Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

vykrádat <koho n. co>

Vykrádat: ukrást cizí věci násilím či neoprávněně.

nutit <koho> (do práce)

Nutit (do práce) znamená vyžadovat od někoho, aby vykonával danou práci, případně aby ji vykonával v daném čase nebo délce.

škádlit <koho>

Škádlit: dráždit (někoho) legračními poznámkami či dotazy s cílem vyvolat smích nebo pobavení.

dát k soudu <koho>

Předložit k soudu, aby byla posouzena jeho vina.

zabít <koho>

Zabít: ukončit život člověka nebo jiného živého tvora násilím.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

ironizovat <koho>

Ironizovat znamená činit si legraci z někoho nebo něčeho a ukazovat na jeho nedostatky s humorem.

unudit <koho>

Unudit je nudit jeho neustálými otravnými požadavky nebo otázkami až do neúnosné míry.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.

zapsat <koho kam>

Zapsat je vyjádřením příkazu nebo přání někomu něco zapsat, například do seznamu, do knihy nebo do počítače.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená vést k němu neutrální, nebo přátelský vztah, bez jakýchkoli negativních pocitů.

přemoci <koho n. co>

Přemoci znamená překonat/porazit něco nebo někoho silou nebo přesvědčením.

zkrušit <koho>

Zkrušit znamená ukončit nebo omezit jeho činnost, často násilným způsobem.

napadnout <koho>

Napadnout znamená fyzickou či psychickou agresi bez souhlasu oběti.

dorážet <na koho>

Naléhavě a opakovaně dotazovat se na něco, prosit nebo důrazně prosit o něco.

oslavit <koho>

Oslavit: projevit někomu uznání a pozornost; vyjádřit radost a úctu.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

sešlehat <koho>

Sešlehat znamená fyzicky zúžit nebo dát dohromady dvě nebo více osob na základě jejich vzájemných vztahů.

přimět <koho> k zastavení

Vyvinout tlak, aby kdokoli zastavil.

hledat <koho n. co>

Hledat: vyhledávat, shánět informace nebo věci, aby byly nalezeny.

pustit <koho kam>

Pustit = propustit někoho někam; nechat někoho opustit místo nebo prostor; volně propustit.

vzrušit <koho> (smyslně)

Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.

ujišťovat <koho>

Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.

uctívat <koho n. co>

Uctívat znamená projevovat úctu, obdiv a oslavovat někoho nebo něco.

najít <koho n. co>

Najít: hledat a objevit požadovanou věc nebo osobu.

hledět si <koho>

Hledět si někoho znamená pečovat o něj, pečovat o jeho dobro a dobře se o něj starat.

poslat <koho kam>

Poslat: odeslat někoho nebo něco na určené místo.

mrskat <koho>

Mrskat se používá pro označení člověka, který je nerozhodný, nebo se vyhýbá jednoduchému rozhodnutí.

nepřipadat <co na koho>

Nepřipadat: nevyhovovat, nezapadat do dané situace nebo neodpovídat požadavkům.