Zapomenout - synonyma
Celkem nalezeno 9 synonym ke slovu zapomenout.
Význam: Zapomenout znamená vymazat si z paměti, nevzpomenout si na něco, co se stalo, nebo na někoho, koho jsme znali.
upamatovat se
Upamatovat se znamená vstřebat informace za účelem jejich dlouhodobého uchování v paměti.
vzpomenout si
Vzpomenout si znamená připomenout si něco, co bylo dříve zapomenuto.
uvědomit si
Uvědomit si znamená pochopit, vyhlédnout si a být si vědom čeho, co máme nebo co se děje.
přestat vědět
Ukončit nebo odložit myšlení, poznávání nebo vědění o něčem.
ztratit z paměti
Zapomenout na informace, které kdysi byly člověku známé.
přestat dbát <o koho n. co>
Přestat dbát o někoho/něco znamená nepřikládat tomu žádnou váhu, přestat o to pečovat a obecně se o to nezajímat.
vyhladit z paměti <co>
Vymazat z paměti, zapomenout.
opomenout <co>
Opomenout znamená zapomenout nebo přehlédnout něco, co by mělo být učiněno nebo vzato v úvahu.
nechat <co kde>
Nechat: ponechat, opustit, dovolit; ponechat (něco) na místě, nechat být (něco); nechat někoho, aby dělal něco; přestat se starat o něco.
Podobná synonyma
hněvat <koho>
Hněvat se míní projevovat velkou nebo silnou nespokojenost a zlost, zejména na někoho.
platit <za koho> kauci
Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.
snést <co od koho>
Snést: přijmout, trpět či unést břemeno, úkol nebo následky činu od někoho.
zmocnit se <koho> (strach)
Zmocnit se strachu: obávat se něčeho nebo někoho a vzít to do vlastních rukou.
odvolávat <koho>
Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.
ustanovit <koho> (náčelníkem)
Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.
ztratit se
Ztratit se znamená zmizet nebo se ztratit, být ztracen nebo zapomenut; obecně znamená, že se člověk nenachází tam, kde by měl být.
zasypat <koho>
Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.
prohlašovat <koho za koho>
Prohlašovat znamená vyhlásit nebo oznámit někoho jako někoho jiného.
propouštět <koho>
Propouštět znamená ukončit pracovní poměr a odvolat někoho z práce.
dát se <do koho>
Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.
vytlačit <koho n. co>
Odsunout, vyhnat, vyhnout, vyřadit.
zatlačit <na koho>
Vyvinout tlak na někoho fyzicky nebo psychicky, aby učinil něco, co nechtěl.
postihnout <koho co>
Postihnout znamená udělit trest nebo sankci za něco, co bylo provedeno špatně.
znesvářit <koho s kým>
Vyvolat mezi lidmi napětí a nevraživost, například skrze ostré slovní výměny nebo rozepře.
nechat (dům)
Nechat dům znamená ponechat ho ve stejném stavu, ve kterém se nachází.
žalovat <koho>
Žalovat znamená podat stížnost či žalobu proti někomu.
obelhávat <koho>
Obelhávat
obdařit <koho čím>
Obdařit znamená darovat někomu něco.
doléhat <co na koho>
Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.
pověřit <koho čím>
Pověřit znamená svěřit někomu odpovědnost nebo autoritu, aby mohl provádět určité úkoly nebo činnosti.
poznat <koho n. co>
Poznat znamená dozvědět se informace o něčem nebo někom, získat znalosti vyplývající z vlastní zkušenosti.
bít <koho>
Bít
obrátit se <na koho>
Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.
zneuctívat <koho n. co>
Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.
dotknout se <koho>
Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.
požalovat <co na koho>
Požádat někoho o odpuštění za provedenou chybu nebo za ublížení.
opít <koho>
Opít
hledat <koho>
Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.