Vztekat se - synonyma

otáčet se

Otáčet se znamená pohybovat se, obracet se nebo se měnit směrem, úhlem nebo místem.

natáčet se

Natáčet se znamená nahrávat obraz či zvuk na určité médium, např. kamerou, mikrofonem či jinou technikou.

točit se

Pohybovat se otáčením nebo kroužením kolem své osy.

vymlouvat se

Vymlouvat se znamená hledat omluvu nebo se zbavit zodpovědnosti za něco.

vykrucovat se

Vykroutit se z něčeho, odpovídat nebo se chovat způsobem, který vyhýbá odpovědnosti nebo přiznání viny.

vyzouvat se <z čeho>

Odstranit obuv, boty, oděv nebo jinou část oděvu z těla.

rozčilovat se

Rozčilovat se znamená vyjádřit silnou nespokojenost a odpor vůči něčemu.

nasírat se

Nasírat se znamená vyjadřovat svou nespokojenost a rozčilení nad něčím, co se nám nelíbí.

tančit

Tančit je umění pohybů, které se provádějí rytmem a hudbou, aby se vyjadřovaly emoce, výrazy a myšlenky.

zuřit

Zuřit znamená být velmi rozzlobený, být vyjevený hněvem, být ve vzteku.

řádit

Řádit znamená uspořádat nebo organizovat něco ve stanoveném pořadí, aby to bylo funkční.

soptit

Šeptat, hovořit tichým hlasem, skoro neslyšně.

vyvádět

Vyvádět znamená dělat nezodpovědné nebo nevhodné činy; často se používá k označení neřestivého chování.

čertit se

Čertit se znamená projevovat nespokojenost, rozčilovat se, zuřit nebo rozčilovat se.

durdit se

Durdit se znamená dávat najevo své nespokojenosti nebo rozčilení činy nebo slovy.

zaplést se <do čeho>

Do něčeho se zaplést = vložit se do něčeho, do čeho se ještě nedávno nezapojovalo.

chopit se <čeho>

Chopit se: zaměřit se na, vzít na sebe, začít pracovat na čemkoli.

zanechat <čeho>

Zanechat: opustit, nechat po sobě; zanechat místo, vzkaz, myšlenky či činy.

být hoden <čeho>

Být hoden znamená, že máte potřebnou kvalitu nebo vlastnosti, abyste si zasloužili něco nebo někoho.

použít <čeho n. co>

Použít: využít k něčemu; používat nějakou osobu, věc, službu nebo prostředky.

vyndat <co z čeho>

Vyndat: odebrat (co) z (čeho) pomocí vyjmutí, vytažení.

upravovat <podle čeho>

Úprava: změnit něco, aby vyhovovalo požadavkům.

vkládat <co do čeho>

Vkládat znamená zařazovat, vložit něco do něčeho.

domáhat se <čeho>

Domáhat se: usilovat o něco, požadovat, vyžadovat.

doprošovat se <čeho>

Doprošovat se čeho je prosit o něco s prosbou, aby bylo přijato.

zhostit se <čeho>

Zhostit se čeho znamená převzít odpovědnost za danou činnost, aktivitu nebo situaci.

bořit se <do čeho>

Bořit se: dělat rychlé a intenzivní úpravy či změny v dané oblasti/situaci.

vyprostit se <z čeho>

Vyprostit se z něčeho znamená uniknout z dané situace nebo okolností.

odhlédnout <od čeho>

Odhlédnout: nevšímat si něčeho, učinit kompromis a odpustit věc.

dát se <do čeho>

Dát se do čeho: Započít nebo se zapojit do činnosti, činnosti nebo situace.

pustit se <do čeho>

Začít se čím/čímkoliv: vrhnout se do akce, začít s něčím.

zabodnout <co do čeho>

Zabodnout znamená narazit něco čím, aby zůstalo pevně upevněné.

vyváznout <z čeho>

Vyváznout: získat úlevu z nebezpečí či potíží; najít řešení.

všimnout si <čeho>

Všimnout si něčeho je pozorně si všímat detaily, vypozorovat si informace, postřehnout něco, co by jinak bylo přehlíženo.

užít <čeho n. co>

Užít: využít, zrealizovat, zúročit.

osvobodit se <od čeho>

Osvobodit se od něčeho: uvolnit se od závislostí, pout a omezení, získat svobodu a nezávislost.

využít <čeho> (negativně)

Využít negativně znamená činit zneužití, využívat nezákonně, či bez souhlasu.

otáčet se v (lavici)

Otáčet se v lavici znamená neustále se pohybovat v sedadle, otáčet se a měnit polohu.

nabýt <čeho>

Nabýt znamená získat, získat vlastnictví, získat význam, vědomosti nebo dovednosti.

zradit <koho od čeho>

Zradit znamená udělat něco, co je v rozporu s příslibem, který je daný osobě či skupině, a poškodit je tím.

vzniknout <co z čeho>

Vzniknout: vytvořit se z ničeho, stvořit se.

mlátit <do čeho>

Mlátit: bušit do něčeho silou, případně něčím těžkým, aby byl cíl zničen nebo poškozen.

upustit <od čeho>

Upustit znamená odložit, opustit nebo odmítnout.

znamení <čeho>

Znamení je symbol, který má nějaký specifický význam. Obvykle se vztahuje k nějakému náboženství, kultuře nebo události.

být příčinou <čeho>

Být příčinou: způsobit, že něco nastane, zařídit, aby se něco stalo.