Utišit - synonyma

nasytit (hlad)

Nasytit znamená dosáhnout stavu pocitu sytosti, který je dosažen požitím jídla nebo nápoje, které zmírní pocity hladu.

uspokojit

Uspokojit je splnit požadavky člověka a ukončit jeho žádosti nebo potřeby.

utišit (potřebu)

Utišení potřeby znamená uspokojit potřebu, aby byla zmírněna nebo zrušena.

zahnat (žízeň)

Zahnat žízeň je uhasit ji pomocí nápoje nebo jídla.

uhasit

Uhasit znamená zcela zastavit nebo potlačit plamen, oheň, požár nebo jiný zdroj světla.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

upokojit

Uvolnit napětí, učinit klidným nebo uklidnit.

uchlácholit

Uchlácholit znamená uklidnit, uvolnit napětí nebo přimět druhého k tomu, aby si oddechl.

ukonejšit

Ukonejšit znamená uspokojit, potěšit nebo učinit něco příjemným.

zmírnit (bolest)

Ulevit od bolesti, zmírnit její intenzitu.

zrušit

Zrušit znamená odvolat nebo zrušit oprávnění, právo nebo požadavek.

zastavit (bolest)

Zastavit bolest: přinést úlevu tím, že zmírní nebo zastaví původní symptom.

ukojit (hlad)

Ukojit znamená přirozeným způsobem uspokojit, obvykle při jídle, hlad.

uhasit (žízeň)

Uhasit znamená přestat trápit žízeň, například pít vodu nebo jinou tekutinu.

poutat <koho k čemu>

Poutat znamená vázat, vepsat, zajistit někoho k čemu.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělovat někomu informace o něčem.

trpět <za koho n. co>

Trpět znamená snášet bolest nebo strádat, obětovat se nebo se vzdát pro někoho/něco.

usmrtit <koho>

Usmrtit znamená způsobit úmrtí někoho tím, že jej fyzicky zlikvidujete.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

vyjídat <koho n. co>

Vyjídat znamená intenzivně se ptát, vyptávat se, dotazovat se.

spalovat <koho n. co>

Spalovat znamená zničit či zahladit něco ohněm.

přinutit mlčet <koho>

Umlčet někoho, donutit ho mlčet.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

pobláznit <koho>

Pobláznit znamená udělat z něj něco jiného než jeho normální stav, například z něj udělat blázna.

zbavit <koho> dědictví

Odepřít někomu právo dědictví; znamená odejmout někomu nárok na dědictví nebo jeho část.

zvolit si <koho n. co>

Vybrat si, označit nebo určit někoho nebo něco, co je vhodné pro danou situaci.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

vzdělat <koho>

Vzdělat: poskytnout někomu kvalitní vzdělání/vzdělávací zkušenosti.

získat <koho pro co>

Získat: dostat, získat něco nebo někoho prostřednictvím úsilí, činů nebo úspěchu.

obeznámit <koho s čím>

Seznámit se s něčím/někým, získat o něm/ní podrobné informace a zkušenosti.

odlákat <koho>

Odlákat je přesvědčit někoho, aby se odvrátil od něčeho nebo od někoho.

polevit (bolest)

Polevit znamená snížit intenzitu bolesti, ulevit od bolesti nebo jí odstranit.

prozradit <koho>

Prozradit znamená odhalit danou osobu nebo její skutečnou identitu.

utišit

Utišit znamená zastavit nebo omezit hlasitý zvuk nebo vzrušení. Je to také výraz pro ukončení konfliktu nebo sporů.

chránit <koho n. co>

Chránit znamená ochraňovat, opečovávat nebo obhajovat někoho či něco.

utrápit <koho>

Utrápit znamená trýznit, týrat, mučit fyzicky nebo psychicky.

vyvolat <koho>

Vyvolat: vyvolat někoho nebo něco způsobem, aby se objevilo nebo se stalo vědomě.

velebit <koho>

Velebit je sloveso označující chválu, uznání nebo oslavu někoho či něčeho.

rozjitřit <koho n. co>

Rozjitřit: vzbudit a udržet pozornost, zvýšit napětí, zajímavost či zájem o danou věc nebo osobu.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

vynutit <co z koho>

Vynutit: donutit někoho k činu nebo akci, kterou by jinak neučinil.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

upozornit <koho nač>

Upozornit: zdůraznit důležitost něčeho, aby se na to zaměřila pozornost člověka či skupiny.