Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

obeznámit <koho s čím>

Obeznámit: seznámit někoho s něčím, uvést ho do problematiky nebo do prostředí.

utrápit <koho>

Utrápit znamená fyzicky či psychicky trýznit, zneužívat, ubližovat nebo znepříjemňovat život.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

opatrovat <koho>

Starat se o někoho, pečovat o něho, péčí ho obklopovat, dbát na jeho bezpečí a dobře-být.

obléci <koho>

Připojit oděv k tělu. Například: obléci se, obléci koho.

ovládat <koho n. co>

Ovládat znamená mít kontrolu nad někým nebo něčím, aby se dosáhly požadované výsledky.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert z někoho: udělat mu legraci, vtip či šprým, obyčejně s dobrým úmyslem.

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

vydráždit <koho>

Vydráždit znamená rozčílit nebo nalézt v někom zlost a vztek.

rozčilit se

Rozčílit se znamená projevit silnou emoci, kterou je obvykle špatná nálada, hněv nebo rozčarování.

poškozovat <koho>

Poškozovat znamená ublížit jim fyzicky nebo psychicky, způsobit jim újmu nebo škodu.

zastihnout <koho kde>

Zastihnout znamená náhle narazit na někoho či něco, často nečekaně.

zasednout si <na koho>

Zasednout si na někoho znamená, že se dotyčný stane vaším autoritativním lídrem, kterému se budete muset podřídit.

pozdravit <koho>

Pozdravit znamená vyjádřit pozitivní přivítání, uznání a úctu.

ohlídat <koho n. co>

Ohlídat znamená dohlížet na něco nebo na někoho a mít o to pečlivý dohled.

postihnout <koho> (zákon)

Postihnout znamená uložit trest nebo sankci za porušení zákona.

ctít <koho>

Ctít znamená respektovat, uznávat a dodržovat práva a autoritu.

dolehnout <co na koho>

Dolehnout je přenášené významem dopadu, vlivu, tlaku či nátlaku na někoho.

pohřbít <koho n. co>

Pohřbít znamená provést rituál, kterým se symbolicky uzavírá život člověka nebo zvířete.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

zkopat <koho>

Zkopat znamená přemoci někoho fyzicky a zasáhnout ho, obvykle s cílem způsobit bolest.

položit <koho> (nemoc)

Položit (nemoc) znamená diagnostikovat a léčit nemoc.

pohřbít <koho>

Pohřbít znamená provést rituál pohřbu, kterým se zemřelý uctí a jeho tělo se pohřbí do hrobu.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

zpravit <koho>

Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.

dotírat <na koho>

Dotírat se znamená trvalé naléhání, obtěžování či vytrvalé dotazy na někoho, aby udělal něco, co nechce.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit na někoho.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

zpozorovat <koho n. co>

Pozorovat: vyhledávat, zaznamenávat a analyzovat pozorovatelné jevy.