Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

předběhnout <koho>

Předběhnout znamená být rychlejší než konkrétní osoba a dosáhnout cíle dříve.

dostávat <z koho> (přiznání)

Dostávat znamená získávat nějakou formu přiznání od dané osoby.

vysvobozovat <koho> (penězi)

Vysvobozovat znamená poskytnout prostředky k zaplacení, aby se někdo osvobodil z finančního závazku.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

zaplést <koho do čeho>

Zaplést znamená provázat nebo přímo spojit někoho nebo něco s něčím jiným. Například dobytím nebo závazkem.

napadat <koho>

Napadat: přímo nebo nepřímo útočit na někoho fyzicky, verbálně nebo psychicky.

vzpružit <koho>

Vzpružit znamená obnovit energii, nadšení nebo odhodlání u osoby.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

nevražit <na koho>

Nevražit: nesouhlasit s někým, nemít pro něj úctu a zůstat neutrální během výměny názorů.

obdarovat <koho čím>

Obdarovat: dát něčímu dar, dárek nebo pozornost jako známku úcty nebo lásky.

rozesmutnit <koho>

Ztratit naději a smutek; rozesmutnit znamená vyvolat smutek, zklamání a zoufalství u člověka.

poučit <koho o čem>

Poučit: vysvětlit a poskytnout informace (někomu) týkající se určitého tématu.

zlikvidovat <koho>

Zlikvidovat znamená odstranit, zničit nebo zahladit jeho existenci.

urazit <koho>

Urazit znamená narušit jeho důstojnost nebo cítit újmu slovními či fyzickými útoky.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

vyfotografovat <koho>

Zaznamenat fotografií.

odstranit <koho>

Odstranit: odstranit/odstranit/odejmout/vymazat/zrušit (člověka/věc).

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

střelit <koho>

Střelit znamená zasáhnout danou osobu něčím jako je střela, kulka, projektil nebo náboj.

stavět se <nad koho n. co>

Stavět se nad někoho/něco znamená ukazovat autoritu, nadřazenost a mít nad ním/ním moc.

léčit <koho>

Léčit: zmírnit nebo odstranit příznaky nemoci nebo zranění pomocí léků, lékařských postupů nebo psychologické terapie.

ospravedlňovat <koho>

Ospravedlňovat znamená vysvětlovat/omlouvat počínání nebo jednání někoho.

přenést <co na koho>

Přenést znamená převést něco na někoho jiného.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

vzbouřit se

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat nebo se bránit proti něčemu, co se považuje za nespravedlivé.

doběhnout <koho>

Doběhnout - doběhnout k někomu fyzicky, aby se s ním setkal/a.

zobrazit <koho n. co>

Zobrazit: ukázat, prezentovat; vizuálně/fyzicky/digitálně zpřístupnit informace/věci.

podvádět <koho>

Podvádět znamená užívat nepoctivých praktik k získání nespravedlivé výhody nebo k omezení někoho jiného.

vyhánět <koho>

Vyhánět znamená donutit někoho odejít nebo opustit místo.