Zaplašit - synonyma
Celkem nalezeno 11 synonym ke slovu zaplašit.
Význam: Zaplašení je odstranění nebo odstranění stresu nebo obav, je to způsob, jak se zbavit nebo se vyhnout čemukoli, co vyvolává úzkost.
odehnat <koho>
Odehnat znamená odstranit, odmítnout, odvrhnout někoho nebo něco. Je to jako odstranit nebo odmítnout někoho nebo něco, aby se zabránilo jeho přítomnosti nebo vlivu.
zapudit
Zapudit znamená odstranit, odvrhnout, vyhnat nebo zbavit něčeho nežádoucího, něco zanikne nebo se stane neviditelným. Je to vyjádření přání nebo rozhodnutí, aby něco pryč zmizelo nebo se stalo neaktiv
ukojit (hlad)
Ukojit znamená uspokojit, zmírnit hlad tím, že se najíme. Jedná se o fyziologickou potřebu, kterou musíme uspokojit, abychom mohli zůstat zdraví.
utišit
Utišení je stav, který může být vyvolán potlačením zvuku, hluku nebo jiných rušivých faktorů. Může to také znamenat zastavení diskuze nebo konfliktu, který se odehrává mezi lidmi.
zažehnat
Zažehnat znamená zahájit akci, zapálit nebo vyvolat něco, co již dříve neexistovalo. Tedy činnost, která může mít následky, které přinesou změny.
odnést <co kam> (bouře)
Odnést je přenést něco z jednoho místa na druhé, například během bouře, takže co se odeberou z jednoho místa, je přeneseno na jiné.
zahnat (smutek)
Zahnat znamená potlačit nebo odstranit smutek nebo depresi.
rozehnat (pochyby)
Rozehnat znamená definitivně rozptýlit: odstranit pochyby, vyřešit problém, zahladit překážky.
rozptýlit
Rozptýlit znamená rozdělit, rozdělit pozornost, rozložit, změnit činnost či místo.
zahnat
Zahnat znamená donutit někoho nebo něco odejít nebo se vzdálit.
Podobná synonyma
oslyšet <koho>
Vyslechnout, případně poslouchat, někoho.
usmrtit <koho>
Usmrtit
utišit <koho>
Utišit: zklidnit, umlčet, přerušit.
dát se <do koho>
Zaměřit se na někoho/něco; přijmout (či odmítnout) jeho/jeho požadavky.
podrazit <koho>
Podrazit někoho znamená podvést ho s cílem získat pro sebe výhodu.
demoralizovat <koho>
Zničit morálku, oslabit důvěru nebo sebevědomí člověka.
vyslechnout <koho n. co>
Vyslechnout znamená poslouchat a vyhodnocovat informace, které někdo říká.
obviňovat <koho>
Obviňovat znamená říci, že je někdo vinen z něčeho, činu, či trestného činu.
velebit <koho>
Velebit znamená vyjadřovat nadšení a obdiv k někomu nebo něčemu. Je to vyjádření úcty a uznání.
podpořit <koho>
Podpořit znamená pomoci někomu, aby dosáhl cíle, případně mu poskytnout podporu, aby byl úspěšný.
útočit <na koho>
Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.
najmout <koho n. co>
Najmout znamená získat něčí služby nebo věci za účelem jeho využití, např. najmout pracovníka nebo pronajmout byt.
spalovat <koho n. co>
Spalovat znamená zničit či zahladit něco ohněm.
zastihnout <koho>
Zastihnout někoho znamená náhodně potkat ho nebo být současně na stejném místě.
naléhat <na koho>
Naléhat znamená vyžadovat okamžité jednání od konkrétní osoby; trvat na tom, aby se udělalo něco i přes odpor.
posílat <koho kam>
Posílat: přenést, doručit (něco/někoho) z jednoho místa/osoby do druhého.
dohlížet <na koho>
Dohlížet
proklínat <koho>
Proklínat = přát někomu neštěstí nebo věcím zla, aby trpěli újmou nebo poklesem.
udeřit <koho>
Fyzicky někoho napadnout, kopnout, uhodit nebo jinak fyzicky zasáhnout.
přijímat <koho>
Přijímat znamená uznávat nebo schvalovat něčí názor, návrh nebo žádost.
kárat <koho>
Kárat znamená dát někomu najevo, že jeho chování nebylo vhodné a upozornit ho na jeho chybu.
vyčerpávat <koho>
Vyčerpávat znamená vyčerpat fyzickou, psychickou nebo materiální energii někoho.
vyplavit <koho n. co>
Vyplavit: osvobodit od čeho, dostat se z něčeho.
nazvat <koho jak>
Nazvat člověka jménem: přidělit mu jméno, jakým je označován.
klasifikovat <koho n. co>
Klasifikovat je proces rozdělení do skupin dle určitých charakteristik.
obdařit <koho čím>
Obdařit znamená darovat někomu něco.
začleňovat <koho kam>
Začleňovat znamená zapojit někoho do něčeho nebo do skupiny lidí, aby se stal součástí toho nebo té skupiny.
zmocnit <koho k čemu>
Zmocnit se čeho/koho: udělit někomu oprávnění k činům nebo získat právo na něco.
umučit <koho>
Umučit znamená přísně trestat nebo trýznit fyzickým nebo psychickým způsobem, až do smrti.