Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

starat se <o koho>

Starat se o koho znamená pečovat o někoho, dbát na jeho potřeby a zajišťovat mu dobré životní podmínky.

srazit <koho>

Srazit: snížit hodnotu, množství nebo velikost čeho (člověka, cenu, náklady, úroveň atd.).

nalíčit <co na koho>

Nalíčení je způsob, jak se zvýraznit přirozený vzhled pomocí kosmetiky, aby vynikl a byl zdůrazněn.

utišit se

Umlčet se; ztišit se, být potichu, nepromluvit, zdržet se mluvení.

vylákat <koho>

Vylákat znamená přimět někoho k návštěvě, aby si užil něčeho, co jinak by nezkusil.

vycvičit <koho> (přísně)

Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.

dostat <co z koho> (násilím)

Získat násilím něco od někoho.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

pošvihat <koho>

Pošvihat znamená dát člověku najevo, že mu schvalujete jeho čin nebo rozhodnutí.

ukojovat <koho>

Ukojovat znamená uspokojit něčí potřeby, přání nebo touhy. Kojit znamená pomoci někomu, aby se cítil dobře nebo se zotavil.

vyklidit <koho>

Vyklidit: opustit místo, umístit osobu mimo dosah.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, vykonávat péči, být jeho dobrým průvodcem a pomáhat mu či jí s potřebami.

vytlačit <koho> (z řady)

Vytlačit někoho z řady znamená vyřadit ho z nízké pozice a přesunout ho do vyšší pozice.

osopit se <na koho>

Osopit se znamená projevit nepříjemnou, vzteklou či nespokojenou reakci na někoho jiného.

poštvat <koho na koho>

dát se <do koho>

Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.

poškodit <koho> (neprávem)

Ublížit někomu fyzicky nebo psychicky, narušit jeho práva, majetek nebo cti.

zastat se <koho>

Zastat se koho znamená projevit k němu podporu, bránit jeho zájmy a stát se jeho obhájcem.

zklidnit

Zklidnit znamená snížit intenzitu, úroveň nebo rychlost něčeho.

podnítit <koho>

Podnítit znamená vyburcovat, podpořit či podněcovat k činnosti; inspirovat k počinům nebo myšlenkám.

opít <koho>

Opít znamená podávat někomu alkoholické nápoje až do stavu opilosti.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená pomáhat někomu v těžké situaci, povzbuzovat, uklidňovat a podporovat ho.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

postříkat <koho n. co> (blátem)

Nastříkat blátem koho/co.

pověřit <koho>

Pověřit znamená udělit mu určité pravomoce nebo úkoly a zmocnit ho k jejich vykonání.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená požádat osobu o nějakou službu nebo pomoc.

zamilovat si <koho>

Projevit velkou lásku a náklonnost k osobě; zažít silné city a emoce; čerpat z lásky nesmírnou radost.

dráždit <koho>

Dráždit znamená provokovat nebo stupňovat jeho emoce nebo podrážděnost.

hubovat <koho>

Hubovat znamená kritizovat nebo vyčítat někomu jeho chování nebo slova.

zpozorovat <koho n. co>

Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.