Zrušit (právní poměr) - synonyma

povědět <co>

Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.

říci

Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.

vyložit

Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.

sdělit

Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.

vyjádřit

Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

ohlásit

Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

vyhostit

Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.

vyhnat

Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.

propustit

Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.

dát výpověď

Ohlásit svou rezignaci, odstoupení od zaměstnání, tím, že podá pracovník zaměstnavateli písemnou výpověď.

přestat sloužit

Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.

nefungovat

Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.

pokazit se

Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.

výpověď

Výpověď je dokumentární prohlášení osoby, které je podepsáno a potvrzeno, že je pravdivé.

nevražit <na koho>

Nevražit na někoho znamená nemít k němu zvláštní náklonnost ani odpor, být neutrální.

vštěpovat <co komu>

Vštěpovat znamená učit, dávat někomu naučené znalosti a dovednosti.

přetrpět (válku)

Přetrpět: zažít válku, vydržet její následky a důsledky, prožít období násilí a utrpení.

zbavit <koho> (viny)

Zbavit (viny) znamená osvobodit od viny a odpovědnosti.

domlouvat <komu>

Domlouvat znamená vyjednávat o něčem s osobou/y a dohadovat se o podmínkách.

svést <na koho> (vinu)

Svést (vinu) znamená obviňovat někoho jiného z trestného činu nebo provinění.

oslovovat <koho>

Oslovovat znamená vyjadřovat se k někomu použitím jeho jména, titulu či jiného oslovení.

slušet <co komu>

Slušet: komu-líbit se, zalíbit se, být vhodný pro někoho.

opatřovat <co komu>

Opatřovat znamená poskytovat co komu potřebuje nebo vyžaduje; dávat něco, co je nezbytné nebo prospěšné.

doběhnout <koho>

Doběhnout znamená dostihnout jej a dosáhnout stejného místa jako on.

předepisovat <co komu>

Předepisovat znamená udělovat příkazy, nařízení nebo instrukce pro někoho nebo něco.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout jeho návrhy, argumenty nebo požadavky.

zpucovat <koho>

Zpucovat znamená zneuctívat, pošpinit, znemožnit, znehodnotit, poškodit, zneužít či zdevastovat.

pošoustat <koho>

Pošoustat je slangový výraz pro okrádání nebo podvádění někoho.

podněcovat <koho>

Podněcovat znamená vzbuzovat nebo stimulovat činnost, myšlení nebo chování koho.

selhat <komu> (hlas)

Selhat znamená neuspět, zklamat někoho nebo nedodržet slib.

objasnit <co komu>

Objasnit = zdůraznit, vysvětlit, dát najevo význam nebo podstatu něčeho.

zabíjet <koho>

Zabíjet znamená fyzicky usmrtit člověka nebo zvíře.

znetvořit <koho n. co>

Znetvořit: deformovat, poškodit vzhled něčího/čeho.

dostávat se <komu čeho>

Dostávat se znamená úspěšně dosahovat cíle nebo postupovat směrem k něčemu.

pomáhat <komu>

Pomáhat znamená vynaložit úsilí pro zlepšení situace druhého člověka.

odporovat <komu>

Odporovat znamená bránit se, mluvit proti, čelit nebo se postavit proti .

vyčíhat <koho n. co>

Číhat = bedlivě sledovat, pozorovat, očekávat.

podplácet <koho>

Podplácet znamená dávat někomu peněžní nebo jiné výhody, aby přiměl člověka k neetickému jednání.

přestat mluvit

Ukončit mluvení, přestat mluvit.

pobízet <koho>

Pobízet: vyzývat někoho, aby vykonal určitou činnost; podněcovat k činu.

ustanovit <koho> (náčelníkem)

Jmenovat někoho náčelníkem; udělit mu autoritu a odpovědnost.

nařídit <co komu>

Nařídit komu něco: přikázat někomu, aby udělal něco, co je po něm požadováno.

zmučit <koho>

Zmučit znamená fyzicky či psychicky týrat osobu, aby trpěla fyzicky či psychicky.