Facebook

Uspokojit - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu uspokojit.

Význam: Uspokojit je splnit požadavky člověka a ukončit jeho žádosti nebo potřeby.

nasytit (hlad)

Nasytit znamená dosáhnout stavu pocitu sytosti, který je dosažen požitím jídla nebo nápoje, které zmírní pocity hladu.

utišit (potřebu)

Utišení potřeby znamená uspokojit potřebu, aby byla zmírněna nebo zrušena.

zahnat (žízeň)

Zahnat žízeň je uhasit ji pomocí nápoje nebo jídla.

uhasit

Uhasit znamená zcela zastavit nebo potlačit plamen, oheň, požár nebo jiný zdroj světla.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

utišit

Umlčet nebo potlačit zvuk nebo hluk, aby byl klid.

ukojit <koho>

Ukojit znamená uspokojit něčí potřeby nebo touhy, obvykle fyzického, psychického nebo emočního charakteru.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek nebo přání druhé osoby.

splnit očekávání

Dodržet očekávání, která jsou na vás kladena, a plně je splnit.

upokojit

Upokojit znamená uklidnit, uvolnit napětí a umožnit relaxaci.

Podobná synonyma

zarmoutit <koho>

Zarmoutit znamená vyvolat smutek nebo trápení, obvykle skrze zklamání nebo tragickou událost.

jmenovat <koho>

Jmenovat znamená ustanovit někoho do určitého postavení nebo funkce.

vyrušovat <koho>

Vyrušovat znamená přerušovat jeho činnost, přerušit jeho koncentraci nebo soustředění.

vykupovat <koho n. co>

Koupit něco nebo někoho za určitou cenu, aby se ochránilo proti ztrátě nebo ublížení.

strčit <koho kam>

Strčit znamená fyzicky nebo symbolicky přikládat něco do jiného. Když se řekne "strčit někoho kam", znamená to, že se dotyčný násilím nebo úmyslně přikládá do něčeho jiného.

splnit (slib)

Vyplnit, dodržet, naplnit, dostát, dotáhnout, uskutečnit, realizovat.

požádat <koho o co>

Požádat = prosit někoho o něco; žádat o pomoc, předmět, informace nebo další služby.

vyznamenat <koho>

Vyznamenat znamená pochválit, ocenit a odměnit něčí zásluhy, úspěchy nebo výkon.

rozesmutnit <koho>

Ztratit naději a smutek; rozesmutnit znamená vyvolat smutek, zklamání a zoufalství u člověka.

vytýkat <co komu>

Vytýkat znamená kritizovat někoho nebo něco za jeho chyby nebo nedostatky.

začít nadávat <komu>

Začít nadávat znamená začít s hrubými slovy obviňovat či urážet danou osobu.

oslyšet <koho>

Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.

vštěpovat <co komu> důrazně

Učit/předávat někomu něco silně a důrazně.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená vyjádřit nenávist, zlost a odpor vůči někomu.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vzbuzovat nebo stimulovat činnost, myšlení nebo chování koho.

vyhovět

Vyhovět znamená splnit požadavky, přání nebo žádosti druhé strany.

uklidnit

Uklidnit znamená zmírnit stres nebo napětí, uvolnit se a získat klid a mír.

omámit <koho>

Omámit znamená přivést někoho do stavu střízlivého opojení nebo velmi silného ohromení.

rozsvětlit se <komu> (v hlavě)

Dostat pochopení/jasnost v myšlení/názoru o čemkoli.

preferovat <koho n. co>

Vybrat si, upřednostnit, dát přednost.

přelstít <koho>

Přelstít koho je obelstít ho, předvést mu falešný úmysl nebo předstírat něco jiného, čímž se dosáhne výhodného výsledku.

nadběhnout <komu>

Rozhodnout se rychle a předběhnout ostatní v něčem, čemu člověk předchází.

tupit <koho>

Tupit znamená snižovat účinnost, oslabovat a zmírňovat sílu nebo účinek dané osoby.

získávat si <koho>

Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

získávat <koho pro co>

Získávat znamená získat něco, někoho nebo nějakou výhodu pro sebe, jako by bylo vyhlédnuto, usilovně vybojováno nebo získáno.

zabíjet <koho>

Zabíjet znamená fyzicky usmrtit člověka nebo zvíře.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

shodit <koho>

Shodit je časté slovní spojení, které znamená odstranit nebo vyhodit někoho z místa nebo pozice.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.