Odnést <co kam> (bouře) - synonyma

odehnat <koho>

Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.

zapudit

Zapudit znamená odstranit, odvrhnout, vyhnat nebo zbavit něčeho nežádoucího, něco zanikne nebo se stane neviditelným. Je to vyjádření přání nebo rozhodnutí, aby něco pryč zmizelo nebo se stalo neaktiv

zaplašit

Zaplašení je odstranění nebo odstranění stresu nebo obav, je to způsob, jak se zbavit nebo se vyhnout čemukoli, co vyvolává úzkost.

ukojit (hlad)

Ukojit znamená uspokojit, zmírnit hlad tím, že se najíme. Jedná se o fyziologickou potřebu, kterou musíme uspokojit, abychom mohli zůstat zdraví.

utišit

Utišení je stav, který může být vyvolán potlačením zvuku, hluku nebo jiných rušivých faktorů. Může to také znamenat zastavení diskuze nebo konfliktu, který se odehrává mezi lidmi.

zažehnat

Zažehnat znamená zahájit akci, zapálit nebo vyvolat něco, co již dříve neexistovalo. Tedy činnost, která může mít následky, které přinesou změny.

otírat se <o koho>

Otírat se znamená upínat pozornost, aby se získal něčí přízeň nebo pozornost.

odehnat

Odehnat znamená odstranit, odvést nebo odvrátit něco pryč.

posuzovat <koho n. co>

Posuzovat znamená analyzovat, zkoumat nebo hodnotit něco nebo někoho.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

podvádět <koho>

Podvádět znamená klamat, lhát nebo se dopouštět úmyslného zavádění koho-koli kvůli vlastnímu prospěchu.

odbývat <koho>

Odbývat znamená odmítat jeho návrhy nebo žádosti, zpravidla s odůvodněním.

namířit <na koho n. co>

Namířit: směrovat něco, někam, na někoho.

hanět <koho n. co>

Hanět znamená kritizovat, odsoudit nebo pomlouvat koho nebo něco.

ignorovat <koho n. co>

Ignorovat znamená opomíjet, přehlížet či nevšímat si něčeho či někoho.

připravovat <koho oč>

Připravovat oč: vybavit někoho informacemi a znalostmi, aby byl schopen čelit situaci nebo úkolu.

týrat <koho>

Fyzické či psychické týrání druhého jedince, které ve výsledku způsobuje útrapy a trápení.

vyslýchat <koho>

Vyslýchat znamená vyptávat se na něco někoho, aby se získaly informace nebo došlo k určitému výsledku.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

utišit <koho>

Umlčet, utišit kohokoliv; zastavit jeho hlučnou činnost či mluvení.

zachvátit <koho co>

Zachvátit znamená pohlcujícím způsobem ovládnout, např. city, strach nebo pozornost.

pokárat <koho>

Pokárat znamená uložit někomu trest za provinění, odsoudit jeho čin a ukázat, že to bylo špatné.

podráždit <koho>

Podráždit znamená vyvolat v něm rozčílení, frustraci nebo zlost.

utýrat <koho>

Utýrat znamená fyzicky nebo psychicky týrat člověka; ubližovat, zneužívat, zastrašovat nebo omezovat jeho svobodu.

sledovat <koho>

Sledovat : pozorovat, vyhodnocovat činnost a změny v určitém časovém období.

zprdnout <koho>

Zprdnout se dá použít k popisu toho, když se někdo ztrapní, zesměšní nebo se stane předmětem posměchu.

zneužít <koho n. co>

Zneužít znamená použít někoho nebo něco k vlastnímu prospěchu bez souhlasu druhé strany.

pronásledovat <koho>

Pronásledovat znamená systematicky sledovat a obtěžovat kohokoliv nebo něco.

zasvěcovat <koho> Bohu

Zasvěcovat se doporučuje jako osobní volba, aby člověk mohl ve svém životě přijímat Boží milost a pomoc.

honit <koho>

Honit je vyjádření pro pronásledování druhé osoby, aby dosáhla/zabránila něčemu nebo unikla/dostala se do něčeho.

unavit <koho>

Unavit znamená vyvést někoho z sil, zbavit energie.

svádět <koho>

Svádět vyjadřuje úmyslnou snahu přesvědčit někoho o něčem nebo ho přimět k něčemu.

zobrazit <koho n. co>

Zobrazit: ukázat, prezentovat; vizuálně/fyzicky/digitálně zpřístupnit informace/věci.

vychystat <koho>

Připravit člověka do stavu připravenosti; přizpůsobit se situaci, zajistit pohodu, vybavit potřebným vybavením.

přimět <koho k čemu>

Přimět: vnutit konkrétní osobě provést něco, co by jinak neudělala.

obhájit <koho>

Obhájit: předložit argumenty a důkazy pro potvrzení správnosti (svých tvrzení, názorů, činů atd.) člověka/skupiny.