Zaplašit - synonyma
Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu zaplašit.
Význam: Zaplašení je odstranění nebo odstranění stresu nebo obav, je to způsob, jak se zbavit nebo se vyhnout čemukoli, co vyvolává úzkost.
odehnat <koho>
Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.
zapudit
Zapudit znamená odstranit, odvrhnout, vyhnat nebo zbavit něčeho nežádoucího, něco zanikne nebo se stane neviditelným. Je to vyjádření přání nebo rozhodnutí, aby něco pryč zmizelo nebo se stalo neaktiv
ukojit (hlad)
Ukojit znamená uspokojit, zmírnit hlad tím, že se najíme. Jedná se o fyziologickou potřebu, kterou musíme uspokojit, abychom mohli zůstat zdraví.
utišit
Utišení je stav, který může být vyvolán potlačením zvuku, hluku nebo jiných rušivých faktorů. Může to také znamenat zastavení diskuze nebo konfliktu, který se odehrává mezi lidmi.
zažehnat
Zažehnat znamená zahájit akci, zapálit nebo vyvolat něco, co již dříve neexistovalo. Tedy činnost, která může mít následky, které přinesou změny.
odnést <co kam> (bouře)
Odnést je přenést něco z jednoho místa na druhé, například během bouře, takže co se odeberou z jednoho místa, je přeneseno na jiné.
zahnat (smutek)
Zahnat znamená potlačit nebo odstranit smutek nebo depresi.
rozehnat (pochyby)
Rozehnat znamená definitivně rozptýlit: odstranit pochyby, vyřešit problém, zahladit překážky.
rozptýlit
Rozptýlit znamená rozdělit, rozdělit pozornost, rozložit, změnit činnost či místo.
zahnat
Zahnat znamená donutit někoho nebo něco odejít nebo se vzdálit.
Podobná synonyma
vztahovat se <na koho>
Vztahovat se na někoho znamená udržovat s ním vzájemný vztah a přizpůsobit se jeho potřebám a přáním.
hnát^5 <koho> (pryč)
Hnát znamená násilně vyhánět někoho pryč, donutit jej opustit místo.
ukrýt <koho n. co>
Ukrýt znamená skrýt, odkrýt nebo zamaskovat, aby se neukázalo, co skrývá.
rozrušovat <koho>
Rozrušovat
přimět <koho k čemu>
Přimět: donutit k něčemu, vynutit si (čin, poslušnost).
dráždit <koho n. co>
Dráždit znamená způsobovat nepříjemnosti, obtěžovat, vyvolávat neklid nebo rozrušovat.
krmit <koho> (mateřským mlékem)
Dávat kojencům jídlo, nejčastěji mateřské mléko.
tupit <koho n. co>
Tupit = otupovat, omezovat, snižovat citlivost.
oceňovat <koho n. co>
Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.
zviklat <koho>
Zviklat znamená obtěžovat, vyvíjet nátlak na koho (např. otravovat, šikanovat).
vystrčit <na koho> jazyk
Říct/ukázat někomu svůj nesouhlas, vyjádřit svou nespokojenost.
uchvátit <koho čím>
Uchvátit: uspokojit silnou touhou, ovládnout, získat nad něčím kontrolu.
napadnout <koho>
Napadnout
získávat si <koho>
Získávat si někoho znamená budovat trvalé důvěrné vztahy, vytvářet si společné vzpomínky a vytrvale udržovat kontakt.
ubezpečovat <koho>
Ubezpečovat znamená zajistit někoho, aby byl bezpečný a chráněný.
preferovat <koho>
Preferovat znamená upřednostnit něčí názor nebo konkrétní něčí postoj před jinými.
přesvědčovat <koho o čem>
Přesvědčovat znamená přesvědčit ostatní o něčem prostřednictvím argumentů a důkazů.
vyhodit <koho>
Vyhodit znamená odstranit, případně odmítnout či vyloučit někoho.
blahoslavit <koho>
Blahoslavit
zmocnit se <koho>
Zmocnit se: získat/osvojit si moc nad něčím/někým.
utišit <koho>
Umlčet, ztlumit, potlačit hlas člověka nebo jiného živého tvora.
přetížit <koho> (prací)
Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.
ošetřit <koho>
Ošetřením se rozumí poskytnutí lékařské, léčebné nebo rehabilitace péče o člověka, zvíře nebo věc.
vycvičit <koho> (přísně)
Vycvičit (přísně) znamená naučit člověka či zvíře vykonávat určité činnosti a chovat se podle předem stanovených pravidel.
velebit <koho>
Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.
dorazit <koho>
Dorazit
polepšit <koho n. co>
Zlepšit vzhled, postavení nebo jiný stav člověka nebo věci.
zklidnit <koho>
Učinit klidnějším; umlčet; uklidnit; usmířit; zmírnit napětí, konflikt nebo agresi.
ostouzet <koho>
Ostouzet
odnést <co>
Odnést: přenést, odstranit nebo dopravit něco; opustit místo nebo situaci.