Třídit - synonyma

členit

Členit znamená dělit do menších částí nebo částic. Je to proces rozdělení na malé části nebo částice, jako je rozdělení jedné věci na její nejmenší části.

rozdělovat

Rozdělovat znamená dělit nebo rozdělit něco na menší části nebo díly.

rozkládat

Rozkládat znamená rozdělit na menší části, rozložit nebo rozložit na části.

štěpit

Štěpit znamená rozdělit na menší části, dělit, oddělovat.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat například úkoly, úlohy nebo zdroje mezi lidi či skupiny.

oddělovat

Rozdělit nebo od sebe odlišit; vymezit a odloučit jednu věc od druhé.

odlučovat

Oddělovat, rozdělovat, rozlišovat, separovat, dělit.

klasifikovat

Klasifikovat znamená rozdělit věci do skupin nebo kategorií dle nějakého kritéria.

řadit

Organizovat věci do určitého pořadí a kategorizovat je.

pořádat

Pořádat znamená organizovat nebo uspořádat akci, událost nebo činnost.

sortovat

Sortovat je proces třídění dat do pořadí podle definovaných kritérií.

dělit

Rozdělit na menší části; oddělit, rozčlenit.

přimykat se <ke komu>

Přimykat se k něčemu znamená dělat všechno pro dosáhnutí toho cíle, ale zároveň se plně podřídit tomu, kdo má větší moc.

dopisovat <komu>

Psát dopisy někomu; sdělovat mu své myšlenky či pocity prostřednictvím písemného tisku.

ukázat <co komu>

Ukázat znamená předvést, předložit, ukázat druhému něco konkrétního.

uklouznout <komu> (noha)

Uklouznout někomu nohou je vybočit z rovnováhy a našlápnout na něčí nohu.

dělit (maso)

Dělení masa je proces rozdělení masa na menší části, aby se mohlo podělit nebo připravit.

stačit <komu v čem>

Stačit znamená být dostatečným pro něčí potřeby, požadavky nebo očekávání.

oddělovat se

Oddělovat se znamená rozdělovat nebo od sebe separovat věci, lidi nebo skupiny.

předepisovat <co komu>

Předepisovat znamená udělovat příkazy, nařízení nebo instrukce pro někoho nebo něco.

rozkládat se

Rozkládat se: rozdělit se, rozptýlit se, rozestoupit se, rozrůst se, rozšířit se.

dostat se <komu čeho>

Dostat se: dosáhnout (určitého stavu, cíle); obdržet, získat.

štvát <proti komu>

Štvát je verbální či fyzické napadání někoho na základě jeho názorů, víry nebo pohlaví.

naznačovat <co komu>

Naznačovat znamená naznačit, že se něco děje, nebo očekávat, že se něco stane. To se často děje nevyřčenou formou.

vytýkat <co komu>

Vytýkat někomu něco znamená připomínat mu jeho chyby a výčitky.

zastavit činnost <komu>

Přerušit činnost komu nebo čemu.

uráčit se <komu>

Učinit někomu čest zúčastněním se jeho oslavy, akce, události či společenské události.

vydat <co komu>

Vydat znamená předat někomu něco, například peníze, majetek nebo právo.

připisovat <komu> (vinu)

Uvalovat na někoho vinu, obviňovat ho z něčeho.

darovat <co komu>

Darovat znamená předat něco někomu bez nároku na protihodnotu.

připsat <co komu>

Připsat znamená přidělit nebo přiřadit něco (peníze, odpovědnost, úkol) konkrétní osobě nebo skupině.

projevit soustrast <komu>

Vyjádřit soustrast = projevit upřímnou soustrast a solidaritu s danou osobou.

půjčit <komu>

Půjčit znamená poskytnout mu nějaký věcný majetek nebo služby na dobu určitou, které se musí po uplynutí této doby vrátit.

volat <komu>

Volat znamená zavolat někomu telefonem nebo jinou formou komunikace.

oznamovat <co komu>

Oznamovat znamená sdělovat nějakou informaci ostatním lidem.

pojmout zášť <ke komu>

Pojmout zášť ke komu znamená projevit nenávist nebo odpor k dané osobě.

polichotit <komu>

Polichotit znamená říci něco příjemného, aby člověk pocítil uspokojení nebo pochvalu.

rozkládat se (město)

Rozkládat se znamená rozrůstat se do větších rozměrů, rozšiřovat se, přibývat nových budov, obyvatel ap.

přisuzovat <komu> (osud)

Přisuzovat osud : odpovídat za výsledky činů nebo určitých událostí.

nestačit <komu>

Nestačit znamená nedostávat se k úrovni požadované nebo očekávané druhou stranou.

přisoudit <co komu>

Přisoudit znamená připojit něco k něčemu, nebo přiřadit něco k něčemu; připsat něco někomu, přičíst něco někomu.

věřit <co komu>

Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.