Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

nahradit <koho>

Vyměnit koho/co za něco jiného; začít používat něco jiného místo toho původního.

deportovat <koho>

Deportovat znamená vyhostit osobu z určitého území, obvykle z důvodu porušení zákonů nebo bezpečnosti.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

obvazovat <koho n. co>

Ovinout kolem něčeho nebo někoho obinadlo za účelem uzavření rány nebo pro omezení pohybu.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

chválit <koho n. co>

Chválit: oceňovat, zdůrazňovat pozitivní vlastnosti, hodnoty a činy druhých lidí.

navrhovat <koho>

Navrhovat je představovat někomu názor nebo návrh, aby se mohl rozhodnout.

uvolnit <koho>

Uvolnit: osvobodit někoho od povinností nebo obav.

posoudit <koho n. co>

Udělat si názor na někoho nebo něco a podle toho na ně či to jeho činění zaujmout postoj.

útočit <na koho>

Útočit znamená fyzicky nebo psychicky napadat někoho.

získat <koho pro co>

Získat: vyhrát, dosáhnout, získat něco (např. informace, práva, zkušenosti, dovednosti).

přimět <koho k čemu>

Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky zaútočit na někoho.

podvádět <koho>

Podvádět znamená užívat nepoctivých praktik k získání nespravedlivé výhody nebo k omezení někoho jiného.

polít <koho n. co>

Polít znamená provádět dlouhodobou a systematickou politickou činnost, uplatňovat politické postupy, akty a opatření.

podpořit <koho>

Podpořit znamená poskytnout podporu druhé osobě, například příspěvkem, radou či pomocí, aby dosáhla svých cílů.

zprostit <koho>

Odstranit něčí závazky nebo vinu.

usmrtit <koho>

Usmrtit znamená způsobit smrt člověka, zvířete nebo jiného živého tvoru.

přejímat <od koho> výsledky

Přejímat znamená přijmout výsledky v daném čase od určité osoby nebo instituce.

posílat <koho kam>

Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.

nakazit <koho>

Nakazit znamená infikovat nějakou nemocí, infekcí či jinou patogenní látkou.

znemožnit <koho>

Znemožnit znamená omezit jeho schopnost provádět určitou činnost nebo dosáhnout cíle.

vybudit <koho n. co>

Vybudit: probudit (z postele, z letargie); probudit/rozproudit/vyvolat/rozdmýchat činnost, city apod.

podrobit <koho> výslechu

Podrobit koho výslechu znamená vyptávat se ho na konkrétní otázky, aby se získaly informace.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět nebo oklamat někoho, abyste dosáhli bez jeho vědomí nebo souhlasu něčeho.

podráždit

Podráždit znamená vyvolat určité znepokojení nebo rozčílení u druhého člověka.

rozčílit se

Rozčílit se znamená vyjádřit nespokojenost, rozhněvání nebo znechucení.

donutit <koho k čemu>

Donutit: násilím, vynucením nebo tlakem vyžadovat od někoho, aby učinil něco, co nechce.

vyjídat <koho n. co>

Vyjídat znamená intenzivně se ptát, vyptávat se, dotazovat se.

vydráždit <koho>

Vyvolat/rozvířit emoce, podráždění nebo hněv/zlost u někoho.