Zapudit - synonyma

odehnat <koho>

Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.

zaplašit

Zaplašení je odstranění nebo odstranění stresu nebo obav, je to způsob, jak se zbavit nebo se vyhnout čemukoli, co vyvolává úzkost.

ukojit (hlad)

Ukojit znamená uspokojit, zmírnit hlad tím, že se najíme. Jedná se o fyziologickou potřebu, kterou musíme uspokojit, abychom mohli zůstat zdraví.

utišit

Utišení je stav, který může být vyvolán potlačením zvuku, hluku nebo jiných rušivých faktorů. Může to také znamenat zastavení diskuze nebo konfliktu, který se odehrává mezi lidmi.

zažehnat

Zažehnat znamená zahájit akci, zapálit nebo vyvolat něco, co již dříve neexistovalo. Tedy činnost, která může mít následky, které přinesou změny.

odnést <co kam> (bouře)

Odnést je přenést něco z jednoho místa na druhé, například během bouře, takže co se odeberou z jednoho místa, je přeneseno na jiné.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

odehnat

Odehnat = odstranit, zbavit se, odvrátit, vyhnout se.

zahnat

Zahnat znamená odvést nebo přimět k odchodu, často pomocí síly nebo vyhrožování.

zavrhnout

Zavrhnout znamená odmítnout, odmítavě přijmout něco nebo někoho.

vzpružit <koho>

Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit: vyvolat zlost, podráždění u někoho; vyvolat v někom nepříjemné emoce.

potrestat <koho>

Potrestat znamená udělit trest za nějaký čin nebo jednání.

vytáhnout <co na koho>

Vytáhnout: zvednout, či zmocnit se čeho (osoby, předmětu) silou, násilím nebo podvodem.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.

zastavit <koho n. co>

Zastavit znamená ukončit činnost, kterou člověk nebo věc dělá.

zradit <koho>

Zradit znamená neuposlechnout závazek, který člověk má k někomu, tím ho zklamat a ublížit mu.

zastiňovat <koho>

Zastiňovat znamená případně chránit, hájit nebo podporovat někoho.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

odnést

Odnést znamená odebrat, přenést nebo odvézt něco nebo někoho pryč.

patřit <pod koho>

Patřit znamená být pod něčím vlivu, autoritou, kontrolou nebo správou.

vypravit <koho n. co>

Vypravit znamená odeslat, dopravit nebo doručit něco nebo někoho na určené místo.

vyvolat <koho> (ve škole)

Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

uklidnit <koho>

Uklidnit znamená zmírnit jeho/její úzkost, hněv nebo vztek, aby se cítili lépe.

podělit <koho>

Rozdělit něco (čas, peníze, úkoly, povinnosti) mezi dvě nebo více osob.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená imitovat činy, projevy, vlastnosti druhých osob nebo věcí.

podporovat <koho>

Pomáhat druhým, dávat jim sílu a útěchu; podporovat je, aby dosáhli svých cílů a plnili své sny.

přivést <koho kam>

Přivést znamená přesunout někoho nebo něco z jednoho místa na jiné.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

vybavit zbraněmi <koho>

Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená rychle a bez přemýšlení se do něčeho pustit.

získat <koho pro co>

Získat: vyhrát, dosáhnout, získat něco (např. informace, práva, zkušenosti, dovednosti).

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

pobízet <koho>

Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.