Facebook

Ustanovení - synonyma

Celkem nalezeno 10 synonym ke slovu ustanovení.

Význam: Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

oprávnění

Oprávnění je povolení nebo licencí k provedení něčeho, čemu by jinak zákon nebo jiný závazek bránil.

nárok

Nárok je právo nebo požadavek, který někdo nebo něco má na něco jiného.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

nařízení

Nařízení je slovo pro příkaz, který je vydán autoritou a je třeba jej splnit.

směrnice

Směrnice jsou pokyny, které pomáhají při rozhodování a při řízení činností.

pokyn

Pokyn je výzva nebo instrukce k provádění určitého úkonu. Je to odkaz, který dává jasnou informaci o tom, co má být provedeno.

jmenování

Jmenování je postup, při kterém někdo jmenuje osobu do určité funkce nebo pozice.

Podobná synonyma

právní ochrana

Právní ochrana je systém právních předpisů a principů, které chrání práva a zájmy jednotlivců a společností.

instituce (právní)

Instituce je organizace s právním postavením, která má konkrétní cíl a úkoly.

norma

Norma je pravidlo nebo standard, který se používá, aby se zajištila konzistence, kvalita nebo bezpečnost.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

právní důvod

Právní důvod je důvod, který poskytuje zákonnou ochranu nebo oprávnění k určité činnosti.

případ (právní)

Případ je situace, která je předmětem soudního řízení; je to jedna strana proti druhé straně, která se snaží dosáhnout výhod prostřednictvím právních argumentů.

zrušit (právní poměr)

Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

bez oprávnění

Bez oprávnění znamená bez povolení nebo dovolení; jedná se o akci, kterou člověk uskuteční bez příslušného souhlasu.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

zachovávat (nařízení)

Udržovat, dodržovat; plnit, provádět; dbalý, věrný; respektovat, přenášet.

uplatňovat nárok <na co>

Uplatňovat nárok: vyžadovat, aby byl nárok na něco vzat v potaz a uskutečněn.

převádět (práva)

Převádět práva znamená přenést je z jednoho vlastníka na druhého.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

znalec práva

Znalec práva je osoba s odbornými znalostmi práva, která poskytuje právní poradenství a konzultace.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

převést (práva)

Převést znamená předat nebo přenést něčí práva na jinou osobu nebo organizaci. To může zahrnovat práva k majetku, právo na nárok nebo práva k něčemu jako je patent.

právní

Právní: vztahující se k právu; týkající se právních předpisů, principů a předpisů, které regulují lidské jednání a vztahy.

popírat práva

Popírat práva je odmítat nebo zpochybňovat něčí právo na svobodu, stejné zacházení nebo jiné základní lidské právo.

fakulta

Fakulta je část vysoké školy, která provádí učení a výzkum v oboru a zajišťuje výuku akademických oborů.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která vystupuje jménem jiného člověka, před soudem nebo v jiných právních záležitostech.