Udeřit - synonyma
Celkem nalezeno 15 synonym ke slovu udeřit.
Význam: Udeřit znamená silně a rychle dopadnout na něco, aby se to zlomilo nebo způsobilo bolest.
cinknout
Cinknout znamená vydat krátký, ostrý zvuk; zvuk, který často vytváří předměty, když se o sebe otřou.
uhodit <koho>
Uhodit znamená fyzicky útočit, například dát někomu pěstí nebo předmětem.
praštit
Praštit je systémové slovo, které označuje silné násilné narážení, odražení, úder nebo ránu.
bouchnout
Bouchnout znamená prudce dopadnout nebo explodovat, nebo také rychle a silně vyjádřit nějaký názor.
zaznít
Zaznít znamená ozvěnou se ozývat, volat nebo zpívat; znít ve vzduchu.
odbít
Odbít znamená odčíst nějakou částku nebo množství od celkového počtu.
rozezvučet
Zahájit ozvučení (nastavení hlasitosti) a ozvučit (přidat zvuk) prostor.
hrábnout (do strun)
Hrábnout do strun je hudební termín označující techniku, kdy se do strun hudebního nástroje hrábníkem stiskne a zahraje tón.
zasáhnout
Zasáhnout znamená zasáhnout do činnosti nebo situace pomocí rychlého a energického činu.
trefit
Trefit znamená dosáhnout cíle, zasáhnout cíl nebo se trefit do něčeho.
zaútočit <na koho>
Napadnout fyzicky nebo psychicky někoho nebo něco s cílem způsobit škodu nebo zničení.
napadnout
Napadnout znamená fyzicky nebo psychicky útočit, přepadnout nebo zneužívat jiného.
přepadnout
Přepadnout znamená útočit nečekaně, případně násilím, jako například vloupání do domu nebo přepadení osoby.
začít <co>
Začít: zahájit/spustit činnost/proces, vstoupit do něčeho nového.
nastat
Nastat je synonymem pro vzniknout nebo přijít, znamená objevit se nebo dostavit se.
Podobná synonyma
vyhnat <koho>
Vyhnat: vyžadovat nebo nutit někoho, aby odešel nebo opustil místo.
oprostit <koho od čeho>
Oprostit znamená odstranit něčí vinu nebo odpovědnost, například omlouvou či odpouštěním.
považovat se <za koho n. co>
Považovat se za někoho nebo za něco znamená přijímat, že se naše identity nebo postavení odpovídá této osobě nebo věci.
postrašit <koho>
Postrašit - zastrašit člověka, aby se vzdal nějakého úmyslu nebo aby se vyhnul nebezpečí.
blahoslavit <koho>
Blahoslavit
zastat se <koho>
Zastat se někoho znamená podporovat ho, stát se jeho obhájcem a bránit jeho práva.
strojit <koho>
Strojit znamená upravovat, dolaďovat a vylepšovat něčí vzhled, chování či dovednosti.
čekat <na koho n. co>
Očekávat; předpokládat nebo doufat, že něco nebo někdo se stane/objeví.
dotknout se <koho>
Fyzicky nebo emocionálně se s někým spojit či se s ním ztotožnit.
začít nadávat <komu>
Začít nadávat
zneuctívat <koho n. co>
Zneuctívat znamená poškodit něčí čest, důstojnost a důvěru.
odhánět <koho>
Odhánět znamená vyhnat, vyvést nebo odstranit někoho nebo něco.
přivést <koho kam>
Přivést znamená přesunout někoho nebo něco z jednoho místa na jiné.
vychovávat <koho>
Vychovávat znamená vést, učit a pomáhat osobě růst a dosáhnout plného potenciálu.
vroubek (u koho)
Vroubek ukazuje slabost, zranitelnost nebo zranění na duševní úrovni.
utrápit <koho>
Utrápit
ujišťovat <koho>
Ujišťovat znamená přesvědčit nebo povzbudit někoho, aby byl jistý a uklidněný.
pobláznit <koho>
Pobláznit
vyvolat <koho> (ve škole)
Vyvolat znamená vyžádat si přítomnost někoho ve škole, obvykle na požádání ředitele.
vzrušit <koho> (smyslně)
Vzbudit smyslnou touhu, vášeň nebo vzrušení ve vztahu k někomu.
zaopatřit <koho>
Poskytnout požadovanou věc nebo materiál pro potřebu koho nebo čeho.
přinutit <koho k čemu>
Učinit někoho nuceným k nějakému činu či akci; donutit někoho k něčemu.
přetížit <koho> (prací)
Přetížit někoho prací znamená dát mu na starosti více práce, než je schopný zvládnout.
vyzvat <koho k čemu>
Vyzvat: požádat někoho o čin, často s naléhavostí.
přimět <koho k čemu>
Přimět: donutit (někoho) k něčemu; přesvědčit; vynutit si.
začít fungovat
Začít fungovat znamená začít pracovat, jednat a přijímat činy vedoucí k dosažení cílů.
vystrojit <koho>
Vystrojit znamená obléci/ospravit (oděv) někoho (nebo sebe sama) v oblečení, které je vhodné pro určitou událost nebo účel.
propustit z práce <koho>
Propustit z práce - ukončit pracovní poměr s někým, obvykle z důvodu nezpůsobilosti nebo nevyhovujícího chování.