického směru. Je to o tom, aby člověk ucítil klid, mír a vyrovnanost. Může to být jak pro sebe, tak pro druhé, aby se zbavili stresu, vzt

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

Podobná synonyma

vniknout (červ) <do čeho>

Vniknout (červ): vstoupit do počítače nebo jiného technického zařízení, aby se způsobilo škodlivé poškození.

zarazit <koho>

Zarazit znamená zastavit činnost nebo pohyb.

pozbývat <čeho>

Pozbývat: ztrácet, opouštět, vzdávat se, odcházet.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

utišit <koho>

Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.

zmocnit se (města)

Zmocnit se znamená dovolit si nebo udělat něco, co ještě předtím nebylo povoleno, například zmocnit se města.

dotknout se <koho>

Dotknout se znamená fyzicky nebo emocionálně tohoto člověka oslovit nebo se s ním setkat.

postrašit <koho>

Postrašit - vyvolat ve druhé osobě strach nebo obavy.

pozdravit <koho>

Pozdravit znamená vyjádřit pozitivní přivítání, uznání a úctu.

všímat si <čeho>

Všímat si: věnovat pozornost, zaměřit se na detaily, sledovat.

dobírat si <koho>

Dobírat si znamená přidávat, dotvářet nebo prohlubovat vztah k někomu s úmyslem získat jeho přízeň.

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: vzbudit pozornost, získat pozornost, přitáhnout pozornost.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

tížit <koho co>

Tížit: působit příkoří, být pro někoho zátěží; činit něčí život obtížným, zatěžovat někoho fyzicky i psychicky.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

zaútočit <na koho>

Fyzicky, psychicky či verbálně napadnout někoho.

oslňovat <koho>

Oslňovat znamená přitahovat pozornost a upoutat pohledy.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená pečovat o něj, dohlížet na něj, dbát na to, aby dělal to, co má.

vystrčit <na koho> jazyk

Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.

domýšlet se <čeho>

Předvídat a dopočítat si výsledek, vyvozovat za sebou logicky navazující závěry.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

uklidnit <koho>

Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.

zkrotit

Zkrotit znamená ovládnout, učinit mírným nebo podrobit se; vyžaduje sebekontrolu a disciplínu.

utěšovat <koho>

Utěšovat znamená poskytovat útěchu, podporu a útěchu osobě, která je v nouzi.