Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

zatlačit <na koho>

Vyvinout tlak na někoho fyzicky nebo psychicky, aby učinil něco, co nechtěl.

ohrožovat <koho>

Ohrožovat znamená ublížit, nebo poškodit někoho nebo něco.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

popravovat <koho>

Popravovat znamená usmrcovat někoho trestným činem, obvykle je to trest smrti.

uzdravit <koho>

Vrátit komu zdraví, zotavit se z nemoci.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

polidštit <koho n. co>

Polidštit znamená usměrňovat někoho nebo něco a dávat jim/tomu lepší vzhled.

zostudit <koho>

Zostudit znamená učinit jeho činy nebo povahu trapnými a hanlivými.

přejímat <od koho> výsledky

Přejímat znamená přijmout výsledky v daném čase od určité osoby nebo instituce.

zasáhnout <koho> (infekce)

Ohrozit infekcí, infikovat, napadnout, napadajícím způsobem postihnout.

kritizovat <koho>

Kritizovat znamená zpochybňovat či hodnotit činnost, jednání nebo názor druhého člověka.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.

vystrojit <koho>

Vystrojit znamená připravit nebo obléknout někoho do obleku či jiného formálního oděvu.

chránit <koho>

Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.

seznámit <koho s kým>

Seznámit znamená představit jednu osobu druhé osobě, aby si jedna druhou lépe představili a začali spolu komunikovat.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

usměrnit <koho>

Usměrnit znamená vést ho po správné cestě, aby se choval a řídil se správnými pravidly.

nazývat <koho jak>

Nazývat je vyjádření jména, titulu nebo označení přiřazeného k osobě, věci nebo skupině.

napodobovat <koho n. co>

Napodobovat znamená opakovat kroky, slova nebo chování někoho jiného.

hanět <koho>

Hanět znamená kritizovat a odsoudit něčí chování, jednání nebo činy.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

obětovat <koho> (Bohu)

Přinést/oddat Božímu kultu něco, co má pro nás osobní hodnotu.

připravit <koho o co>

Připravit: předem uspořádat, předem připravit alespoň základní materiály pro něco.

nakazit <koho>

Nakazit znamená infikovat nějakou nemocí, infekcí či jinou patogenní látkou.

nevražit <na koho n. co>

Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

hnát <koho> odkud

Hnát znamená násilím donutit někoho k opuštění místa nebo stavu.

umučit <koho>

Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.