Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

upoutat <koho čím>

Upoutat: přitahovat pozornost; získat si přízeň; zaujmout.

dovléci <koho kam>

Dovléci znamená dovést někoho nebo něco na nebo do určitého místa.

vypátrat <koho n. co>

Vypátrat znamená hledat a zjistit informace o něčem nebo někom.

šikanovat <koho>

Šikanovat je verbální nebo fyzické týrání člověka, které zahrnuje činy, které je příjemcem považován za nebezpečné nebo rozrušující.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vzbuzovat nebo stimulovat činnost, myšlení nebo chování koho.

odbýt <koho> (vtipně)

Odbýt = odepřít někomu pozornost a respekt a předstírat, že nejsi doma.

obrátit se <na koho>

Zeptat se, žádat o radu nebo pomoc od někoho.

ztlouci <koho>

Ztlouci se odkazuje k fyzickému násilí, při kterém je někdo úmyslně a silou ublížen.

spasit <koho>

Zachránit člověka nebo situaci z nebezpečí nebo nežádoucího stavu.

vystát <koho>

Vystát někoho znamená trpělivě trvat na jeho straně, podporovat ho a být s ním v dobrém i zlém.

vzbouřit se

Vzbouřit se znamená ozbrojeně či jinak protestovat a bojovat proti něčemu, co se považuje za nespravedlivé.

prozradit <koho>

Prozradit znamená odhalit danou osobu nebo její skutečnou identitu.

unavit <koho>

Unavení: vyčerpání, únava, únavou dosáhnout vyčerpání, oslabit.

považovat <koho> (za přítele)

Považovat osobu za přítele, znamená mít s ní silné přátelské vztahy a důvěru.

usměrňovat <koho>

Usměrňovat znamená vytvářet a udržovat řád a disciplínu, aby se zabránilo chaosu nebo porušování pravidel.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená podvádět, ošidit, zmanipulovat, často za účelem získání prospěchu.

uhodit <koho>

Uhodit znamená fyzicky napadnout někoho nebo něco.

dostihnout <koho>

Dostihnout znamená dosáhnout stejných výsledků, co nebo před ním.

trápit <koho s čím>

Trápit: působit fyzickou nebo psychickou bolest, utrpení nebo úzkost jiné osobě.

přitlačit <koho> (ke zdi)

Fyzicky donutit osobu, aby se dostala co nejblíže ke zdi.

chystat se <na koho>

Chystat se: připravit se (fyzicky nebo psychicky) na něco/někoho.

balamutit <koho>

Balamutit koho znamená ponižovat, urážet, očerňovat a podráždit toho člověka.

závodit <za koho>

Závodit za někoho znamená snažit se dosáhnout nejlepších výsledků ve jménu toho druhého.

zamilovat se <do koho>

Zamilovat se do někoho znamená projevit silnou lásku a náklonnost, často s hlubokou touhou být s touto osobou.

vyklešťovat <koho n. co>

Vyklešťovat znamená rychle a násilně odstranit někoho či něco z veřejného prostranství.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

přepadnout <koho>

Přepadnout znamená napadnout, útočit nebo se dopustit násilí na někom v nečekaném útoku.