Zrušit (právní poměr) - synonyma

povědět <co>

Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.

říci

Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.

vyložit

Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.

sdělit

Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.

vyjádřit

Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

ohlásit

Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

vyhostit

Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.

vyhnat

Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.

propustit

Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.

dát výpověď

Ohlásit svou rezignaci, odstoupení od zaměstnání, tím, že podá pracovník zaměstnavateli písemnou výpověď.

přestat sloužit

Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.

nefungovat

Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.

pokazit se

Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.

mírnit <koho>

Mírnit znamená omezovat, potlačovat nebo utlumovat něčí chování, názory nebo emoce.

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

pustit se <do koho>

Začít se něčím zabývat, pustit se do činnosti, kterou provádí dotyčný.

sdělovat <co komu>

Sdělovat: předávat informace, zprávy nebo názory druhým lidem.

žehnat <komu>

Žehnat znamená projevit někomu přání dobrého zdraví, úspěchu a štěstí.

odcizit <co komu>

Odcizit: způsobit, aby něco (např. majetek) nebo někdo (např. blízký člověk) zmizel, odešel, byl oddělen.

vyložit <koho kde>

Vyložit znamená vysvětlit nebo blíže specifikovat něčí slova nebo myšlenky.

vyčerpat <koho>

Vyčerpat: vyčerpat člověka znamená vyčerpat jeho energii, síly a schopnosti.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

pohřbívat <koho>

Pohřbívat znamená provádět pohřební obřad a uložit zesnulou osobu do hrobu.

zkarikovat <koho n. co>

Zkarikovat znamená vyjádřit něčí či něčího vlastnosti či charakter či názor formou obrazu či kresby.

zlehčovat <koho n. co>

Zlehčovat znamená snižovat důležitost, vážnost nebo váhu něčího.

hlídat <koho>

Hlídat znamená dohlížet a strážit nějakou osobu, věc či místo.

podarovat <koho čím>

Podarovat znamená darovat někomu něco, být užitečným a ukázat lásku.

polekat <koho>

Polekat znamená někoho vtipně a nevinně vystrašit.

vypovědět <koho>

Vypovědět: vyjádřit svůj názor nebo postoj, často vůči něčemu nebo někomu.

seřvat <koho>

Agresivně křičet na někoho, hrubě mu nadávat nebo ho urážet.

zaútočit <na koho>

Zaútočit znamená fyzicky napadnout nebo útočit na někoho.

usmrtit <koho>

Usmrtit je spáchat vraždu, způsobit zabití jiného člověka.

dostat <koho n. co>

Dostat - získat; přijmout; obdržet.

otírat se <o koho>

Otírat se znamená upínat pozornost, aby se získal něčí přízeň nebo pozornost.

zaměstnat <koho>

Zaměstnat znamená přijmout někoho do práce s formální pracovní smlouvou.

uložit <co komu>

Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.

zabít <koho>

Zabít: způsobit smrt násilím, fyzickou či psychickou silou.

zbít <koho>

Zbít znamená fyzicky napadnout člověka, který je úmyslně a silou zraněn.

přestát

Přestát znamená překonat, vytrvat, přežít nebo přežití něčeho obtížného či nebezpečného.

být odpovědný <za koho>

Být odpovědný znamená být zodpovědný za svoje činy, jednání a přijímat zodpovědnost za výsledky své práce.

trpět <co komu>

Trpět je prožívat bolest, utrpení nebo útrapy.

sehrát <komu> (scénu)

Hrát někomu scénu, předvést jeho roli nebo představení.

zmocnit <koho k čemu>

Zmocnit se udělit komužto právo nebo pravomoc k činu nebo konání.