Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

vroubek (u koho)

Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.

vyrazit <koho>

Vyrazit znamená rychle a výrazně odejít nebo odstranit něco nebo někoho.

pochválit <koho> (velmi)

Pochválit znamená ocenit jeho činy či výkon velmi slovy chvály.

utloukat <koho>

Utloukat znamená tlačit, bít nebo donucovat někoho jednáním, které je nepříjemné nebo bolestivé.

závodit <za koho>

Závodit za někoho znamená snažit se dosáhnout nejlepších výsledků ve jménu toho druhého.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

znejistit <koho>

Znejistit znamená vyvolat u někoho nejistotu nebo pochybnosti, čímž se sníží jeho důvěra a sebedůvěra.

tísnit <koho>

Tísnit = nutit někoho do stísněných podmínek; omezovat ho v jeho svobodě a příležitostech.

podporovat <koho>

Přispívat k tomu, aby daná osoba měla úspěch, tím, že jí poskytneme podporu a pomoc, aby dosáhla svých cílů.

oživit <koho n

Znovu probudit k životu, obnovit činnost, oživit.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

vyčerpávat <koho> (nervově)

Vyčerpávat se znamená vyčerpat fyzickou či psychickou sílu, čímž člověk trpí únavou a vyčerpáním.

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit někoho k činnosti nebo k akci.

hnát^5 <koho> (pryč)

Hnát znamená násilně vyhánět někoho pryč, donutit jej opustit místo.

upozorňovat <koho>

Upozorňovat znamená vyjadřovat varování nebo upozornění druhé osobě na něco, co by mohlo mít nežádoucí důsledky.

uvalit <na koho> (daně)

Uvalit na koho daně: naložit daně na někoho jako povinnost.

žalovat <koho>

Žalovat znamená stěžovat si někomu na něco, obvykle s cílem dosáhnout nápravy.

utlačovat <koho>

Utlačovat znamená přísně omezovat nebo zneužívat moc nad druhými lidmi, aby se zabránilo jejich svobodě, rovnosti nebo právům.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená provést rituál pohřbu, kterým se zemřelý uctí a jeho tělo se pohřbí do hrobu.

obořit se <na koho>

Napadnout, útočit na někoho verbálně či fyzicky.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

prověřit <koho n. co>

Prověřit znamená zjistit si důvěryhodnost nebo pravdivost koho nebo čeho.

uklidnit <koho n. co>

Uklidnit znamená zmírnit napětí a stres, kterým člověk či věc čelí.

vybavit zbraněmi <koho>

Vybavit zbraněmi znamená poskytnout někomu zbraně pro ochranu nebo pro boj.

uzdravit <koho>

Uzdravit : obnovit zdraví, zbavit nemoci či bolesti.

opatřit <koho>

Zajistit komu potřebné věci či služby; zajistit komu potřebné finanční prostředky.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená fyzicky se s ním setkat nebo se s ním potkat, obvykle nečekaně.