Zrušit (právní poměr) - synonyma

povědět <co>

Říct, sdělit informace, vyprávět, vypovědět.

říci

Říci: vyjádřit myšlenku nebo názor nahlas nebo slovy, sdělit informace nebo vyjádřit přání.

vyložit

Vyložit znamená vysvětlit, popsat nebo interpretovat něco ve větším detailu.

sdělit

Informovat, oznámit, předat informaci; sdělit je vyjádřit něco, co je důležité.

vyjádřit

Vyjádřit je vyjádřit názor, postoj, myšlenku nebo pocity slovy nebo činy.

vyhlásit <komu> (válku)

Vyhlásit válku znamená oznámit stav války mezi jednotlivými státy nebo skupinami.

ohlásit

Ohlásit znamená oznámit nebo oznamovat informace, události nebo výsledky.

vykázat <koho odkud>

Vykázat znamená donutit někoho odejít z určitého místa.

vyhostit

Vyhostit je verbálně vyžadovat nebo nutit někoho, aby opustil určité místo nebo prostor.

vyhnat

Vyhnat znamená vystrčit nebo vyhánět někoho nebo něco z určitého místa, oblasti nebo stavu.

propustit

Propustit znamená ukončit zaměstnanecký poměr, odebrat člověka z pracovního místa.

dát výpověď

Ohlásit svou rezignaci, odstoupení od zaměstnání, tím, že podá pracovník zaměstnavateli písemnou výpověď.

přestat sloužit

Přestat sloužit znamená skončit s úkolem, posláním nebo vykonáváním činnosti.

nefungovat

Nefungovat znamená nedělat to, co má, nebo nepracovat správně.

pokazit se

Pokazit se znamená selhat, zkrachovat nebo selhat v něčem, co bylo plánováno nebo očekáváno.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

vyhnat <koho odkud>

Vyhnat znamená vyžadovat, aby se někdo odstěhoval, opustil určité místo, často i zem.

uložit <komu> (práci)

Uložit práci znamená předat jeho práci včas a v pořádku někomu jinému.

oceňovat <koho n. co>

Oceňovat znamená chválit nebo vyjadřovat uznání člověku nebo věci.

mluvit <do koho>

Komunikovat s danou osobou, sdílet myšlenky, názory či pocity.

přistihnout <koho>

Uvidět někoho při něčem nepovoleném nebo protizákonném a mít toto pozorování potvrzené.

zesměšňovat <koho>

Zesměšňovat je činit výsměch něčemu nebo někomu, dělat si z něčeho nebo někoho legraci.

nasytit <koho>

Nasytit znamená naplnit, uspokojit jeho hlad nebo žízeň.

učit <koho>

Učit se označuje pro proces poskytování informací nebo dovedností tomu, koho se učí.

zavrhovat <koho n. co>

Zavrhovat znamená odmítat, opovrhovat či zamítat.

vrhnout se <na koho>

Vrhnout se na někoho znamená okamžitě se ho zhostit, například práce či úkol.

vyhlásit poplach

Vyhlásit poplach znamená vydat příkaz, aby se všichni začali připravovat na mimořádnou situaci a na nebezpečí.

potrestat <koho>

Potrestat znamená trestat, udělit trest někomu za provinění.

odbýt <koho>

Odbýt znamená odmítnout žádost nebo návrhy. Je to způsob, jak se vyhnout nepříjemné situaci nebo omezit přístup druhé osoby ke svému životu.

bouřit se <proti komu>

Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.

chránit <koho>

Bránit koho/čeho před škodlivými vlivy; zachraňovat, ochraňovat, zajišťovat bezpečí.

přestat <s čím>

Přestat: ukončit činnost; zastavit; skončit.

vyhubovat <koho>

Vyhubovat znamená formálně a bez náhrady propustit z místa zaměstnání, často v důsledku porušení pracovních povinností.

obsluhovat <koho>

Obsluhovat znamená poskytovat osobě nebo skupině služby, aby uspokojily jejich potřeby nebo požadavky.

dát zprávu <komu>

Předat informaci nebo sdělení někomu.

pošoustat <koho>

Pohrávat si s někým nebo s něčím, hravě jej občas popichovat nebo napomínat.

prověřovat <koho>

Prověřovat znamená důkladně zkoumat/vyšetřovat něčí minulost, pověst či přítomnost, aby bylo možné posoudit jeho/její spolehlivost.

vyhotovit <komu> (pas)

Vyhotovit pas pro někoho = vyřídit pas pro osobu.

narazit <do koho> (autem)

Narazit autem do někoho: náraz autem, který způsobí újmu na zdraví nebo majetku druhé osoby.

stačit <komu v čem>

Stačit je poskytnout dostatek čeho nebo někomu to, co je potřeba.

poskytnout ubytování <komu>

Poskytnout ubytování je nabídnout přístřeší někomu.

útočit <na koho>

Útočit je cílené použití síly nebo nátlaku na někoho, aby se dosáhlo nějakého cíle.

ovládat <koho>

Mít kontrolu nad něčím nebo někým; mít schopnost nebo moc manipulovat, řídit, obezřetně řídit nebo regulovat.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená vzít něco od někoho nebo něčeho.

trápit <koho> (strach)

Trápit (strachem): vyvolat strach, obavy, úzkost u druhé osoby.