Utišit - synonyma

nasytit (hlad)

Nasytit znamená dosáhnout stavu pocitu sytosti, který je dosažen požitím jídla nebo nápoje, které zmírní pocity hladu.

uspokojit

Uspokojit je splnit požadavky člověka a ukončit jeho žádosti nebo potřeby.

utišit (potřebu)

Utišení potřeby znamená uspokojit potřebu, aby byla zmírněna nebo zrušena.

zahnat (žízeň)

Zahnat žízeň je uhasit ji pomocí nápoje nebo jídla.

uhasit

Uhasit znamená zcela zastavit nebo potlačit plamen, oheň, požár nebo jiný zdroj světla.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

upokojit

Uvolnit napětí, učinit klidným nebo uklidnit.

uchlácholit

Uchlácholit znamená uklidnit, uvolnit napětí nebo přimět druhého k tomu, aby si oddechl.

ukonejšit

Ukonejšit znamená uspokojit, potěšit nebo učinit něco příjemným.

zmírnit (bolest)

Ulevit od bolesti, zmírnit její intenzitu.

zrušit

Zrušit znamená odvolat nebo zrušit oprávnění, právo nebo požadavek.

zastavit (bolest)

Zastavit bolest: přinést úlevu tím, že zmírní nebo zastaví původní symptom.

ukojit (hlad)

Ukojit znamená přirozeným způsobem uspokojit, obvykle při jídle, hlad.

uhasit (žízeň)

Uhasit znamená přestat trápit žízeň, například pít vodu nebo jinou tekutinu.

vzrušovat <koho>

Vzbuzovat silnou emoci v někom; stimulovat jeho city a myšlenky.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat znamená fyzicky či psychicky vyčerpat, zbavit někoho sil nebo energie.

rozkřiknout se <na koho>

Rozkřiknout se znamená křičet na někoho naříkativně, aby si uvědomil svou chybu nebo aby se za ní omluvil.

lokalizovat <koho n. co>

Lokalizovat znamená určit polohu něčeho nebo určit, kde se něco nachází.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se znamená projevit silnou lásku a touhu po tom druhém.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

upíchat <koho>

Upíchat znamená provést trest smrti ohněm případně oběšením.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

vyčenichat <koho n. co>

Vyčenichat znamená provést úmyslně znevýhodňující diskriminaci člověka nebo věci.

vylákat <koho>

Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

podporovat <koho>

Pomáhat druhým, dávat jim sílu a útěchu; podporovat je, aby dosáhli svých cílů a plnili své sny.

ztělesnit <koho>

Ztělesnit znamená představit něco ve fyzické podobě, předvést nebo vyjádřit skrze činy.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.

uvěznit <koho>

Uvěznit znamená držet ve vězení nebo jiném zařízení jako trest za jeho činy.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

zasypat <koho>

Zasypat znamená obklopit někoho (nebo něco) velkým množstvím něčeho, nejčastěji písku, sněhu nebo prachu.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

zaujmout <koho čím>

Zaujmout: Vzbudit pozornost; získat pozornost.

zbožňovat <koho>

Zbožňovat znamená projevovat velkou lásku a obdiv k někomu nebo něčemu.

vztahovat se <na koho>

Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.

kritizovat <koho>

Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.

balamutit <koho>

Balamutit znamená ponižovat, urážet, zesměšňovat nebo přemlouvat někoho, aby udělal něco, co nechce.

zmocnit <koho>

Zmocnit se: udělit někomu moc, autoritu, právo nebo povolení konat určité činnosti.

umístit <koho kam>

Umístit znamená přemístit nějakou věc na dané místo či souřadnice.

zmírnit

Zmírnit znamená snížit intenzitu čehokoliv, omezit jeho dopad nebo se snažit udělat jeho závažnost mírnější.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky útočit, například kopnutím, udeřením nebo pěstmi.