Ustanovení - synonyma

oprávnění

Oprávnění je povolení nebo licencí k provedení něčeho, čemu by jinak zákon nebo jiný závazek bránil.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

nařízení

Nařízení je slovo pro příkaz, který je vydán autoritou a je třeba jej splnit.

směrnice

Směrnice jsou pokyny, které pomáhají při rozhodování a při řízení činností.

pokyn

Pokyn je výzva nebo instrukce k provádění určitého úkonu. Je to odkaz, který dává jasnou informaci o tom, co má být provedeno.

jmenování

Jmenování je postup, při kterém někdo jmenuje osobu do určité funkce nebo pozice.

norma

Norma je pravidlo nebo standard, který je považován za obecně uznávaný a bývá používán k měření úspěchu, výkonu nebo kvality.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která vystupuje jménem jiného člověka, před soudem nebo v jiných právních záležitostech.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

rušit (nařízení)

Rušit znamená přerušit (platnost) zákona, nařízení nebo jiného pravidla.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

zrušovat (nařízení)

Zrušování znamená oficiální zastavení nebo anulování čehokoliv, jako například zákonů, smluv, nástrojů nebo dohod.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

bez oprávnění

Bez oprávnění znamená bez povolení nebo dovolení; jedná se o akci, kterou člověk uskuteční bez příslušného souhlasu.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

případ (právní)

Případ je situace, která je předmětem soudního řízení; je to jedna strana proti druhé straně, která se snaží dosáhnout výhod prostřednictvím právních argumentů.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

převést (práva)

Převést znamená předat nebo přenést něčí práva na jinou osobu nebo organizaci. To může zahrnovat práva k majetku, právo na nárok nebo práva k něčemu jako je patent.

zachovávat (nařízení)

Udržovat, dodržovat; plnit, provádět; dbalý, věrný; respektovat, přenášet.

právní

Právní: vztahující se k právu; týkající se právních předpisů, principů a předpisů, které regulují lidské jednání a vztahy.

právní norma

Právní norma je formálně vymezené pravidlo, které vymezuje práva a povinnosti mezi lidmi a stanovuje právní úpravu vztahů.

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.

popírat práva

Popírat práva je odmítat nebo zpochybňovat něčí právo na svobodu, stejné zacházení nebo jiné základní lidské právo.

podle práva

Právní význam slova je definice určitého pojmu s právními důsledky.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

převádět (práva)

Převádět práva znamená přenést je z jednoho vlastníka na druhého.

právní důvod

Právní důvod je zákonem stanovená podmínka, která musí být splněna pro vyvolání právního účinku.