Utišit - synonyma

uklidnit <koho>

Usmířit, ukonejšit, uvolnit napětí, uklidnit člověka, který je ve stresu nebo rozrušený.

upokojit

Uvolnit napětí, učinit klidným nebo uklidnit.

uchlácholit

Uchlácholit znamená uklidnit, uvolnit napětí nebo přimět druhého k tomu, aby si oddechl.

ukonejšit

Ukonejšit znamená uspokojit, potěšit nebo učinit něco příjemným.

zmírnit (bolest)

Ulevit od bolesti, zmírnit její intenzitu.

zrušit

Zrušit znamená odvolat nebo zrušit oprávnění, právo nebo požadavek.

zastavit (bolest)

Zastavit bolest: přinést úlevu tím, že zmírní nebo zastaví původní symptom.

ukojit (hlad)

Ukojit znamená přirozeným způsobem uspokojit, obvykle při jídle, hlad.

uhasit (žízeň)

Uhasit znamená přestat trápit žízeň, například pít vodu nebo jinou tekutinu.

odehnat <koho>

Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.

zapudit

Zapudit znamená odstranit, odvrhnout, vyhnat nebo zbavit něčeho nežádoucího, něco zanikne nebo se stane neviditelným. Je to vyjádření přání nebo rozhodnutí, aby něco pryč zmizelo nebo se stalo neaktiv

zaplašit

Zaplašení je odstranění nebo odstranění stresu nebo obav, je to způsob, jak se zbavit nebo se vyhnout čemukoli, co vyvolává úzkost.

zažehnat

Zažehnat znamená zahájit akci, zapálit nebo vyvolat něco, co již dříve neexistovalo. Tedy činnost, která může mít následky, které přinesou změny.

odnést <co kam> (bouře)

Odnést je přenést něco z jednoho místa na druhé, například během bouře, takže co se odeberou z jednoho místa, je přeneseno na jiné.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělit někomu určité informace nebo znalosti o něčem.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

znepřátelit si <koho>

Znepřátelit si koho: získat si nepřítele, způsobit mezi sebou vzájemné nepřátelství a vůči sobě nevraživost.

zmírnit (požadavky)

Zmírnit znamená snížit nebo oslabit intenzitu, sílu, intenzitu nebo závažnost něčeho.

vyplašit <koho>

Vyplašit: vyvolat strach, hrůzu, přimět k úprku.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

ironizovat <koho>

Ironizovat znamená činit si legraci z někoho nebo něčeho a ukazovat na jeho nedostatky s humorem.

vyloudit <co z koho>

Vyloudit je vyvést, vynutit si (násilím) něco či někoho.

zahnat (žízeň)

Zahnat: odvrátit, odstranit; používá se při popisu akce, která má za cíl odstranit nebo umlčet nepříjemný pocit, jako je žízeň.

vytrhnout <koho> (ze snění)

Vytrhnout někoho ze snění znamená probudit ho z představivosti a začít se soustředit na to, co se děje ve skutečnosti.

odloučit se <od koho n. od čeho>

Odejít nebo se oddělit od někoho/čeho.

poslat pryč <koho n. co>

Odeslat někoho nebo něco pryč; ukončit jejich přítomnost.

dopadnout <koho>

Dopadnout znamená dosáhnout očekávaného výsledku, či cíle, který byl nastaven.

zamračit se <na koho>

Zamračit se znamená ukázat na někoho soucit nebo naštvání tváří nebo pohledem.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

uklidnit

Uklidnit znamená uvolnit napětí, uvést do pohody, zmírnit stres a pocity úzkosti.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

otírat se <o koho> (v řeči)

Otírat se o koho znamená uctívat, často se sklánět, aby člověk projevil úctu.

zaklít <koho n. co>

Zaklít znamená zamknout nebo uzamknout někoho nebo něco.

vrtat <do koho>

Vrtat (do koho/čeho) znamená buďto fyzicky vrtat do materiálu, nebo figurativně dotazovat se, dotazovat se někoho na něco.

doprovázet <koho>

Doprovázet znamená provázet někoho, držet se s ním a provádět ho po celou dobu.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

podmanit si <koho n. co>

Podmanit si znamená získat vliv, kontrolu nad něčím či někým.

odradit <koho od čeho>

Odradit: přimět někoho, aby se od něčeho odvrátil; přesvědčit někoho, aby se vyhnul něčemu.

zmírnit (hlas)

Zmírnit znamená snížit intenzitu, sílu nebo stupeň čehosi, například hlasu.

zastavit <co>

Zastavit: přerušit, pozastavit, ukončit.

okrást <koho>

Okrást znamená ukrást někomu jeho věci nebo peníze bez jeho souhlasu.

polidštit <koho n. co>

Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.