Facebook

členit - synonyma

Celkem nalezeno 13 synonym ke slovu členit.

Význam: Členit znamená dělit do menších částí nebo částic. Je to proces rozdělení na malé části nebo částice, jako je rozdělení jedné věci na její nejmenší části.

dělit <co>

Rozdělit, rozčlenit, rozložit na části.

vydělovat

Vydělovat znamená oddělit určitou část z celku.

vyčleňovat

Odlišovat, oddělovat, vymezovat; vyčleňovat znamená určovat a odlišovat jednotlivé části nebo jevy.

třídit

Organizovat a uspořádat věci nebo informace do logických skupin.

klasifikovat

Rozdělit věci do skupin/kategorií na základě jejich vlastností.

sjednocovat

Sjednocovat znamená vytvářet jednotu, spojovat různé prvky do jednoho celku.

segmentovat <co>

Rozdělení dat do částí nebo skupin pro lepší organizaci a snadnější práci s nimi.

rozdělovat

Rozdělovat znamená dělit nebo rozdělit něco na menší části nebo díly.

rozkládat

Rozkládat znamená rozdělit na menší části, rozložit nebo rozložit na části.

štěpit

Štěpit znamená rozdělit na menší části, dělit, oddělovat.

přidělovat <co komu>

Přidělovat znamená rozdělovat například úkoly, úlohy nebo zdroje mezi lidi či skupiny.

oddělovat

Rozdělit nebo od sebe odlišit; vymezit a odloučit jednu věc od druhé.

odlučovat

Oddělovat, rozdělovat, rozlišovat, separovat, dělit.

Podobná synonyma

dělit

Rozdělovat nebo oddělovat velký celek na menší části, činit něco na části nebo částečky.

poroučet <komu>

Poroučet znamená dát povel, aby se něco udělalo.

překážet <co komu>

Překážet znamená zabránit někomu v dosahování cíle nebo realizaci úkolu.

poslat <komu> vzkaz

Poslat osobě vzkaz - sdělit jí informace, myšlenky nebo pocity.

určovat <co komu>

Určovat je stanovit, vymezit nebo rozhodnout co patří komu.

zanechat <co komu>

Zanechat: dát něco komu, odjet nebo odejít a nechat něco po sobě.

předat <co komu>

Předat: přenést něco na někoho; přenést informace, zkušenosti, moc, dovednosti, vědomosti, zodpovědnost.

nabízet se <komu>

Nabízet se znamená nabídnout něco, co se dotyčnému může hodit nebo získat.

telefonovat <komu>

Volat/mluvit po telefonu s někým.

odejmout <co komu>

Odejmout znamená odebrat část nebo celý objem čehokoliv.

protivit se <komu n. čemu>

Bránit se, odporovat, postavit se proti něčemu/někomu.

odporovat <komu>

Odporovat znamená jednat proti jeho přání nebo názoru; projevovat nesouhlas nebo odpor.

uložit <co komu>

Uložit: Dodat (něco) na vyžádání, přidělit (něčemu) trvalou pozici nebo místo.

splnit <komu> (přání)

Splnit přání: uskutečnit jeho představy, dovést jeho cíl do zdárného konce.

dát komu za vyučenou

Dát komu za vyučenou znamená ukončit vztah, s někým se rozloučit a uzavřít s tím kapitolu.

dělit se (na složky)

Dělit se znamená sdílet nebo rozdělovat něco mezi lidi, skupiny nebo části.

věřit <co komu>

Věřit znamená věřit tomu, že něco je pravdivé, nebo že někdo je důvěryhodný. Je to uznání něčího hodnoty, čestnosti nebo pravdivosti.

namluvit <co komu>

Namluvit - sdělit někomu něco verbálně, říci mu to.

postoupit <co komu>

Postoupit znamená předat nebo dát něco komu jinému.

bouřit se <proti komu>

Vystupovat proti někomu s násilím, odporovat a protestovat proti němu.

připomenout <co komu>

Připomenout: znovu vyvolat paměť na něco, co už bylo zapomenuto nebo zanedbáno.

vrazit <komu> facku

Dát fyzický nátlak na někoho, aby se podvolil, nebo aby vyjádřil svůj nesouhlas.

povídat <co komu>

Mluvit s někým o čemkoli, obvykle o zážitcích, plánech nebo názorech.

vyseknout <komu> (poklonu)

Vyseknout poklonu znamená uctít někoho pokleknutím a ukloněním se.

ztuhnout <komu> (noha)

Ztuhnout: znehybnět, nastat tuhost nebo napětí v svalu nebo končetině, jako je např. noha.

povstávat <proti komu>

Povstávat proti někomu znamená vzdorovat mu, vzbouřit se a bojovat proti němu.

vynahradit <co komu>

Vynahradit: nahradit někomu určitou částku peněz či jinou výhodu za utrpěnou škodu.

rozkládat se (město)

Rozkládat se znamená rozrůstat se do větších rozměrů, rozšiřovat se, přibývat nových budov, obyvatel ap.

poroučet <co komu>

Poroučet označuje jednostranné nařízení nebo rozhodnutí, které se (často autoritativně) vyžaduje, aby se něco udělalo nebo neudělalo.