Facebook

Zrušit (právní poměr) - synonyma

Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu zrušit (právní poměr).

Význam: Zrušit znamená zcela zlikvidovat právní poměr, čímž se zaniká všechny jeho účinky.

povědět <co>

Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.

říci

Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.

vyložit

Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.

sdělit

Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.

vyjádřit

Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

ohlásit

Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

vyhostit

Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.

vyhnat

Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.

propustit

Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.

dát výpověď

Ohlásit svou rezignaci, odstoupení od zaměstnání, tím, že podá pracovník zaměstnavateli písemnou výpověď.

přestat sloužit

Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.

nefungovat

Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.

pokazit se

Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.

Podobná synonyma

vyhrožovat <komu>

Vyhrožovat je používat nebo vyjadřovat hrozbu nebo nátlak na někoho.

přestat

Ukončit, zastavit, nedělat.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

zprostit <koho čeho>

Zprostit: osvobodit (koho) od něčeho, zrušit (čemu).

zmýlit <koho>

Zmýlit - odradit někoho od správného jednání, zavádět ho v omyl.

překvapit <koho čím>

Překvapit: přivést někoho nečekaně do stavu šoku či nadšení pomocí neočekávaného jednání či akce.

rozmluvit <co komu>

Mluvit s někým o něčem, aby se našly řešení nebo dohoda.

upozornit <koho na co>

Upozornit znamená udělit informaci nebo varování někomu o čemkoli.

pozdravovat <koho>

Pozdravovat znamená vyjádřit úctu nebo vřelost někomu druhému.

rozzlobit <koho>

Rozzlobit znamená rozčílit; vyvolat v někom zlost nebo rozhořčení.

sehrát <komu> (scénu)

Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.

zahýbat <komu>

Zahýbat znamená použít sílu nebo nátlak k donucení někoho k něčemu.

odměnit se <komu>

Udělit někomu odměnu za dobrou práci nebo dobrý čin.

zakřičet <na koho>

Zakřičet : volat či vykřikovat něco na určitou osobu, aby si ji všimla.

obrátit se <na koho>

Obrátit se na někoho znamená vyžádat si jeho pomoc nebo poradit se s ním.

zničit <koho>

Zničit znamená fyzicky nebo psychicky poškodit, způsobit značnou škodu, znehodnotit, ztratit nebo odstranit.

dostat <koho kam>

Dostat znamená přivést někoho do určitého místa nebo situace.

pochovat <koho kam>

Pochovat znamená uložit osobu do hrobu nebo jiného vhodného místa.

povědět

Povědět znamená vysvětlit nebo říci něco podrobně, vyprávět nebo vyjádřit informace ústně nebo písemně.

zpravit <koho>

Zpravit někoho znamená informovat ho o něčem.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

vzít <koho> do práce

Vzít někoho do práce znamená zaměstnat ho na trvalý či dočasný úvazek a přizpůsobit mu pracovní podmínky.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

zadržet <koho n. co>

Zadržet znamená uchopit, zabránit pohybu nebo odstranit něco.

mávat <na koho>

Mávat znamená rukou zdravit nebo naznačit pozdrav, vítání, zájem nebo souhlas.

oddalovat <koho od koho>

Oddalovat znamená odkládat, odkládat činnost, neplnit požadavky nebo zdržovat se od něčeho.

odvrátit <koho od čeho>

Odvrátit znamená zabránit tomu, aby se něco stalo, například odvrátit někoho od nějakého jednání.

vnutit <co komu>

Vnutit někomu něco: donutit ho, aby to přijal nebo akceptoval bez možnosti volby.

hledat <koho>

Hledat: vyhledávat, snažit se najít nebo objevit něco.

účtovat <co komu>

Účtovat znamená vést účetní doklady, zaznamenat finanční transakce a vyúčtovat jejich výsledek.