Zrušit (právní poměr) - synonyma

povědět <co>

Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.

říci

Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.

vyložit

Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.

sdělit

Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.

vyjádřit

Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

ohlásit

Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

vyhostit

Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.

vyhnat

Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.

propustit

Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.

dát výpověď

Ohlásit svou rezignaci, odstoupení od zaměstnání, tím, že podá pracovník zaměstnavateli písemnou výpověď.

přestat sloužit

Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.

nefungovat

Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.

pokazit se

Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.

ztuhnout <komu> (noha)

Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.

lovit <koho n. co>

Lovit: sbírat, hledat a obecně snažit se nalézt či získat cokoliv, často zvířata.

vyprostit <koho z čeho>

Vyprostit znamená osvobodit někoho z něčeho, osvobodit ho z omezení, z nějakého problému či nesnází.

oslňovat <koho>

Oslňovat znamená přitahovat pozornost a upoutat pohledy.

rozněcovat <koho n. co>

Rozněcovat znamená vzbuzovat a udržovat zájem o nějakou činnost nebo myšlenku.

nevážit si <koho>

Nevážit si někoho znamená považovat ho za méněcenného, nevážit si jeho názoru, přínosu nebo zásluh.

vinout se <ke komu>

Vinout se ke komu znamená dělat něco, co je pro druhou osobu příjemné nebo užitečné.

narazit <na koho>

Narazit na někoho znamená potkat ho nečekaně.

poskytnout sluchu <komu>

Poskytnout sluchu = věnovat pozornost, naslouchat a vnímat jeho názor.

zbavit <koho> (funkce)

Zbavit člověka něčeho: odstranit něčí právo, titul, postavení, odpovědnost nebo vlastnictví.

mámit <co z koho>

Mámit je vyvolat u někoho pocit, který není autentický nebo je založen na nesprávných informacích.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odstranit či odmítnout někoho nebo něco. To může být odmítnutí návrhu, názoru nebo žádosti.

kousnout <koho>

Kousnout znamená udeřit zuby na někoho nebo něco jako útok nebo reakci na něčí chování.

vypudit <koho> <odkud>

Vypudit: vyhnat, vystrnadit, vyhazovat někoho odkudkoliv.

uvidět <koho n. co>

Uvidět: spatřit, objevit, zaznamenat, pozorovat; znamená vidět něco/někoho nebo něco pozorovat.

ztropit si žert <z koho>

Ztropit si žert: dělat si legraci z někoho, často s použitím nadsázky.

pobídnout <koho k čemu>

Pobídnout znamená motivovat někoho k něčemu, aby se do toho pustil.

odstěhovat <koho kam>

Přestěhovat se z jednoho místa na jiné.

pokazit <co>

Zkazit, poškodit nebo pošlapat.

přejímat <od koho> výsledky

Přejímat znamená přijmout výsledky v daném čase od určité osoby nebo instituce.

ostouzet <koho>

Ostouzet znamená zesměšnit nebo vyčítat; používá se k ukázání nespokojenosti s jeho jednáním.

obejít <koho>

Obejít se znamená vyhnout se něčímu nebo něčemu, obcházet, zdržet se.

říci (důvěrně)

Říci - vyjádřit názor, nápad, myšlenku nebo informaci nahlas.

dráždit <koho>

Dráždit znamená vyvolávat v druhém silné emoce, např. rozčílení, rozrušení, nespokojenost, zlost.

obelhávat <koho>

Obelhávat znamená využívat jeho důvěru k tomu, aby se do jeho majetku dostalo něco, co nepatří vám.

přestát

Přestát je dlouhodobě zvládnout nebo vydržet nějakou situaci, obtížnou situaci či útrapy.

vyhovět <komu>

Vyhovět znamená splnit požadavek nebo přání druhé osoby.

určit <co komu>

Určit : určit, co komu patří nebo co konkrétní osobě vyplývá z dané situace či okolností.

sklíčit <koho>

Sklíčit znamená zklamat či zarmoutit člověka tím, že se mu nedaří dosáhnout jeho cílů.

sekularizovat <koho n. co>

Sekularizovat znamená odtrhnout něco od náboženství a přesunout jej do veřejného prostoru.