Rušit (právní poměr) - synonyma

mluvit

Mluvit: komunikovat pomocí slov, sdělovat myšlenky, názory a informace.

odpovídat

Odpovídat znamená přijmout odpovědnost za svoje slovo a jednat v souladu s ním.

vyhlašovat <komu> (válku)

Vyhlašovat válku znamená oznámit bojový stav mezi dvěma zeměmi nebo skupinami.

ohlašovat

Ohlašovat znamená oznamovat, oznamovat oficiálně nebo nahlas události nebo novinky.

vyhošťovat <koho odkud>

Vyhošťovat znamená násilně vyhnat osobu z určitého místa.

vyhánět

Vyhánět znamená donutit někoho odejít, vyhnout se nebo opustit určitou oblast.

propouštět

Propouštění je proces, kterým se zaměstnanci vyhazují z práce.

dávat <komu> výpověd

Dávat výpověď znamená propustit zaměstnance a ukončit pracovní vztah.

přestávat fungovat

Přestat fungovat: ukončit činnost, funkci, činnost nebo provoz.

kazit se

Kazit se znamená dělat chyby, zhoršovat se; poškozovat se, znečišťovat se.

zaútočit <na koho>

Fyzické nebo psychické napadení, aby se dosáhlo nějakého cíle nebo aby se někomu uškodilo.

uklidnit <koho>

Uklidnit: umírnit emoce, usmířit, uvolnit napětí, učinit klidnějším.

oslepit <koho>

Oslepit znamená udělat toho člověka nebo zvíře slepým nebo oslabeným zrakovou schopností.

být nevěrný <komu>

Být nevěrný znamená podvádět někoho ve vztahu, případně podvádět někoho, s kým máte závazek.

odmítnout <koho n. co>

Odmítnout znamená zamítnout, zrušit nebo zavrhnout žádost, návrh nebo požadavek.

vyloučit <koho> (z evidence)

Vyloučit znamená odstranit jeho údaje z evidence.

osvobodit <koho>

Uvolnit koho z pout, vysvobodit ho z nevolnictví, násilí a jiných form otroctví.

obeznámit <koho s čím>

Seznámit se s něčím/někým, získat o něm/ní podrobné informace a zkušenosti.

obléci <koho>

Obléci znamená obléci osobu do oblečení, aby mohla vyjít ven.

postrašit <koho>

Postrašit - vyvolat ve druhé osobě strach nebo obavy.

nakopávat <koho>

Nakopávat znamená verbálně či fyzicky napadat, urážet nebo obtěžovat někoho.

nařídit <co komu>

Přikázat (někomu), aby něco udělal; předat (někomu) rozkaz, aby něco provedl.

unavit <koho>

Unavit: fyzicky či psychicky vyčerpat.

obtěžovat <koho>

Pokoušet se oslovit, obtěžovat nebo rušit bez jeho souhlasu.

vyhodit <koho>

Vyhodit: odstranit, vyloučit, vyřadit, vyřídit, poslat pryč.

ohodnotit <koho n. co>

Vystavit hodnocení, posoudit, analyzovat a vyhodnotit kvalitu či výsledek něčeho/někoho.

pomlouvat <koho> (v tisku)

Pomlouvat znamená šířit nepravdivé nebo neúplné informace o druhých, které jim mohou uškodit.

líbat <koho>

Líbat někoho znamená polibek na tvář či rty, často projevení lásky, přátelství nebo náklonosti.

přijít <na koho>

Přijít na někoho znamená dosáhnout něčeho, čeho se dosud nedosáhlo; dosáhnout prospěchu nebo úspěchu.

oživit <koho n

Znovu probudit k životu, obnovit činnost, oživit.

klamat <koho>

Klamat znamená lhát, vymýšlet si věci nebo podvádět ostatní lidi.

dávat dolů

Snížit, odepřít, odmítnout.

zohavit <koho>

Zohavit znamená změnit vzhled někoho z lepšího na horší nebo ho oslabit.

odvolávat <koho>

Odvolávat znamená požádat o ukončení činnosti, např. funkce, práce, mandátu, odpovědnosti apod.

odpudit <koho>

Odpudit : odmítnout, zbavit se, zbavit se osoby nebo věci; vyhnout se.

udeřit <koho>

Fyzicky napadnout, zasáhnout kohosi silou.

zburcovat <koho>

Zburcovat znamená probouzet někoho nebo něco, aby se vzchopil/o nebo zlepšil.

urazit <koho>

Urazit znamená dát najevo nelibost, naštvání, neúctu vůči někomu verbálně nebo fyzicky.

zahrnout <koho čím>

Zahrnout znamená začlenit, zapojit nebo zahrát někoho či něco do něčeho.

kazit

Kazit znamená poškozovat, zhoršovat nebo ničit, obvykle kvůli nedbalosti nebo neopatrnosti.