Vzpomenout si - synonyma

upamatovat se

Upamatovat se znamená vstřebat informace za účelem jejich dlouhodobého uchování v paměti.

zapomenout

Zapomenout znamená vymazat si z paměti, nevzpomenout si na něco, co se stalo, nebo na někoho, koho jsme znali.

uvědomit si

Uvědomit si znamená pochopit, vyhlédnout si a být si vědom čeho, co máme nebo co se děje.

připamatovat si <co>

Pamatovat si něco, uložit si do paměti.

připomenout si

Připomenout si znamená vzpomenout si na něco.

rozpomenout se <na co>

Rozpomenout se znamená vzpomenout si na něco, co jste dříve zapomněli.

napadnout <koho co>

Napadnout znamená fyzicky nebo verbálně útočit na někoho nebo něco.

usmyslit si

Usmyslit si znamená vymyšlení něčeho, co ještě není existovalo.

zamanout si

Zamanout si znamená ukrýt se, uniknout nebo se schovat před něčím, co je nepříjemné nebo nebezpečné.

povážit

Přemýšlet nad vážnými věcmi, zvážit pro a proti a následně udělat racionální rozhodnutí.

uvážit

Uvážit znamená zvážit všechny možnosti a vybrat tu nejvhodnější.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

upomínat <koho>

Upomínat: napomínat, připomínat někomu jeho povinnosti, závazky nebo obecně nějakou skutečnost.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.

dostat <koho z čeho>

Dostat: obdržet něco od někoho; získat, obdržet, dostávat.

otravovat <koho čím>

Vyvíjet na někoho nějakou formu tlaku nebo hrubého zacházení, aby se cítili nepříjemně či ohroženě.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená určit někoho určitou funkcí, úřadem nebo místem.

přemlouvat <koho>

Přemlouvat znamená vyjednávat, prosit o něco nebo naléhat na někoho, aby učinil určitou činnost.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.

přivádět <koho kam>

Přivádět = dopravit něco nebo někoho na místo určení.

vydržovat <koho>

Vydržovat znamená podporovat nebo stát při někom, i když se situace zhoršuje.

udusit <koho>

Udusit znamená silou zabránit někomu dýchat, obvykle za účelem usmrcení.

zohyzdit <koho n. co>

Zohyzdit je vyjadřovací slovo, které znamená ošklivit, znehodnotit, zhoršit či zneuctít.

sledovat <koho>

Sledovat znamená pozorovat nebo vyšetřovat změny či chování dané osoby.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

zatáhnout <koho do čeho>

Zatáhnout znamená fyzicky či metaforicky přitáhnout nebo přivést někoho do něčeho.

zlobit <koho>

Zlobit znamená být protivný a vyvolávat konflikt; tím člověka těžce urážet a případně i vyvolávat agrese.

posadit <koho kam>

Posadit: usadit někoho na místo, např. ve voze, na židli, na trůn apod.

pomluvit <koho>

Pomluvit někoho znamená vyprávět o něm zlé a nepravdivé informace, obvykle s cílem poškodit jeho reputaci.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

usmrtit <koho>

Usmrtit je spáchat vraždu, způsobit zabití jiného člověka.

požehnávat <koho>

Požehnávat znamená dávat někomu naději, milost či štěstí; vyjadřuje se to modlitbou, požehnáním nebo dobrou přání.

vyučovat <koho>

Vyučovat znamená učit, instruovat a poskytovat informace konkrétní osobě.

zmást <koho>

Zmást : Usměrňovat jeho myšlení, aby se ve vztahu k něčemu nedokázal rozhodnout nebo udělat správný krok.

obávat se <koho>

Projevovat strach a obavu o něco nebo někoho; bát se neúspěchu, nebezpečí nebo následků.

převézt <koho>

Převézt znamená přenést, přemístit nebo přepravit někoho nebo něco na jiné místo.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do pracovního poměru s finanční odměnou za práci.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená, že se dotyčný stane vaším autoritativním lídrem, kterému se budete muset podřídit.

hubovat <koho>

Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.

platit <za koho> kauci

Platit kauci znamená zaplatit částku peněz pro určitého člověka, aby měl právo na vydání z vazby nebo pro osvobození od obvinění.