Facebook

Utišit - synonyma

Celkem nalezeno 14 synonym ke slovu utišit.

Význam: Umlčet nebo potlačit zvuk nebo hluk, aby byl klid.

nasytit (hlad)

Nasytit znamená dosáhnout stavu pocitu sytosti, který je dosažen požitím jídla nebo nápoje, které zmírní pocity hladu.

uspokojit

Uspokojit je splnit požadavky člověka a ukončit jeho žádosti nebo potřeby.

utišit (potřebu)

Utišení potřeby znamená uspokojit potřebu, aby byla zmírněna nebo zrušena.

zahnat (žízeň)

Zahnat žízeň je uhasit ji pomocí nápoje nebo jídla.

uhasit

Uhasit znamená zcela zastavit nebo potlačit plamen, oheň, požár nebo jiný zdroj světla.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

upokojit

Uvolnit napětí, učinit klidným nebo uklidnit.

uchlácholit

Uchlácholit znamená uklidnit, uvolnit napětí nebo přimět druhého k tomu, aby si oddechl.

ukonejšit

Ukonejšit znamená uspokojit, potěšit nebo učinit něco příjemným.

zmírnit (bolest)

Ulevit od bolesti, zmírnit její intenzitu.

zrušit

Zrušit znamená odvolat nebo zrušit oprávnění, právo nebo požadavek.

zastavit (bolest)

Zastavit bolest: přinést úlevu tím, že zmírní nebo zastaví původní symptom.

ukojit (hlad)

Ukojit znamená přirozeným způsobem uspokojit, obvykle při jídle, hlad.

uhasit (žízeň)

Uhasit znamená přestat trápit žízeň, například pít vodu nebo jinou tekutinu.

Podobná synonyma

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

plísnit <koho>

Plísnit znamená kritizovat nebo hanit někoho nepřiměřeně, často za účelem zesměšňování.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

zasáhnout <koho> (infekce)

Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

upřednostnit <koho n. co>

Upřednostnit znamená vybrat si něco nebo někoho jako prioritu a dát mu přednost před ostatními.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

zpozorovat <koho n. co>

Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.

zlehčit <koho n. co>

Zlehčit znamená snížit intenzitu nebo závažnost něčeho. Zlehčit můžeme například tíhu, únavu nebo stres.

doléhat <co na koho>

Doléhat – přenášet se (např. zvuk, vůně) na větší vzdálenost, často v pomalém a nenápadném tempu.

uklidnit se

Zklidnit se, uvolnit se a najít vnitřní mír.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

okouzlit <koho>

Okouzlit: příjemně působit na koho, získat jeho sympatie.

udávat <koho>

Udávat: představovat někoho jako příklad, odhalovat jeho zločiny, činy nebo chování.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.

vyplatit <koho>

Uhradit částku, kterou je komu náleženo, a to v hotovosti nebo jiným způsobem.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

podmanit si <koho n. co>

Podmanit si znamená získat vliv, kontrolu nad něčím či někým.

posílat <koho kam>

Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.

vytrhovat <koho>

Vytrhovat znamená vyřazovat nebo oddělovat, obvykle od skupiny ostatních.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

tišit <koho>

Tišit znamená potlačovat či utišovat něčí hlas, zvuky nebo výkřiky.

ochránit <koho n. co>

Zabránit poškození nebo újmě člověka či věci.

pustit se <do koho>

Pustit se do něčeho znamená začít s něčím pracovat nebo s něčím začít.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit napětí, obavy a starosti a navodit klid a pohodu.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

vypovědět <koho odkud>

Vypovědět někoho znamená ukončit jeho pracovní smlouvu, často s okamžitou platností.