Vysoký - synonyma
Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu vysoký.
Význam: Vysoký se obecně používá k popisu výšky nebo úrovně, například výšky budovy, velikosti objektu nebo intenzity emocí.
vyvýšený
Vyvýšený znamená vyšší nebo vystouplý nad ostatní nebo obecně vyšší, než bývá obvyklé.
nízký
Nízký se odkazuje na výšku nebo míru, a obecně označuje něco, co je méně než běžné, nebo se nachází níže než očekáváno.
velký
Velký znamená obrovský, nadprůměrně velký nebo významný. Může také znamenat velmi důležité nebo významné.
značný
Značný znamená významný, důležitý, výrazný, velký, bohatý nebo velkolepý.
hořejší
Hořejší je adjektivum, které označuje vyšší úroveň nebo stupeň, obvykle ve vztahu k něčemu jinému.
vyšší
Vyšší se obvykle vztahuje k něčemu, co je větší, delší, silnější nebo lepší než to, co je nižší.
vrcholný
Nejvyšší, nejdůležitější, nejpřednější; nejvyšší stupeň, nejvyšší úroveň.
nejvyšší
Nejvyšší znamená největší, nejvyšší, nejintenzivnější nebo nejdůležitější.
dokonalý
Do konaleho se odkazuje jako k nejvyššímu stupni dokonalosti ve všech oblastech - ideálního vzhledu, dokonalosti, úspěchu nebo kvality.
ušlechtilý
Ušlechtilý je vysoce ceněný, vznešený a noblesní; je to někdo, kdo je charakterizován jako čestný, čestný a vznešený.
Podobná synonyma
počet (velký)
Počet je číslo, které udává konkrétní množství nebo počet jednotek.
velký dům
Velký dům je označení pro budovu o velkých rozměrech, která má často několik pater a slouží jako obytná nebo obchodní jednotka.
ušlechtilý (muž)
Ušlechtilý muž je vznešený, morálně vyspělý, galantní, odvážný a etický člověk.
blaženost (nejvyšší)
Blaženost je nejvyšší stav štěstí a duševního klidu.
ušlechtilý muž
Ušlechtilý muž je někdo, kdo je zbožný, čestný, odvážný a starostlivý o druhé. Je to člověk s vyššími morálními hodnotami.
příliš velký
Příliš velký znamená nadměrný, neuspokojivý nebo přehnaný.
nízký (cena)
Nízká cena znamená, že je cena nízká ve srovnání s jinými cenami.
nízký (vkus)
Nízký vkus znamená omezené, neoriginální nebo stereotypní chutě nebo preference.
dost velký
Dost velký znamená dostatečně velký, dostatečně obsáhlý nebo dostatečně důležitý.
penis (velký)
Penis je pohlavní orgán mužů, který je důležitý pro pohlavní styk a reprodukci. Je to také označení pro penis ve velkém rozměru.
hodně velký
Obrovský, skutečně velký, mnohem větší než obvyklé.
vyšší moc
Vyšší moc je termín pro nadpřirozenou sílu, která je vyšší než člověk a jeho schopnosti.
štětec (velký)
Štětec je malý nástroj používaný k malířským účelům, který se skládá z rukojeti a štětin. Velký štětec je vhodný pro malování stěn a podlah.
střední škola (vyšší)
Střední škola je odborné vzdělávací zařízení poskytující vyšší vzdělání, které připravuje studenty na přístup na vysoké školy.
nejvyšší spád
Nejvyšší spád je největší změna výšky v daném úseku terénu.
velký svět
Velký svět je metafora pro složitost, rozmanitost a různorodost lidského života.
hřebík (velký)
Hřebík (velký) je dlouhé, kovové předmět, který se používá k uchopení a ukotvení jiných předmětů.
dosti velký
Dosti velký znamená "velmi velký", "velmi rozsáhlý" nebo "velmi zřetelný".
počet (značný)
Počet značí množství nebo odhadovaný počet položek nebo lidí.
přesunout do vyšší funkce
Přesunout do vyšší funkce znamená povýšit zaměstnance na vyšší pozici s vyšším platem a odpovědností.
nejvyšší moc státu
Nejvyšší moc státu je schopnost vládnout, vytvářet a prosazovat zákony a rozhodnutí, která jsou ve veřejném zájmu.
stát (velký)
Stát je politická jednotka, která se skládá z území a obyvatel, která je samostatná, suverénní a sebevědomá.
učiliště (vyšší)
Učiliště je vzdělávací instituce, která nabízí střední školní vzdělání a odborné vzdělávání. Učí se zde technické dovednosti, kariérové schopnosti a odborné znalosti potřebné k získání pracovního uplatnění.
velký kámen
Velký kámen je obecný výraz pro kameny, které jsou větší než obyčejné kameny a které jsou často používány pro zdobení nebo stavbu.
nejvyšší vrstva (vládnoucí)
Nejvyšší vrstva je označení pro vládnoucí skupinu, která má v dané společnosti nejvyšší moc.
vyšší celek
Vyšší celek je pojem označující seskupení méně složitých jednotek nebo částí, které jsou ze sebe navzájem závislé.