Oprávnění - synonyma

právo

Právo je systém normativních předpisů, které zajišťují dodržování spravedlivého a etického chování mezi lidmi a státem.

nárok

Nárok je právo na něco, co nám náleží; může to být právo na finanční odškodnění, právo na služby nebo právo na zvláštní zacházení.

povolení

Povolení je souhlas nebo schválení čehokoli, co může být omezeno nebo regulováno.

odůvodnění

Událost, jejíž výsledek se zdůvodňuje argumenty, důvody a logickými závěry.

opodstatnění

Důvody, proč je něco přiměřené nebo oprávněné; jeho podložení v faktech nebo racionálním uvažování.

ospravedlnění

Ospravedlnění je omluva za nějakou chybu, neúspěch nebo nesprávné jednání.

ustanovení

Ustanovení: stanovisko nebo pravidlo, které je určeno k dodržování.

předpis

Předpis je formální právní předpis, zavedený státem nebo jinou veřejnou institucí, který stanoví povinnosti nebo zákazy.

norma (právní)

Norma je právní předpis, který stanovuje základní pravidla a určuje, jak se má člověk chovat.

práva

Práva jsou soubor pravidel, která mají chránit základní lidská práva a svobody.

právnická fakulta

Právnická fakulta je fakulta na vysoké škole, která se zabývá výukou a výzkumem v oblasti právních věd.

předpisy (právní)

Předpisy jsou právní předpisy, které stanovují pravidla, zákony a nařízení pro vládu, občany a organizace.

norma

Norma je obecně přijímané standardní norem pro určitou činnost, obecně akceptovaný požadavek nebo kritérium.

právní důvod

Právní důvod je zákonem stanovená podmínka, která musí být splněna pro vyvolání právního účinku.

převádět (práva)

Převádět práva znamená přenést je z jednoho vlastníka na druhého.

uplatňovat nárok

Uplatňovat nárok znamená vyžadovat si práva nebo požadavky, které vám náleží.

získat (právo na co)

Získat: obdržet nebo dosáhnout (něčeho), např. práva, výhody, informace apod.

popírat práva

Popírat práva je odmítat nebo zpochybňovat něčí právo na svobodu, stejné zacházení nebo jiné základní lidské právo.

přisoudit (nárok)

Přisoudit (nárok) znamená připojit nebo přiřadit něčemu právo nebo nárok.

obstarat (povolení)

Obstarat znamená získat, vyřídit nebo zařídit, například získat povolení.

nabýt práva (držením)

Získat právo (nebo práva) prostřednictvím držení, které poskytuje zákonné právo jednotlivci a/nebo skupině.

rušit (právní poměr)

Rušit znamená přerušit, ukončit nebo zrušit platnost právního vztahu.

uplatnit nárok <na co>

Uplatnit nárok znamená vyžádat si právo na něco, co člověk má podle zákona nebo smlouvy.

schvalovat (nárok)

Schvalovat nárok znamená přijmout jeho oprávněnost a povolit jeho uplatnění.

potlačit (práva)

Potlačit znamená omezit nebo zabránit někomu ve vyjádření nebo uplatnění práv.

právní zástupce

Právní zástupce je osoba, která vystupuje jménem jiného člověka, před soudem nebo v jiných právních záležitostech.

právní

Právní: zahrnující nebo se týkající práva nebo právním předpisům; představující právní postup nebo právní normu.

popřít (nárok)

Odmítnout nárok, zamítnutí; odmítnutí žádosti nebo nároku.

nárok (peněžní)

Nárok (peněžní) je právo na určitou finanční náhradu za jistou službu, výdaj nebo ztrátu.

výlučné právo

Výlučné právo je právo, které uděluje výhradní právo k provozování určité činnosti, které se nedá vykonávat jinak.

zachovat (předpis)

Zachovat = dodržet, uchovat, respektovat, udržet.

instituce (právní)

Instituce je organizace s právním postavením, která má konkrétní cíl a úkoly.

nárok (přednostní)

Nárok je právo člověka na něco, co mu náleží nebo co má nárok očekávat. Nárok může znamenat i přednostní právo, kdy má člověk výsadu v něčem před ostatními.

získat (právo)

Získat (právo) znamená získat oprávnění, povolení nebo právní nárok vykonávat tu či onu činnost.