Uklidnit - synonyma

rozčilit

Rozčilit znamená vyvolat zlost, vztek nebo rozhořčení.

rozhořčit

Rozhořčení je emoce, která se projevuje silnou zlostí a hněvem.

rozzlobit

Rozzlobit se znamená vyjádřit na někoho nebo na něco svou negativní emoci, která je vyvolána negativním prožitkem, jako je například hněv.

podráždit (city)

Podráždit znamená vyvolat nějakou negativní reakci, či nespokojenost, napětí či emocionální bouři.

rozjitřit

Rozjitřit znamená rozhýbat, nastartovat, zvýšit zájem či napětí.

rozrušit

Způsobit nespokojenost, zmatení nebo vzrušení.

vzbouřit

Vzbouřit se znamená veřejně protestovat proti neférovým nebo nespravedlivým systémům nebo autoritám.

vyburcovat

Vyburcovat znamená vzbudit či probudit k činnosti, motivovat, podnítit k pohybu či akci.

poštvat

Pobízet, podněcovat, vybízet k činu, někoho hnát k něčemu.

zklidnit <koho>

Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.

utišit

Utišit znamená potlačit nebo ztišit hluk, křik, vzrušení nebo obavy.

ukonejšit

Ukonejšit je zmírnit, zklidnit nebo zmírnit bolest nebo utrpení.

upokojit

Uklidnit, uvolnit napětí; usmířit, uvést do pořádku.

uchlácholit

Uchlácholit znamená postarat se o to, aby se něco uklidnilo nebo zmírnilo.

nevražit <na koho n. co>

Nevražit - nesouhlasit a nevykazovat sympatie k něčímu, čemu nebo komu.

vylučovat <koho n. co>

Vylučovat znamená odstranit, vyloučit či vyřadit někoho nebo něco.

chlácholit <koho>

Chlácholit znamená pomáhat někomu v těžké situaci, povzbuzovat, uklidňovat a podporovat ho.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.

obětovat <koho> (Bohu)

Přinést/oddat Božímu kultu něco, co má pro nás osobní hodnotu.

dostat <koho>

Dostat: obdržet, získat (něco/někoho).

oslovit <koho>

Oslovit znamená adresovat se k němu nebo jednat s ním.

zdržovat <koho>

Zdržovat se znamená provádět činnosti, které oddalují cíl nebo zpomalují proces. Často se používá k popisu odkládání nebo odkládání činností nebo povinností.

přimět <koho k čemu> (násilím)

Donutit (násilím) někoho, aby něco udělal nebo aby se nějak zachoval.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

vybírat <koho n. co>

Vybírat znamená vybrat si nebo vybrat mezi více možnostmi, aby byla dosažena nejlepší varianta.

týrat <koho>

Týrat znamená fyzicky nebo psychicky ubližovat nebo ponižovat komu.

rozčilit se

Rozčílit se znamená projevit silnou zlost, vztek nebo naštvání.

vzbouřit se

Vzbouřit se znamená vzepřít se autoritě, pravidlům, zákonům a vyjádřit nesouhlas a odpor.

očistit <koho>

Očistit znamená odstranit nečistoty a nepořádek z jeho těla, oblečení nebo prostředí.

poutat <koho co>

Poutat znamená uvázat nebo připoutat někoho nebo něco, aby bylo zajištěno, že se zůstane na místě.

chytit <koho n. co>

Získat nebo uchopit, často fyzicky, někoho nebo něco.

informovat <koho o čem>

Informovat znamená sdělit někomu určité informace nebo znalosti o něčem.

vyléčit <koho>

Vyléčit znamená učinit ho zdravým a zbavit ho jakéhokoli trápení nebo nemoci.

brzdit <koho n. co>

Brzdit znamená omezovat, zpomalovat či držet někoho nebo něco v úzkých mezích.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit člověka nebo věc pohledem, fyzicky je vyvodit z temnoty nebo neznámého stavu.

podezírat <koho>

Podezírat znamená vyvozovat předpoklady, že se něco zlého nebo nepravdivého děje u dané osoby.

představit <koho>

Představit znamená prezentovat někoho jinému, ukázat jeho kvality a schopnosti.

oklamat <koho>

Oklamat znamená lhát a myslet si, že tomu uvěří.

přistihnout <koho při čem>

Přistihnout znamená objevit nebo zjistit, že někdo dělá něco, co by neměl.

dohlížet <na koho>

Dohlížet znamená být učitelem nebo dozorcem nad tím, koho se to týká, a zajišťovat, aby byly dodržovány určité normy a postupy.

ztrestat <koho>

Ztrestat znamená udělit trest nebo potrestat za provinění.

upozornit <koho na co>

Upozornit = informovat o něčem, co je potřeba vědět; zdůraznit povinnost či zásadu.

spatřit <koho n. co>

Spatřit: zahlédnout, vidět; pozorovat, objevit; poznat, rozpoznat.